K výhře v Eurovizi může pomoct zpívat anglicky o lásce, jódlovat a být žena

Žádný český zpěvák nebo zpěvačka nikdy nevyhráli mezinárodní písňovou soutěž Eurovize. Šanci na vítězství zvyšuje anglicky zpívaná popová písnička s autentickou výpovědí a nejlépe o lásce, v českém případě doprovázená třeba na dudy, vyplývá alespoň ze statistik a názorů napříč zahraničními médii, která se pokusila najít „návod“ na vítěze.

Eurovision Song Contest se koná už téměř sedm dekád. K mezinárodní popularitě pomohla soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (do níž patří i Česká televize), katapultovat švédskou čtveřici ABBA, finskou heavy metalovou kapelu Lordi či kanadskou zpěvačku Céline Dionovou (ovšem zvítězila jako reprezentantka Švýcarska a zpívala francouzsky).

Jak by měli budoucí účastníci zvýšit své šance na úspěch?

Nahrávám video

Zpívat za Švédsko nebo Irsko

Z prostých počtů vyplývá, že se vyplatí být ze Švédska – jako asi největší hvězda vzešlá z Eurovize, kapela ABBA – nebo Irska. Tyto země se můžou shodně těšit ze sedmi vítězství, nicméně zatímco ta švédská jsou víc rozprostřena v čase, Irsko chytlo „zelenou vlnu“ na konci osmdesátých a v první polovině devadesátých let, do tohoto období spadá pět vítězů. Od té doby ticho po pěšině.

Britský deník The Guardian předloni analyzoval 1371 dosavadních finalistů a na základě mixu, který vyšel jako ideální pro vítězství, došel k závěru, že všechny podmínky nejlépe splnila píseň Euphoria, s níž v roce 2012 zvítězila švédská zpěvačka Loreen. V roce 2023, až po publikování článku, vyhrála podruhé – což se povedlo v historii Eurovize jen zástupcům dvou zemí. Tou druhou je Irsko díky Johnnymu Loganovi, který vyhrál v roce 1980 a o sedm let později si vítězství zopakoval. Navíc složil soutěžní písničku Why Me? pro irskou vítězku z roku 1992 Lindu Martinovou.

Pop s jódlováním

Od začátku milénia do analýzy v roce 2023 se podle The Guardian umístilo na prvních třech příčkách jen pět nepopových skladeb. Za všechny stačí jmenovat heavymetovou kapelu Lordi z Finska nebo italské rockery Måneskin.

Dobré je ale pop ozvláštnit odkazem na hudební tradici soutěžící země, ovšem nepřekročit hranici mezi popem a folklorem, radí The New York Times. A dodává, že sedm z vítězů za poslední čtvrtstoletí vytáhlo lidový hudební nástroj nebo aspoň tradiční melodii. Zněla tak ukrajinská flétna telenka (Kalush Orchestra), krétská lyra (Helena Paparizouová), rumunské jódlování (Ilinca ft. Alex Florea) a tančily se turecké břišní tance (Sertab Erener). Také třeba český účastník z roku 2023, kapela Vesna, kombinuje v energických písních pop, folklor a rap. Publikum se jí podařilo oslovit natolik, že postoupila do finále, kde se zarazila na desátém místě.

Odkaz na kulturu své země, když už jde o soutěž národních písní, považuje za dobrý nápad i Radio France – které zároveň sebekriticky konstatuje, že tím nemyslí zpívat jen v národním jazyce, čehož se Francouzi odmítají vzdát.

V angličtině

Francie sice celkem zvítězila pětkrát, jenže naposledy v roce 1977. V současnosti je téměř podmínkou úspěchu angličtina, pravidlo vyžadující, aby soutěžící zpívali v jazyce své země je od přelomu milénia zapomenuto.

Dominance angličtiny je jasná na první pohled: ze 24 vítězů od té doby jich 18 zpívalo pouze anglicky, dva k tomuto jazyku přimíchali i další a jen čtyři zpěváci se drželi důsledněji své rodné řeči. Zaujmout se jim tak podařilo srbštinou (Marija Šerifovićová), portugalštinou (Salvador Sobral), italštinou (Måneskin) a ukrajinštinou (Kalush Orchestra).

Zároveň není bez zajímavosti určitá koncentrace neanglických písní v poslední době: dva ze jmenovaných zvítězili po sobě v letech 2022 a 2023.

