„Krádež jako ze špatného filmu.“ Z muzea v Manchingu zmizel keltský poklad

Nahrávám video

Neznámí zloději ukradli největší poklad keltských platidel nalezený ve dvacátém století. V noci z pondělí na úterý ho odnesli z muzea v bavorském Manchingu. Zlaté mince byly ražené na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministerstvo mluví o organizovaném zločinu, po pachatelích policie pátrá i mimo Německo. Manchingské opidum přitahuje zloděje opakovaně.

Zloději se do muzea dostali v noci na úterý, podle zemského kriminálního úřadu zřejmě v brzkých ranních hodinách. „Byl to klasický případ jako ze špatného filmu,“ konstatoval mluvčí úřadu. Zaměstnanci zmizení pokladu zaregistrovali hned ráno.

Do muzea nemohl „jen tak někdo vpochodovat“

Při krádeži zmizelo všech 483 zlatých mincí o hmotnosti asi čtyř kilogramů. Následně se zjistilo, že odcizeny byly také další tři mince z jiné vitríny, pachatelé u ní rozbili bezpečnostní sklo. „Ztráta keltského pokladu je katastrofa, ty mince jsou coby svědci našich dějin nenahraditelné,“ řekl bavorský ministr kultury Markus Blume. Dodal, že je nutné udělat vše pro objasnění okolností krádeže a dopadení pachatelů.

Deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že pátrání po keltském pokladu je rozšířeno na celý schengenský prostor. Ministr Blume spojuje krádež s organizovaným zločinem. „Je jasné, že do takového muzea jen tak někdo nevpochoduje a ten poklad neodnese,“ řekl v rozhovoru pro Bavorský rozhlas. Prozradil, že zlodějům se podařilo odpojit všechna bezpečnostní opatření, včetně telefonního spojení. A to přesto, že podle Blumeho muzeum bylo vybaveno nejmodernějším zabezpečením.

Rozbitá vitrína v muzeu Manchingu, odkud zloději odnesli keltský poklad
Zdroj: DPA/Peter Kneffel/TK

Čí mince jsou a kdo je odvezl z českého území?

Keltský poklad objevili archeologové u Manchingu v roce 1999. Pochází zhruba z roku sto před naším letopočtem. Podle muzea je stále spojen s mnoha otázkami. Neví se, kdo mince vlastnil ani z jakého důvodu se je rozhodl zakopat. Je možné, že je někdo skryl v době války nebo katastrofy, ale už se pro ně nemohl vrátit. Majitelem takového pokladu mohla být pouze velmi vysoko postavená osoba, možná patřily do majetku celého rodu.

Záhadou rovněž zůstává, jak se mince dostaly k Manchingu z českého území. „Skutečnost, že mincovní poklad byl nalezen mezi přístavem a šlechtickým sídlem, naznačuje souvislost s dálkovým obchodem, který kontrolovaly vyšší vrstvy. Jako mezinárodní centrum dovážel Manching víno a rybí omáčky v amforách, bronzové nádobí a vzácné skleněné mísy na pití ze Středomoří,“ cituje muzeum archeoložku Susanne Sieversovou.

Manchingské opidum je pro zloděje přitažlivé

Muzeum v Manchingu poklad vystavovalo od roku 2006. Tamní opidum platí za jedno z nejdůležitějších keltských sídlišť, na kterém archeologové dodnes pokračují ve výzkumu. Toto místo ale opakovaně přitahuje zloděje historických artefaktů.

Naposledy letos v květnu vykradači hrobů v místech, kde se konal archeologický průzkum, ilegálně vyhloubili na sto čtyřicet děr. Odborníci předpokládají, že pachatelé pomocí sond pátrali po předmětech z keltského období. Zda nějaké předměty ukradli, není stále jasné. Případ vyšetřuje státní zastupitelství.

Nejznámější krádeží historických děl obrovské hodnoty z posledních let je případ z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe. Pachatelé odtud před třemi lety odnesli jednadvacet šperků osázených diamanty a brilianty v celkové hodnotě přes sto třináct milionů eur. Ukradené skvosty doposud nikdo neobjevil. V Drážďanech se v souvislosti s touto krádeží vede proces s několika muži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...