Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.

Film s názvem Dny a noci konfrontace se od loňského roku promítal v kinech v Pchjongjangu. Letos v lednu ho poprvé uvedla státní televize KCT, informovala agentura Kjódó. Snímek zachycuje spiknutí s cílem zavraždit Kim Čong-ila, dnes už zesnulého otce současného vůdce Kim Čong-una, výbušninou nastraženou ve vlaku.

Ukáže se, že zosnovatelem protirežimní akce je – pozor spoiler – severokorejský prokurátor. A co víc, pokračuje tak ve stopách svého otce, který se pokusil zavraždit zakladatele Severní Koreje a dynastie Kimů Kim Ir-sena. O tomto případu pojednával film Jeden den, jedna noc z roku 2022. Oba pachatelé jsou vykresleni jako kontrarevoluční živly.

Naplnit záměr se padouchovi z novějšího příběhu nezdaří a prchne do zahraničí. Film končí v současnosti, kdy se potomek neúspěšného atentátníka vrací do KLDR, což otevírá prostor pro další pokračování, v němž bude nebezpečí hrozit třetímu z dynastie Kimů.

Film se dá neoficiálně zhlédnout na internetu, záběry zveřejnil také například jihokorejský zpravodajský kanál KBS News:

Propagandistické poselství snímků lze formulovat jako varující připomínku, že neloajálnost vůči režimu je dědičná a boj proti ní nekončí. Ostatně severokorejská státní tisková agentura KCNA k filmu uvádí: „Divákům vštěpuje poučení, že bez ohledu na dobu, povaha imperialistů a třídních nepřátel se nikdy nezmění.“

Zobrazení úplatků i mimomanželského poměru

Přestože se takové vyznění zcela shoduje s dlouhodobým tónem severokorejské propagandy, thriller Dny a noci konfrontace je podle zahraničních médií bezprecedentním dílem zabývajícím se tabuizovanými tématy.

NK News (americký zpravodajský web s kanceláří v Soulu a zaměřený na články o KLDR) píší například o „neobvykle upřímném zobrazení sociálních problémů“ Severní Koreje a otevřeném ukazování věcí, které stát odsuzuje, třeba úplatkářští, kompromitující mimomanželské zálety provázené dokonce krátkým odhalením nahoty, držení Bible či používání zakázaných jihokorejských výrazů.

Ačkoli porušení dosavadních filmových tabu má sloužit pro zdůraznění padoušství hlavního záporáka. Ten navíc přiznává, že se ke svému činu rozhodl využít zmatku devadesátých let, mimo jiné – jak říká – zapříčiněného rozpadem socialistického bloku ve východní Evropě.

Spekulace o skutečném atentátu

Příběh má být smyšlený, nicméně v základních bodech oživuje více než dvacet let staré spekulace. V dubnu 2004 výbuch ve vlaku zničil nádraží a okolí ve městě Jongčchonu u hranic s Čínou, což mělo za následek jedno z nejhorších železničních neštěstí v Asii. Zemřelo na sto šedesát lidí a zhruba třináct set osob utrpělo zranění. Výbuch, jenž se prý rovnal síle stovky naráz explodujících tunových bomb, vytvořil hluboké krátery a srovnal se zemí celé nádraží i široké okolí.

Za příčinu tragédie úřady označily hořlavý náklad, kdy se přepravované hnojivo na bázi dusičnanu amonného dostalo do kontaktu se zkratovaným elektrickým vedením. Vynořily se ale dohady, zda nešlo o atentát. Exploze totiž nastala pár hodin poté, co projel zvláštní vlak s tehdejším vůdcem KLDR Kim Čong-ilem. Přes Jongčchon se vracel z návštěvy v Číně.

Kim Čong-il na snímku z roku 2010, nikoliv v kině, ale v tehdy nově otevřeném divadle
Zdroj: Reuters/KCNA

Obrněný vlak se stal určitým symbolem Kim Čong-ila. Na palubu letadla údajně nevstoupil kvůli strachu z létání od poloviny šedesátých let, kdy doprovázel svého otce Kim Ir-sena do Indonésie. Během své vlády v letech 1994 až 2011 vykonal asi desítku zahraničních cest, většinou do Číny, a řadu inspekčních návštěv v továrnách, armádních zařízeních a na dalších místech v KLDR – všechny vlakem.

