Kam se podělo gigantické díkuvzdání Stalinovi? Po obraze pátrá kniha

Obraz Stalina dokončený na začátku padesátých let zabral téměř sedmdesát metrů čtverečních, přesto po svém jediném vystavení zmizel. Kam se poděl, zjišťovali společně popularizátor výtvarného umění Ondřej Horák a ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá. Výsledkem je kniha Ztracený svatý, která kromě detektivního příběhu nabízí i pohled na vztah výtvarných umělců a komunistického režimu.

Díkuvzdání českého a slovenského lidu generalissimu Stalinovi, jak zněl název, bylo kolektivní prací tří představitelů socialistického realismu: Jana Čumpelíka, Jaromíra Schoře a Aleny Čermákové. Osm metrů dlouhý a bezmála devět metrů vysoký obraz byl největším namalovaným dílem ve dvacátém století v Evropě.

Rozměry plátna byly tak velké, že se nevešlo do existujících ateliérů. Malba proto vznikala v nepoužívaném, a dnes již zbořeném, pavilonu na pražském výstavišti, v té době Parku kultury a oddychu Julia Fučíka.

Ve stejné době jen o pár set metrů dál, na pražské Letné, pomalu rostla i monumentální socha Stalina. Očekávaný malovaný hold sovětskému vůdci dokončili dřív, vystavili ho ale jen jednou. Odhalen byl v roce 1952 na výstavě Československo-sovětské přátelství ve výtvarném umění na pražském Žofíně.

Velký rozměrem, ne hodnotou

„Doba přála tomu být součástí davu, nemít svůj výrazný rukopis, a to všechno Jan Čumpelík a skupina kolem něj splňovali,“ podotýká spoluautor knihy Ondřej Horák. Koncept obrazu připomíná náboženské výjevy. „To dílo bylo tak snaživé a tak servilní, až bylo nakonec směšné,“ dodává Alexandra Kusá. Dokonce i pro současníky.

Horák na díle oceňuje, s jakou pílí bylo provedeno, k postavám vznikly desítky skic a studií, aby výsledek byl opravdu realistický. „Ten obraz byl výjimečný jen rozměrem,“ míní ale Horák. „Na metry čtvereční přesahuje Slovanskou epopej Alfonse Muchy, aspoň pro mě je rozměr, jak u Muchy, tak u této práce, jednou z věcí, které překrývají samotnou hodnotu.“

Ztracený svatý
Zdroj: Take Take Take

Tu nestihla případně docenit ani tehdejší veřejnost. Stalin několik měsíců po vernisáži zemřel, kult osobnosti se rozpadl a plátno zmizelo. Po více než půlstoletí se po jeho stopách vydává kniha Ztracený svatý. „Hodně jsme si dopisovali a dohledávali materiály a nakonec jsme s údivem zjistili, že se nám podařilo objevit i nějaké nové skutečnosti,“ uvedl k pátrání Horák.

Příběh nekončí

Včetně odpovědi na otázku, jak se tak gigantické dílo mohlo ztratit. Podle Horáka nebylo zjištění zásadně překvapivé. „Alexandra dohledala, že fragmenty tohoto díla se objevily v padesátých letech ještě na dvou výstavách. A to znamená, že bylo rozřezáno,“ prozradil. Toto zjištění jen potvrdilo nalezení krátkometrážního dokumentu Jaroslava Šikla z poloviny šedesátých let. Do snímku Osudy o kultu osobnosti si vybral mimo jiné práci právě prorežimního umělce Čumpelíka.

Po fragmentech se ale slehla zem, a dokud se nenajdou, nepovažuje Horák příběh za ukončený. „Trošku doufáme, že by ta knížka mohla otevřít paměť dalších lidí a institucí, že zapátrají a třeba dílo dohledají. Ono ani nejde o samotné dílo, k jeho hodnotě jsem se už vyjádřil, ale je vždycky dobré, když se s ním společnost může konfrontovat a vyjádřit se, jestli se jí líbí, nebo ne. To nás zajímalo, ale u toho ztraceného díla to možné není,“ dodává.

Publikaci, jejímž je spoluautorem, žánrově označuje za experiment, v němž se fakta mísí s fikcí. Detektivní příběh s kunsthistorickou zápletkou předkládá čtenáři třeba kopie dokumentů, zároveň část vypráví formou komiksu.

Poznat minulost

Vedle příběhu jednoho díla kniha ilustruje, v jakých podmínkách museli umělci za stalinského socialistického realismu tvořit. „Tón té knihy je spíš pro lidi, kteří nezažili komunismus a narodili se dlouho po revoluci,“ upřesňuje ilustrátor a nakladatel Jindřich Janíček.

„To že chcete problematickou minulost poznat, ještě neznamená, že ji propagujete nebo že tomu nevyhnutelně dáváte pozitivní náboj,“ odmítá Alexandra Kusá. „Byli jsme na Slovensku obviňovaní, že heroizujeme předcházející dobu, což pro mě bylo zvláštní. Myslím si, že pro poznání naší minulosti v tomto obrazu hodnota nepochybně je.“

Slovenská národní galerie s megalomanskou malbou a komunistickou minulostí vedla dialog i prostřednictvím výtvarného umění. V galerijním atriu maloval výtvarník Marcel Mališ několik měsíců autorskou repliku Čumpelíkova Díkuvzdání. Místo diktátora nechal ve své verzi prázdné. Stát se jím může kdokoliv. „Když se postavíte na jedno místo v galerii, naprojektuje vás technologie namísto Stalina,“ potvrdila Kusá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 17 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
27. 3. 2026
Načítání...