Karel Gott symbolizuje proměnu populární hudby od šedesátých let do dneška, říká Josef Vlček

Nahrávám video

Česko, ale i další země se ohlížejí za hudební kariérou zpěváka Karla Gotta, který v úterý zemřel. Pro mnohé znamenal symbol doby, přinejmenším však byl symbolem populární hudby druhé poloviny dvacátého století. „I v posledních letech se přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi nějakou inspiraci,“ připomíná hudební publicista Josef Vlček, který byl hostem pořadu Události v kultuře.

Co Karel Gott symbolizuje na scéně české popmusic?

Na scéně české popmusic symbolizuje celou proměnu populární hudby od šedesátých let do dneška, protože on začínal jako nositel nových hudebních trendů a nových hudebních proudů z padesátých a šedesátých let, které u nás předtím nebyly a nemohly být.

Pokračoval přes rokenrol, byl jedním z prvních interpretů písniček Beatles, pak to byla éra, kdy experimentoval třeba s americkou country, pak přišla éra spíše německého popu a potom v posledních letech zase se přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi nějakou inspiraci, ať už to bylo tím, že hostoval v nějakých raperských věcech nebo že si nechal psát písničky od nejnovějších skladatelů.

Většina hudebních kritiků považuje za jeho hudebně nejsilnější období éru Semaforu. Dalo by se říci, že hvězdu Karla Gotta stvořili Suchý se Šlitrem?

To asi těžko. Myslím, že alespoň podle těch vyprávění Suchý se Šlitrem Gotta objevili. Oni za ním tehdy přišli, tuším do kavárny Vltava, a začali ho lákat do Semaforu a slibovali, že pro něj napíšou nějakou písničku v tom stylu, který on nejvíc miloval, to byl taková muzika na hranici mezi rhythm and blues a soulem. Takže mu napsali Oči má sněhem zaváté, a to byla i jeho první taková velká, základní písnička, která ho udělala na veřejnosti.

Připomíná se i jeho poměrně problematický vztah k minulému režimu, chci se ale držet hudební stránky věci. Jak si v jeho repertoáru, který je plný lyrické kantilény, stojí písnička Kam tenkrát šel můj bratr Jan?

To je písnička, která je už sama o sobě nadána jistou tragičností. Je to skladba od ruského skladatele Rachmaninova, kterou potom předělali američtí skladatelé jako All by Myself. A byla to taková smutná, tragická věc, a ono to tam tak nějak zapadlo. Jestli to myslel úplně na toho bratra Jana, tedy Palacha, těžko říct, ale přikláním se k tomu, že to tak bylo míněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...