Kultura rozvolňuje. Chinaski hráli pokusný koncert, Národní divadlo zajímá, co bude na podzim

Od pondělí 17. května bude možné pořádat kulturní akce venku s maximální účastí 700 sedících diváků, oznámila vláda před pár dny. O týden později zřejmě uvolní kulturní akce i v uzavřených prostorách. Plán rozvolňování ministerstvo narýsovalo až do září. Zástupci kultury rozvolňování vítají, někteří si už vyzkoušeli „pilotní projekty“ před testovanými diváky. Zároveň ale zaznívají otázky, co bude po prázdninách. Nejistota odhání diváky a velké akce se musí plánovat s dostatečným předstihem.

Na open-air koncert či divadelní představení bude možné od 17. května zajít za určitých podmínek: buď absolvování testu, odstup nejméně 14 dnů od očkování, nebo maximálně 90 dnů od prodělání covidu-19. Nadále také platí nutnost zakrývat si dýchací cesty.

V hledišti zasednou nebo si hudbu pod střechou poslechnou lidé od 24. května. Za předpokladu, že bude pokračovat příznivý trend a docílí se 75 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za týden. Umožněna nicméně bude jen padesátiprocentní obsazenost. Maximální počet lidí uvnitř je stanoven na pět set, venku jich může sedět jednou tolik. Proepidemická opatření ohledně roušek a testu či očkování zůstávají.

  • Další rozvolnění navrhuje vláda od 14. června při incidenci 75 nakažených týdně na 100 tisíc lidí. Mohly by se konat akce s maximální účastí 2000 lidí venku a 1000 uvnitř s tím, že kapacita vnitřních prostor by mohla být stále využitá jen na 50 procent a diváci akcí venku i uvnitř by měli mít ochranu dýchacích cest.
  • Od 1. července a s incidencí 50 nakažených na 100 tisíc lidí by se mohlo venkovní akce zúčastnit až 5000 lidí, uvnitř 2000. Od téhož data by měla přestat platit povinnost evidence návštěvníků.
  • Bez omezení kapacity by se kulturní akce mohly konat až od 1. září s tím, že podle vývoje epidemické situace by se mohly akce omezit na lokální úrovni.

Pražskému jaru nestačí přísliby

Postupné rozvolňování se dotkne například aktuálního ročníku Pražského jara. Ten začíná sice 12. května, končí ale až začátkem června, takže část programu odehraje v uvolněnějším režimu. 76. ročník všechny koncerty vysílá on-line, s testovaným obecenstvem v publiku smí uvést jen čtyři výjimky. Další alternativu s živým publikem, pokud by to rozvolnění před koncem května dovolilo, neplánuje.

„Přislíbené rozvolňování je pro nás, kteří pracujeme v uzavřených prostorách, ať už koncertních sálech, nebo divadlech, stále jenom příslibem. A slovo ,příslib' nemá u nás historicky dobré konotace. Uvidíme, co se stane, protože příslib musí být změněn v přesně definované podmínky, a to se zatím nestalo,“ vysvětlil ředitel festivalu Roman Bělor.

Pilotní projekty ukážou, jestli hrát před diváky je bezpečné

S povolenou výjimkou se před testovanými diváky v úterý odehrál také koncert Šance pro kulturu. „Pilotní projekt“ si mohla vyzkoušet kapela Chinaski nebo houslista Pavel Šporcl. „Potřebujeme hrát a lidé potřebují kulturu,“ domnívá se frontman skupiny Michal Malátný, „a tohle je cesta. Koncert měl ukázat, že pokud se dodrží všechna pravidla, je možné kulturní akce pořádat.“

„Pilotní projekty jsou snahou ukázat, že to jde, že není třeba se bát. A tady si ověříme, že to dokážeme udělat, aniž by se někdo nakazil,“ potvrdil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Vzhledem k situaci, kdy virus tady velmi oslabuje, tak si myslím, že je veliká šance, že se ukáže, že je to skutečně bezpečné,“ dodal.

Promotér: Kultura má přísnější restrikce než hobbymarket

Promotér hudebních akcí David Gaydečka v pondělí v souvislosti s oznámením ministerstva kultury uvedl, že rozvolnění vítá. Dlouhodobé omezení a nejistota podle něho totiž nevzbuzují u diváků důvěru, že si mohou lístky, zvláště na velké akce, koupit. Neví totiž, jestli nebudou zrušeny. Bez zájmu diváků ale pořadatelé velké akce nemohou příliš chystat.

Ovšem zároveň se Gaydečka podivuje, že restrikce pro kulturu jsou přísnější než v některých jiných oblastech. „Mám na mysli daleko větší kapacity, se kterými mohou pracovat například zoo, markety, hobbymarkety či aktivity ve veřejném prostoru, kde není vymahatelné z těch restrikcí téměř nic,“ podotýká.

Do Národního i po prázdninách?

Řada divadelních scén po zveřejnění rozvolňovacího plánu spustila předprodeje. Divadla jsou v Česku uzavřená od loňského podzimu. Ředitel Národního divadla Jan Burian prozradil, že za úterý a středeční ráno prodala zlatá kaplička vstupenky za 800 tisíc korun. „Prodej rychle stoupá a doufám, že se potvrdí náš předpoklad, že lidé mají po kultuře hlad,“ přeje si.

Burian se jako zástupce kulturní sféry účastnil i vyjednávání s ministerstvem kultury právě ohledně rozvolňovacích kroků. Vyjednávání podle jeho slov byla náročná a detaily ještě určitě potřebují doladit. „Také je pro nás strašně důležité, abychom věděli, co bude po prázdninách,“ upozorňuje. Zatím Národní divadlo plánuje nabídnout divákům v červnu předprodej vstupenek na poprázdninová představení, a to až do 80 procent kapacity.

Nahrávám video

Bartoška: Vakcíny snad pomůžou

Filmový festival v Karlových Varech v úterý potvrdil, že se letos bude konat až v druhé polovině srpna. Nic na tom nemění ani současné zlepšení epidemiologické situace. Vedení přehlídky očekává, že za čtvrt roku bude situace ještě lepší.

„Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě pro jeho hosty a návštěvníky,“ vyjádřil naději ředitel festivalu Jiří Bartoška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...