Hudba není o dokonalosti, patří k ní risk, říká oceňovaný dirigent Hrůša

Nahrávám video

Dirigent Jakub Hrůša sbírá světová ocenění a pracuje s předními orchestry. Aktuálně působí jako hudební ředitel Královské opery v Londýně, za dva roky se stane šéfdirigentem České filharmonie. „Je to nádherné spojení intelektu a emoci,“ prohlásil mimo jiné o dirigování v pořadu Hyde Park Civilizace.

Dirigenty vnímá Hrůša jako služebníky skladatelů. „Moje primární funkce není ani tak okouzlovat publikum, i když to taky rád dělám, když se to podaří, ale spíš strhávat muzikanty nebo zpěváky a z nich potom musí jít energie zpátky za mě. Funkce dirigenta je způsobit jednotu konání všech, ve službě toho, co hrajeme,“ vysvětluje.

Připomíná, že dirigenti se při tom obejdou bez toho, aniž by sami vydávali zvuky. „Hudba sama, jak je zakódovaná, je svým způsobem jazyk, ale to, co my ukazujeme, je spíš prostá nonverbální komunikace. V té jednoduchosti je právě ta největší síla. Dirigent by neměl komunikovat přehnaně složitě, protože komplexnost, duchaplnost a někdy i složitost té hudby stačí. Máme podávat jednoznačné, srozumitelné informace,“ míní. Vášni z hudby podlehl dokonce už i tak, že se zranil vlastní taktovkou.

Ticho vnímá Hrůša jako podstatnou součást hudby. „Každý hudebník, který se zabývá hudbou pravidelně, intenzivně, do detailů a vášnivě, zrovna tak miluje ticho jako hudbu – a vlastně i v té hudbě samé. Ticho je úplně zásadní,“ nepochybuje.

Nejlepší možná, ale ne dokonalá cesta

Interpretaci partitury dirigentem přirovnává k herecké práci. Možností, jak ji zahrát, jsou spousty, přestože noty, potažmo slova, jsou stále tatáž. „Teoreticky se všechno dá nacvičit bez dirigenta, kdyby to orchestr cvičil třeba rok, ale v normálním provozu jsou určité partitury, kde to, jak jsou udělány, je už za hranicí veškeré intuice. A tím pádem ten soubor potřebuje někoho, kdo prezentuje, jak se to udělá nejlepší možnou cestou,“ říká Hrůša.

Podotýká, že cílem dirigenta nicméně není vyleštit interpretaci do největší možné dokonalosti. „To se úplně míjí se smyslem toho, co děláme,“ domnívá se. „Hudba a umění a vlastně lidský život není věcí dokonalosti, spíš autenticity, pravdivosti, přesvědčivosti. A k tomu patří právě riskování, umět se mýlit,“ je přesvědčen. Důležité mu to připadá zvláště v současné době, která předkládá spoustu různé dokonalosti.

Nechce ustupovat prodeji vstupenek

Hrůša spolupracoval s předními orchestry doma i za hranicemi. Svá zahraniční angažmá přitom využívá k propagaci české klasické hudby: Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Suka či Leoše Janáčka. V repertoáru Královské opery v Londýně se tak například poprvé loni objevila Věc Makropolus.

Zařazením Janáčkovy opery naplňuje Hrůša předsevzetí, s nímž po dvacetiletém působení svého předchůdce převzal hudební vedení prestižní scény. Slovutnou instituci chce prý harmonizovat, a zároveň provokovat k co nejlepší kvalitě.

„Nevzdám se tendenci, kterou v dnešní době cítím. A to, že lidé – ať už publikum, nebo i někteří účinkující – přijdou za populárním úkolem, to znamená za těmi Bohémami, Butterfly, Carmen a Kouzelnými flétnami a Toscami. To všechno bych chtěl dělat s velkým nasazením také, ale považuju za svůj úkol nedopustit, aby se programové portfolio v Londýně příliš smrsklo. Tomu komerčnímu, marketingovému tlaku, který souvisí s prodejem vstupenek, té popularitě se někdy až příliš vzdává. Uvidíme. Na druhou stranu nechci být tím, kdo bude svévolný a kdo nebude respektovat společenskou situaci,“ ujistil.

Věří, že skladby Dvořáka, Mahlera či Pucciniho dovedou nabídnout sdílený, živý prožitek v reálném čase i v době umělé inteligence. Protože mají nadčasovou kvalitu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...