Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.

Československý tisk v lednu 1965 avizoval, že v Praze zahraje americký trumpetista a zpěvák Louis Armstrong. Na koncert západního jazzmana v socialistickém státě ale bylo potřeba připravit půdu.

Jazz, ačkoliv šlo o západní hudbu, měl v komunistickém režimu té doby tolerované postavení. Zatímco v tuhých padesátých letech sotva prošel v tradiční podobě coby „hudba černého proletariátu“, s ideologickým uvolněním v pozdější dekádě se dočkal rehabilitace, jak píše hudební publicista Lubomír Dorůžka – a mimo jiné pamětník Armstrongova koncertu – v časopise Harmonie.

Na rozdíl od jiných, z pohledu autorit problematičtějších západních žánrů, se jazz řadil do kategorie umění, ne zábava.

Ostrá vyjednávání

Armstronga do Lucerny pozval koncertní ředitel František Spurný, už jeho otec z pověření bratrů Havlových Lucernu vedl a podařilo se mu do ní dostat pěvecké hvězdy své doby Fjodora Šaljapina nebo Enrica Carusa. Publicista Radek Diestler charakterizuje v Českém rozhlasu Spurného jako „šedou eminenci československého zábavního průmyslu“.

Návštěvu slavného jazzmana dojednávali českoslovenští kulturní manažeři se švýcarskou produkční firmou Schmid Produktion, která „dodávala“ hudebníky do televizních estrád a na zahraniční vystoupení. Vyjednávání se vedla oficiálně i neoficiálně a byla poměrně ostrá, vyplývá z textu Jiřího Andrse z Centra pro studium populární kultury, který přípravy na Armstrongovu návštěvu poměrně podrobně rekonstruoval pro vědecký časopis Acta Musei Nationalis Pragae – Historia.

Částka za jazzmanovo vystoupení dosahovala prý takové výše, že do rozpočtu musely přispět ministerstva financí a zahraničí i Ústřední výbor KSČ.

Nahrávám video

Kulturní událost dekády

Do Československa před publikum i místní umělce plné očekávání přiletěl Armstrong – i se svou ženou a kapelou All Stars – 10. března. Zůstal deset dní, během nichž odehrál devět vyprodaných koncertů v Lucerně. Ohlasy byly pochvalné, včetně vstřícné recenze v Rudém právu.

Přímí účastníci považovali vystoupení žijící americké legendy za kulturní událost roku, ne-li celých šedesátých let. Zájem se předpokládal velký, proto už novinové oznámení ujišťovalo, že do Prahy budou vypraveny zvláštní zájezdy.

Armstrongovy koncerty v Lucerně tehdy nahrával Československý rozhlas (ukázku si lze poslechnout na webu), nicméně záznam vyšel po mnoha letech na cédéčku Live At The Lucerna Hall, Prague 1965. Návštěvu dokumentoval televizní film Vladimíra Síse či dokument Jana Špáty Hallo Satchmo.

Odpovídal novinářům a tleskal v Semaforu

„Jazz je hudba, která se hraje z duše a kterou se člověk vyjadřuje,“ vysvětluje Armstrong hned v úvodu Špátova filmu, co pro něj tento hudební styl znamená.

Kamery Armstronga, známého též pod přezdívkou Satchmo, zachycují rozesmátého po příletu na pražském letišti, kde ho neminula pasová kontrola, i poněkud unaveného, utírajícího si zpocené čelo kapesníkem a pokuřujícího, zatímco je na něj upřená veškerá pozornost. Trpělivě podepisuje fotografie a odpovídá na stokrát slyšené otázky i zvládá zájem fotoreportérů, kteří kvůli dobrému záběru lezou po stolech hotelu International.

Nahrávám video

Úryvky z jeho vystoupení v Lucerně podbarvují melancholicky černobílé záběry na deštivou Prahu. A také z chrámu sv. Víta, který Armstrong vyjádřil přání navštívit, na doporučení „jednoho přítele z New Yorku“.

Jiří Suchý a Jiří Šlitr, kteří Armstrongovy koncerty konferovali, uspořádali na jeho počest improvizovaný soukromý koncert v divadle Semafor. Trochu bizarně vyznívají archivní záběry, kde vystupuje Armstrongův imitátor Jiří Jelínek, což skutečný Satchmo přijímá se zdvořilým pobavením.

Stejně jako českou verzi písně Hello, Dolly!, která zazněla i ve stejnojmenném filmovém muzikálu a kterou na semaforských prknech zpívá nastoupený soubor, včetně tehdejších hvězd Karla Gotta, Jiřího Suchého či Evy Pilarové.

Satchmo v Evropě

Do Evropy Armstrong přijel poprvé více než třicet let před pražskými koncerty, v době, kdy se dostal hudebně na vrchol. Při tehdejším vystupování ve Velké Británii získal svou přezdívku – Satchmo, složenou ze slov satchel (brašna) a mouth (ústa), i když se vysvětluje spíše jako „velká huba“. Jeho typický úsměv mu mohla pomoct udržovat i marihuana, jejímž přiznaným konzumentem byl velkou část života.

Z kluka, který pocházel z nejchudší části New Orleansu a měl v ústech mozoly od špatného nátisku a nátrubku, to dotáhl na „krále jazzu“. Jazzmanem světového formátu se stal díky inovátorským improvizacím na trubku a hitům jako Blueberry Hill, Mack the Knife, Hello Dolly! či What a Wonderful World.

Zásahy proti Afroameričanům nechtěl komentovat

V Praze přistál jen tři dny poté, co došlo k události zapsané do dějin jako „krvavá neděle“. Policie v Alabamě tvrdě zasáhla proti protestnímu pochodu, který chtěl upozornit na rasismus a diskriminaci obyvatel černé pleti ve volbách.

Následující pochod – 9. března – vedle kazatel Martin Luther King, významná osobnost afroamerického hnutí za občanská práva. Následně byl kvůli podpoře aktivistů napaden bělošský reverend James Reeb, který na následky zranění zemřel. To ještě více pobouřilo veřejné mínění po celých Spojených státech a o událostech tehdy referoval i československý komunistický tisk.

Satchmo dostal na tiskové konferenci, z níž cituje Český rozhlas, dotaz, jaké je jeho stanovisko. Poněkud vyhýbavě odpověděl – jak zaznamenala archivní nahrávka Českého (tehdy Československého) rozhlasu – že mu je z amerických událostí smutno a je potřeba podpořit sbírky, které pomáhají rasové problémy ve Spojených státech překonat.

Přivezl pudla, dostal trubku

„Prožil jsem u vás mnoho hezkých chvil s vašimi jazzovými soubory, ale teď už je čas se rozloučit. Na shledanou, žehnej vám Bůh,“ říká v závěru Špátova dokumentu i svého prvního a zároveň posledního československého pobytu.

Kromě zážitku ze setkání s jazzovou legendou zanechal Čechoslovákům také psa – jeho manažer, velký psí fanoušek, totiž přivezl jednoho jako dar pro Klub chovatelů pudlů. Armstrong také dostal dárek, v Kraslicích přímo pro něj vyrobili trubku.

Následně pokračoval ve svém turné (nejen) po východní Evropě. Po Praze, kde se zdržel oproti ostatním zemím nebývale dlouho, pokračoval do Německé demokratické republiky, Rumunska a Jugoslávie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...