Ve filmu je exploze vykreslena jako součást širšího zahraničního spiknutí proti režimu. Komentář v jihokorejském deníku Korea JoongAng Daily soudí, že vylíčená akce může reflektovat obavy severokorejského vedení ze sil schopných udeřit na politické špičky.

Zvýšené obavy Kim Čong-una z atentátu vyčetli analytici i z jeho rozhodnutí o personálních změnách v zajištění své bezpečnosti poté, co Spojené státy letos v lednu vojensky zasáhly ve Venezuele a americká komanda ze země odvezla před soud tamního autoritářského vládce Nicoláse Madura.

Načasování uvedení filmu ve státní televizi tak nemusí být náhoda, ale záměrná připomínka nutné loajality chránit vůdce.

Severokorejský Top Gun

Do propagandistického děje se snímek pokoušel Severokorejce vtáhnout akčními scénami jako z Hollywoodu. I anotace severokorejské tiskové agentury slibuje, že film „udržuje diváky celou dobu v napětí a vzrušení“. Dopřeje jim například souboj na střeše jedoucího vlaku, automobilové honičky a efektní výbuchy.

Tvůrci se přitom pustili do neobvyklého zobrazení násilných scén, třeba dušení pomocí igelitového sáčku, a až hororově podle NK News působí halucinační sekvence, jež mají demonstrovat psychickou nestabilitu postav.

Nejde přitom o výjimku, spíše o pokračující trend. Kim Čong-un s převzetím moci před více než deseti lety vnesl do státní televize nový styl, všiml si už dříve singapurský deník The Straits Times. Totalitní režim, který se potýká s neustálým nedostatkem potravin a slabou ekonomikou, se snaží svou popularitu podpořit vysíláním záběrů z dronů, používáním počítačové grafiky nebo střihy jako v hudebních videoklipech.

Třeba když televize v březnu 2022 vůdce zachytila, jak v tmavých slunečních brýlích a černé kožené bundě dává – ve zpomaleném záběru – rozkaz k odpálení mezikontinentální balistické střely. Komentáře západních médií tenkrát připodobňovaly Kim Čong-unův styling k Tomu Cruisovi ve filmu Top Gun.

Kim Čong-un se měl údajně podílet dokonce na scénáři a režii k filmu s názvem 72 hodin, uváděném v KLDR předloni. Poučení z korejské války, jež na začátku padesátých let potvrdila územní i politické rozdělení Korejského poloostrova, divákům připomněl rovněž prostřednictvím násilných akčních scén a počítačovými triky.

Ve dne sláva vůdci, v noci jihokorejské filmy

Hollywoodský styl má severokorejským komunistům pomoci oslovit především mladé lidi, míní NK News. Režim se obává, aby na mladé Severokorejce neměla vliv zahraniční produkce, která se do izolované země stejně dostává a na kterou se lidé (často na neregistrované elektronice) navzdory hrozbě přísných trestů dívají.

„Ve dne lid volá ‚Ať žije Kim Čong-un‘, ale v noci všichni sledují jihokorejské seriály a filmy,“ řekl před pěti lety agentuře Reuters Tche Jong-ho, první severokorejský uprchlík zvolený zákonodárcem v Jižní Koreji. K filmům mají snazší přístup lidé z pchjongjangské elity. Tche Jong-ho patřil k režimním prominentům, před žádostí o politický azyl v roce 2016 diplomaticky působil v Londýně.

Filmy jako Dny a noci konfrontace tak severokorejskému režimu můžou připadat jako vhodné řešení: uspokojí poptávku po působivějším způsobu vyprávění, ovšem atraktivní obal vyplní státem kontrolovaným obsahem. A týká se to i televizní produkce, například nedávná seriálová novinka připomíná jihokorejský hit zapojením nezvyklé romantické linky, v níž mladí milenci čelí nesouhlasu svých rodičů. Navíc nemyslitelné by se nejspíš ještě před pár lety zdálo, aby se v zemi s hlubokými patriarchálními kořeny objevil v jedné ze scén muž v zástěře, jak vaří večeři.

Thriller Dny a noci konfrontace údajně získal tři ceny na filmovém festivalu v Pchjongjangu. Jediná taková přehlídka v KLDR se poprvé konala na konci osmdesátých let a loni se vrátila po šestileté pauze zapříčiněné pandemií covidu-19. Obnovení festivalu je součástí snah KLDR oživit v zemi cestovní ruch, podotkla jihokorejská zpravodajská agentura Jonhap.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...