I přechod z jedné strany jeviště na druhou vypadá jako událost, říká Mikluš o práci ve Státní opeře

Nahrávám video

Zaujal v Devadesátkách jako Josef Korejs i ve Volze jako Pavel Landovský, teď jako člen Činohry Národního divadla dostal hlavní roli v nové inscenaci Mefisto. Ve tříhodinovém představení si musel poradit mimo jiné se specifickou scénou Státní opery. „Součástí práce Národního divadla je i posouvat vkus běžného diváka. Kde jinde bychom to měli dělat než tam,” zamyslel se herec Robert Mikluš v Interview ČT24.

V adaptaci románu Klause Manna Mikluš představuje ambiciózního herce Hendrika Höfgena, který se v době nastupujícího nacismu prodere z regionálního divadla až na vrchol slávy. Podle Mikluše musí každého herce takový materiál oslovit, protože jde pod kůži, a to plíživým, nepříjemným způsobem.

Představení, kterým se činohra po několika dekádách vrátila do prostor Státní opery, trvá i s přestávkou tři a půl hodiny, pro Mikluše ale byly náročnější desetihodinové zkoušky, kdy mu s problémy s nohou pomáhala baletní fyzioterapie. Část hereckého vystoupení snímají kameramani, pro diváky se živě promítá na plátno nad jevištěm – jedním z důvodů je, aby měl i divák ve vzdálené řadě prožitek z detailu.

„Obyčejný přechod jednoho herce z levé strany jeviště na pravou vypadá jako událost měsíce. To, co si myslíte, že hrajete niterně, tak divák už ve čtvrté řadě nevidí,“ míní herec. Důležitá je prý také práce s hlasem. „Když ve Státní opeře nejste na určitém místě, kde to jde dobře slyšet, což je velmi úzké území, tak když to neřeknete dopředu, je to, jako byste to neřekli vůbec,“ sděluje.

Nová role na DAMU

Mikluš hraje i v inscenaci Vassa Železnovová ve Stavovském divadle, té pro malý zájem diváků hrozilo stažení z repertoáru. Herec na její obranu napsal text do Divadelních novin. Podle něj jde o inscenaci, která činoherní soubor Národního divadla stmelila – je podle něj ve „výborné kondici“. „Součástí práce Národního divadla je i posouvat vkus běžného diváka. Kde jinde bychom to měli dělat než tam,” je přesvědčený.

Stejně jako ve Vasse Železnovové, i v Mefistovi herci používají mikroporty pro přenos hlasu. Podle Mikluše je to dobrá pomůcka, která je v Evropě běžná už desetiletí. U Vassy Železnovové se s technologií podle něj pracovalo metodicky, měla připomínat například rozhlas, u Mefista jde o pomůcku. „My ve scéně vlastně jdeme velmi do hloubky a velmi se vzdalujeme divákovi,“ popisuje s tím, že by diváci přišli o zážitek, kdyby herci mikroporty neměli.

Mikluš bude nyní působit i jako pedagog na DAMU. A při přijímacích zkouškách už vybíral svoje budoucí studenty. Zaměřoval se prý na autenticitu, přirozenost, zajímavost a jinakost. „Pak už to člověk do ročníku skládá jako takovou barevnou paletu, aby se ty lidi byli schopni inspirovat navzájem,“ přiblížil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...