Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Nahrávám video

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.

Dánský spisovatel Peter Hoeg vydal svůj nejznámější román Cit slečny Smilly pro sníh na začátku devadesátých let, ještě před koncem milénia se dočkal i českého překladu. Letos v lednu příběh připomněla audiokniha.

Bestseller popisuje vyšetřování smrti grónského chlapce. Hlavní hrdinka Smilla, glacioložka, tedy vědkyně se zájmem o ledovce, je sama inuitského původu. „V Dánsku to v podstatě tehdy bylo novum, že se řeší, jak se Dánsko ke Grónsku chovalo. Že docházelo k tomu, že se děti nuceně stěhovaly do internátních škol, kde se musely učit dánsky, aby se staly dánskými občany,“ podotkl ke knize její překladatel Robert Novotný.

Grónsko je autonomním územím Dánska, jehož bylo od poloviny minulého století kolonií. Částečnou autonomii získalo na konci sedmdesátých let, plnou nezávislost pak mělo možnost vyhlásit na základě referenda v roce 2009. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku. 

„(Hoeg) ve svých knihách hodně řeší evropskou koloniální minulost, je k ní velmi cynický. Kdyby Cit slečny Smilly napsal teď, tak bude možná ještě ostřejší,“ míní herečka Tereza Dočkalová, která román načetla v audio verzi.

Grónský „homo“ i česká detektivka

Knižní Cit slečny Smilly pro sníh se momentálně shání obtížněji, zájemci o beletristické příběhy související s Grónskem mohou ale sáhnout i po jiných titulech. Třeba od současné inuitské spisovatelky Niviaq Korneliussenové. Narodila se a žije v grónském hlavním městě Nuuku a k českým čtenářům se prostřednictvím překladu dostala její debutová próza Homo sapienne.

Název románu si hraje s ženskou koncovkou pro latinské označení „člověka moudrého“ a dvojznačností výrazu homo. Místo popisu úchvatných přírodních scenérií lze čekat hlavní postavy s různou sexuální orientací v prostředí konzervativního sedmnáctitisícového grónského maloměsta, uvádí anotace nakladatelství Argo.

Romány z prostředí Grónska
Zdroj: Argo/Paseka/Host

Do Grónska zavede zájemce i prvotina českého autora, který se skrývá za pseudonymem A. Gravensteen. Detektivní Pohyby ledu začínají v Praze, ale dostane se až na grónský ledový příkrov.

„Vyšla třeba kniha Proroci z fjordu Věčnosti od Kima Leineho, která se odehrává v Grónsku, protože autor tam sám žil,“ doplnil Robert Novotný tip na historický román o střetu evropského a grónského pohledu na svět. Hlavním hrdinou je misionář, který na konci osmnáctého století přijíždí šířit křesťanství do dánské kolonie v Grónsku. 

Zájmy o Grónsko řeší i seriálová Vláda

Zmíněný Cit slečny Smilly pro sníh se dočkal rovněž zfilmování. Filmová adaptace celosvětově úspěšné knihy vznikla už v devadesátých letech, televizní loni, českým divákům ale zatím dostupná není. Na jedné ze streamovacích platforem nicméně mají možnost zhlédnout kupříkladu drama Proti ledu. Vrací se na začátek dvacátého století a sleduje dva průzkumníky z dánské expedice poté, co uvízli v ledové pustině Grónska.

Dánský hraný seriál Vláda zase nahlíží do zákulisí současné nejvyšší politiky. Čtvrtá série se zabývá právě Grónskem. Fiktivní politička se jako ministryně zahraničí musí vypořádat se zájmy Spojených států, Číny a Ruska, přičemž se ocitá před otázkou, zda je přednější ochrana klimatu, nebo právo Gróňanů těžit z nerostného bohatství své země.

Ze seriálu Vláda
Zdroj: Netflix

Ve skutečném přetahování o Grónsko vyjádřila podporu Gróňanům a jejich nezávislosti třeba islandská zpěvačka Björk. Jeden z obchodů s hudbou v dánském Odense následně přestal prodávat její desky.

Rozšířit povědomí o severní zemi mohla i nedávno skončená výstava v Náprstkově muzeu s názvem Grónský lid. Grónská zem. Představila etnografické předměty, fotografie, knihy, pohlednice a další doklady o životě na tomto největším ostrově světa, díky daru obohatila do té doby skromné doklady o Grónsku v muzejních sbírkách.

Z výstavy Grónský lid. Grónská zem v Náprstkově muzeu
Zdroj: Národní muzeum

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...