Naladit se v moll

„Hopsavé“ energické písně v durové tónině v soutěžích pořád převažují, ale to se mění, upozorňuje The Guardian. V přehledu finálových i vítězných skladeb každopádně už převažuje mollové naladění, ukazuje podle BBC statistika vypracovaná zpravodajskou agenturou Press Association k roku 2023. Podle ní za předchozí dvě dekády zvítězily jen dvě písně v dur: ázerbajdžánská Running Scared a portugalská Amar Pelos Dois.

Přičemž muzikolog z bostonské Berklee College of Music Joe Bennett poznamenává, že „mollové tóniny jsou spíše zkratkou pro emocionální hloubku“ a neplatí, že tudíž „durová tónina se rovná veselá, molová tónina se rovná smutná“.

Radši zpěvačka než kapela

Když v roce 1974 zvítězila ABBA s písní Waterloo, bylo to teprve podruhé v historii soutěže, kdy na první místo dosáhla skupina (po Grethe & Jørgen Ingmannových z Dánska v roce 1963), a popularita švédské čtveřice nejen podnítila účast dalších kapel a dvojic, ale pomohla jim v následující dekádě i k vítězstvím.

Uplynulá dvě desetiletí se ale opět prosazují sóloví zpěváci, respektive zpěvačky, kterých je víc i mezi soutěžícími (The Guardian píše, že od roku 1956 do roku 2023 tvořily sólové interpretky ve finále víc než 42 procent oproti třiceti procentům, které připadly na sólové interprety).

Od konce padesátých let do roku 2018 včetně Eurovizi vyhrálo 38 umělkyň a jen jedenáct umělců, spočítal deník Le Monde. Poměr mužů a žen se od té doby nijak dramaticky nezměnil – po jedné „čárce“ si připsali oba tábory, dvakrát vyhrála kapela a loňský vítěz Nemo sám sebe označuje za nebinární osobu.

Autentická výpověď

Sólová produkce také více nahrává dalšímu odpozorovanému rysu vítězných písní, totiž, že sdělují nějakou osobní zkušenost nejlépe vypovídající o individualitě, která se dovedla postavit sama za sebe. K nejviditelnějším příkladům mezi vítězi patří rakouská drag queen Conchita Wurst, která před jedenácti lety konkurenci převálcovala písní se silným sdělením už v názvu: Rise Like a Phoenix (Zvednout se jako Fénix).

Conchita Wurst na Eurovizi
Zdroj: Reuters/Mogens Flindt/Scanpix Denmark

Zafungovalo třeba také vymezení izraelské zpěvačky Netty, že není jen „hračka“ pro muže, snadno rozpoznatelná byla její skladba Toy díky začátku – kdy Netta napodobovala kvokání.

V odpovědích lidí z rakouské hudební branže, které v roce 2021 oslovil tamní deník Der Standard, se kromě slova „autentický“ opakuje, že dobré je také zvolit polarizují téma. I když takové skladby nakonec nevyhrají, pravděpodobně si je posluchači zapamatují.

Láska vítězí

A kdo se nechce pouštět do potenciálně ostrých debat, může vsadit na jednu z největších jistot eurovizního úspěchu – lásku. Z dvaceti písní, které zvítězily v letech 2003 až 2023, jich sedmnáct pojednávalo o vztazích a ve třinácti přímo zaznělo slovo „láska“, uvádí článek na australské platformě The Conversation poskytující prostor akademikům a novinářům. Klišé, že v Eurovizi soutěží jen písně o lásce a míru, shrnul anekdotický výstup švédských moderátorů jednašedesátého ročníku. Zazpívali mimo soutěž píseň s názvem Love Love Peace Peace.

„Je třeba přiznat, že obě tato témata jsou mezi soutěžícími opravdu častá. Ostatně jedním z hlavních důvodů, proč festival v roce 1956 vznikl, byla touha sjednotit evropské země prostřednictvím televizních přenosů po druhé světové válce,“ podotýká k tomu oficiální web Eurovize. A pokud jde o lásku, upozorňuje, že „častěji než o lásce, která nevyšla, jsou na Eurovizi slyšet písně o ‚návratu‘ a o tom, jak po rozchodu pokračovat ještě silnější než před ním“. Soutěž divákům z celého světa zkrátka připomíná, že „láska je skutečně univerzálním jazykem“.

Co z toho všeho splňuje vítěz Eurovize 2025, se posluchači dozvědí při finále 17. května. Ve čtvrtek 15. května se rozhodne, jestli v něm nebude chybět český zástupce – původem slovenský zpěvák Adam Pavlovčin alias ADONXS. Jeho soutěžní píseň Kiss Kiss Goodbye má být metaforou lidského selhání, citového zranění a boje s vlastní nedokonalostí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...