Psychiatr, spisovatel a řeckokatolický kněz Jaroslav Maxmilián Kašparů si myslí, že v adventní době je důležité se zastavit a ztišit, což ale může být kvůli několika krizím složité. V Interview ČT24 uvedl, že si přestáváme rozumět, ačkoliv pokud o něčem život je, tak jsou to právě vztahy.
Podle Kašparů byla dříve adventní doba příležitostí k „usebrání se“, odříkání či k setkávání. „To dneska není, protože jsme v obrovském shonu. Nemáme čas udělat si čas,“ sděluje. Připomíná, že „člověk není jenom homo faber, tedy pracující, ale také homo festivus, člověk slavící.“
„Musíme slavit, protože to je součást prostě našeho života. Máme někde v genech, že se musíme scházet, slavit, těšit se spolu,“ uvádí.
V situaci oslů
Stres je podle něj v současné době větší kvůli několika krizím. „Krizí máme moc, máme krizi ekonomickou, ekologickou, migrační, energetickou. Žijeme v době, kde se setkáváme jenom s krizemi. Do toho má mít člověk nějakou radost z Vánoc. Jde to trochu hůř, než to šlo dřív, když byl kolem nás klid a současně, když byl klid i v nás,“ míní.
Radostí adventní doby je podle něj právě zastavení se, což je někdy těžké. Připomnělo mu to čerpání vody ze studní v Africe či v Asii, které obstarává osel s trámem na zádech, jenž chodí celý den okolo studny.
„Když ho odvážou a sundají mu ten trám, tak nedojde do chlíva, protože neumí chodit rovně. My jsme asi jako lidé všichni v situaci oslů. Každý z nás má nějaké to břemeno na zádech a chodíme koloběhem života stále dokola. Ty dny jako by byly stejné a stejné. A je potřeba se zastavit, shodit to břemeno a podívat se nahoru, protože ten osel, když chodí, tak se stále dívá do země, tam toho moc neuvidí. My se musíme zastavit jako on a zvednout hlavu vzhůru,“ prohlašuje.
Proč si nerozumíme
Jako psychiatr by také v adventu doporučoval určité ztišení, bez vlivu médií i dalších lidí. „Ticho není nedostatek zvuku, ticho je prostor, do kterého vstupujeme, abychom slyšeli cosi v nás,“ uvádí. Prý stačí si na to vyhradit občas aspoň hodinu.
Smysl Vánoc je podle něj dělat to, co tomu druhému udělá radost. „Lidé, kteří se rozešli, se mají setkávat, lidé, kterým bylo ublíženo, mají odpustit. Lidé, kteří ublížili, se mají omluvit. Toto jsou hodnoty Vánoc. To je daleko a daleko víc než to materiální,“ myslí si.
Podstata života je podle Kašparů ve vztazích. Nyní si prý přestáváme rozumět. „Dřív nerozuměl děda svému vnukovi a vnuk nerozuměl životnímu stylu a přemýšlení dědy. Pak se to zkrátilo, otec nerozuměl synovi a syn otci a dneska jsme v situaci, že sedmnáctiletý nerozumí osmnáctiletému,“ myslí si.
Dostáváme se podle něj do jakési „babylonské věže“. „Máme vyspělou techniku, ale přestáváme si rozumět. A to je ta babylonská věž. Vždycky si vzpomenu na německého filozofa Heideggera, který říká, že moderní doba překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Proto tu máme advent, proto tu máme Vánoce, abychom z věže sestoupili a znovu si začali rozumět,“ uvádí.
