Hollywood filmaři opouštějí. Zase se vrátí, věří Čech, co tam pracuje

Z Los Angeles, města proslaveného filmovým průmyslem, mizí filmaři. Kvůli vysokým cenám se natáčení ve velkém přesouvají do Velké Británie, Austrálie či Evropy, píše deník The Telegraph. Producent Tomáš Krejčí míní, že jde o dočasný odliv práce, přesto mu prý denně do losangeleské kanceláře volají filmoví profesionálové z oboru, zda pro ně nemá nějakou práci.

Producent Krejčí má kancelář asi třicet minut pěšky od hollywoodského chodníku slávy, stejně jako od ateliérů studia Paramount. To jsou podle něj místa, která čelí i teď přívalu lidí, jenže už ne kostymérů, klapek nebo zvukařů, ale turistů. V mnoha případech je možné, že sledují jen kulisy zašlé slávy. Některé aktivity byznysu totiž na rozdíl od turismu ustávají.

„Velké věci se netočí nejen v L.A., ale v celých Spojených státech,“ říká producent, podle nějž se situace změnila během pandemie a po hollywoodských stávkách. „Všechny stávky, které se nám podařilo odvrátit a ukonejšit odboráře, vyústily v jediné. Filmová a televizní produkce v USA se stala velice drahou,“ míní.

Podle listu The Telegraph ale za propad nemohou jen lidé, co stávkovali za lepší podmínky své práce, na situaci je znát i konec takzvaného streamingového boomu, kdy se do obsahu pro on-line platformy investovaly v minulých letech obrovské prostředky. Studia se navíc musí vyrovnat se stále klesající návštěvností kin, kdy se z filmů nedaří udělat takové události, jako to šlo dřív.

Dostat ze studia co nejvíc

„Nárůst ceny práce je z pohledu producentů a studií obrovský. Spousta projektů tady není, nemůže být,“ míní Krejčí. Zároveň se ale v médiích objevují zprávy o stále vyšších rozpočtech. Přesto někteří diváci kritizují, že současné filmy vypadají „levně“, že na nich utracené stamiliony nejsou vidět, třeba v případě triků nebo výpravy.

„Tohle ale bylo vždycky. Snaha dostat z investora, tedy studia co nejvíc peněz,“ říká Krejčí ohledně obřích částek, za jaké se dnes vyrábí filmy. Přesto ale podle něj dnes i ty největší streamovací platformy váhají, zda do velkofilmů investovat. Když nevydělají, byznys, jak zní od producentů, nedává smysl.

Královsky zaplatit si od investorů nechávají také herecké hvězdy, i to ovšem pro Krejčího není novinkou. „Hvězda je komodita. Producent za ni musí zaplatit, pakliže chce nějaké ujištění, že dostane minimální peníze za prodej toho filmu. Minimální příjem je zajištěn hvězdou, která producentům dává pocit bezpečí,“ tvrdí český filmař.

Když pak studio přemýšlí, kde by mohlo točit, vyjede někam mimo Kalifornii, kde by za deset milionů dolarů dostalo tolik, jako jinde jen za sedm milionů, podotýká The Telegraph.

Všude, jen ne v Los Angeles

Ty nejúspěšnější filmy letošního roku se tak točily všude jinde než na západním pobřeží USA. Deadpool & Wolverine v britských Pinewood Studios, druhá Duna v Jordánsku a Maďarsku, další Godzilla zase v Austrálii. Do britských Leavesden Studios, kde vznikala sága Harryho Pottera, zamířil Tim Burton s pokračováním Beetlejuice, do Atlanty v americké Georgii zase další díl akčních Mizerů s Willem Smithem.

Televizní průmysl není jiný. Server The Wrap nedávno upozornil, že z dvanácti seriálů, které letos získaly cenu Emmy, se pouze dva točily v Kalifornii. Jsou to tituly Stále v kurzu a The Morning Show.

Na začátku listopadu kalifornský guvernér Gavin Newsom nicméně oznámil navýšení takzvaných filmových pobídek, aby se tvorba do státu vrátila, podle Krejčího ale pomoc přichází příliš pozdě a v malém množství.

„Samozřejmě není pravda, že by se tady přestalo točit,“ upozorňuje však. „Je pořád velká řada televizních a filmových projektů, které se v Americe z mnoha různých důvodů točit musí. Takže se točí, ale točí se pro investory, producenty a studia za větší peníze než kdykoliv předtím,“ popisuje situaci z města, kde u filmu pracuje sedmnáct procent lidí. Ti se tak v současné situaci nacházejí v komplikované pozici.

„V podstatě není den, abych nevyřizoval e-maily či telefonáty od kamarádů, spolupracovníků, jestli nemáme nějakou práci,“ říká. Tvrdí, že podobné výkyvy k profesi patří, problémy ale prý začínají mít i vynikající kameramani, architekti či maskéři. Nejedná se tak jen o lidi, kteří jsou na setu v nižších pozicích.

Řešením může být technologie

Přesto Krejčí ohledně budoucnosti není skeptický, jakkoliv v rozhovoru vzpomíná, že předchozí den byl s kamarádem v restauraci, kde je obsluhovali pouze číšníci a servírky, kteří aspirovali, aby v tamním filmovém průmyslu uspěli. Mladá generace se podle něj nyní může realizovat jednodušeji než v minulosti. Možná ne skrze příležitosti, ale technologii.

„Mám na mysli hlavně technologii postprodukce či nejrůznější previzualizace, kdy scénu můžete předem vidět a ušetřit tak náklady, protože není třeba vykrývat celé obrovské záběry,“ popisuje. Příkladem je prý i takzvaná virtuální produkce, kdy se lokačně komplikované obrazy mohou natočit před obrovskou stěnou plnou LED monitorů.

„Odliv produkcí z Ameriky je do jisté míry vodou na náš mlýn,“ přiznává Krejčí, který je také majitelem letňanských Prague Studios. Ze situace by podle něj mohly těžit třeba Budapešť, nebo právě i Praha. Český ministr kultury Martin Baxa (ODS) letos v září uvedl, že by chtěl od roku 2026 zvýšit zákonný limit pro státní filmové pobídky z 20 procent na 25 procent. Jde o peníze utracené v Česku, které stát studiím a platformám vrací. Současně by se měla maximální částka pobídky na jeden projekt zvýšit z 350 milionů na 450 milionů korun. Prý to zachová konkurenceschopnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...