Když ženy nebyly sešněrovány jen korzetem. Film Služka se inspiruje příběhem z rodiny Vášáryových

Nahrávám video

Postavení žen ve společnosti před sto lety vyobrazuje filmové drama Služka, které od tohoto týdne promítají česká kina. Jde o adaptaci bestselleru Hany Lasicové, která při psaní vyšla z příběhu spojeného se svou rodinou, podílela se i na filmovém scénáři. Snímek slovenské režisérky Mariany Čengel Solčanské vznikl v koprodukci České televize a i herecké obsazení je česko-slovenské. V domě jednoho vysoce postaveného úředníka v dobách na sklonku Rakouska-Uherska se tak mezi panstvem a služebnictvem diváci potkají s Karlem Dobrým, Annou Geislerovou či Zuzanou Mauréry. Titulní roli služky hraje Dana Droppová.

Literární a později filmová služka má předobraz v chůvě, která se starala o Magdu a Emílii Vášáryovy, obě se později staly herečkami, Magda Vášáryová přešla pak od herectví do služeb politiky a diplomacie. Po tetě Ance, jak chůvě říkaly, jim zůstalo několik fotek a vzpomínky, které Hanu Lasicovou inspirovaly k románu.

„Její příběh mi vyprávěla hlavně máma. Nakolik byl pravdivý, nevím, protože moje máma ráda věci přikrášluje. Ale vždycky mě zaujalo vyprávění o obyčejné ženě, která celý život sloužila jiným,“ podotýká Lasicová.

Limity nemanželských dětí

Stejně jako chůva v domě Vášáryových, i hlavní hrdinka filmu musí ještě v teenagerském věku odejít z domova. Jako nemanželská dcera překáží matce v novém sňatku. Mladičká Anka odjede z Banské Štiavnice do Prahy, aby nastoupila do služby v panském domě.

„Je odvážná a ani si to neuvědomuje, to je na tom nejkrásnější. Byly jí nastavené určité limity už v poměrech, ze kterých vzešla, ale nebojí se je překračovat,“ přibližuje Anku její představitelka Dana Droppová.

Karel Dobrý a Vica Kerekes
Zdroj: Igor Stančík/CinemArt

Anka se dostane i do světa přepychu, ale jen tehdy, když stejně jako většina dalších sloužících vyběhne ze špeluněk pro personál nebo kuchyně, aby pomohla milostpaní s oblékáním nebo donesla svačinu milostpánovi do salonu. O panstvu ví služebnictvo všechno, zatímco zaměstnavatelé o svém personálu mnoho nevědí.

Anna Geislerová hraje například pragmatickou kuchařku, která o životě už ví své. „Moje postava je i andělíčkářka,“ prozradila. „Tato dávno zaniklá profese se opět vrací na scénu, protože v Polsku jsou potraty téměř zakázané, v Americe jsou také zakázané. Ženy, které chtějí rozhodovat o svém těle, riskují svoji svobodu i svůj život. A to mi přijde neuvěřitelné. Takže v tomhle se jako civilizace neposunujeme vůbec nikam.“

Mít se dobře bylo důležitější než štěstí

Nesvobodné byly před sto lety nejen ženy bez majetku, ale i ty výše postavené. Dcera pána domu Resi v podání Radky Cadlové je vrstevnicí služky Anky. Čeká ji dohodnutá svatba s „dobrou partií“, realita manželského soužití není vysvobozením, jak si Resi představovala. Spřízněnou duši a rovněž milenku najde ale v dívce z opačného pólu společnosti.

V roli vysokého rakousko-uherského úředníka a hlavy rodiny se představuje Karel Dobrý. „Ztělesňuju ten hnusný mužský svět, pro ženy nepřijatelný, ale tehdy naprosto normální. Ženy neměly volební právo, muži se chovali nadřazeně, když první dítě nebyl syn, tak dceru třeba vůbec nevnímali,“ připomíná.

„Důležitější asi bylo mít se dobře než být šťastný, bohužel,“ dodává filmová milostpaní Zuzana Mauréry.

Nahrávám video

Rozpad vztahů i mocnářství

Příběh Služky se odehrává mezi lety 1912 až 1919. Ve filmu zaznívá čeština, slovenština, němčina i maďarština – stejně jako v tehdejším mocnářství. Na příběhu rozpadu vztahů v jednom panském domě snímek ilustruje i rozpad rakousko-uherské monarchie a vznik Československa.

„Dnes se díváme na dobu Belle Époque jako na něco krásného, v čem bychom chtěli žít – ale nechtěli bychom. Ta každodennost byla ubíjející, už jen ráno vstát a sešněrovat se do korzetu,“ uzavírá režisérka Mariana Čengel Solčanská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...