Gympl, Vejška a teď Džob. Měli by být dospělí, ale pořád chtějí dostat „po hubě“

Nahrávám video

Před osmnácti lety se v kinech poprvé objevili Jiří Mádl a Tomáš Vorel mladší jako dva sprejeři ve filmu Gympl. Následovala Vejška. A od konce letošního července i Džob, kterým režisér a scenárista Tomáš Vorel svou trilogii zakončuje. Snímek vznikl v koprodukci České televize.

Životní cesty Kolmana a Kocourka se v závěrečném příběhu rozdělily. Jeden pracuje v korporátu, má rodinu a snaží se být zodpovědný, zatímco druhý zůstal alespoň nějakou formou u umění. Vydělává si potiskem triček a ve volném čase se snaží věnovat malbě a vlastním projektům.

„Petr Kocourek začíná meditací, pak maluje obrazy. Jeho kamarád Michal Kolman si dá ráno tři kafe a jede ve svém SUV přes celou Prahu, vystresuje se v zácpách a ve smogu, přijede do korporátu, kde řídí padesát finančních poradců, a večer se vrátí ke své rodině naspeedovaný,“ upřesnil režisér Tomáš Vorel. Dodává, že Džob je „první česká socgro“, jak zní prý zkratka pro jím vymyšlený nový žánr – sociální grotesku.

Nahrávám video

Začít být opravdu dospělý

„Táta do svých filmů propisuje, co nasbíral o životě konkrétní generace. A teď je to okamžik mileniála, kterému je třicet pět let a je v pozici, kdy už měl začít budovat rodinu nebo kariéru, začít být tím opravdu dospělým člověkem. A každý se s tím vyrovnáváme jinak,“ podotýká Tomáš Vorel mladší, který se do příběhu vrací v osvědčené dvojici s Jiřím Mádlem.

„Víceméně prožíváme to samé, co postavy, protože i my jsme zažili ten náraz, kdy jsme dotekem dospělosti museli něco opouštět. Ta trilogie se stává takovou naší paralelní kronikou, akorát že je samozřejmě kombinací nás a postavy,“ říká Mádl.

Nahrávám video

Stejné zůstává i herecké obsazení dalších postav z předchozích příběhů – v rolích rodičů se opět objeví Zuzana Bydžovská a Jan Kraus, vrací se například i Kolmanova přítelkyně Eva Podzimková. K novým tvářím naopak patří Diana Dulínková, Vilma Cibulková či Kristýna Leichtová.

Graffiti místo piva

Ke kontaktu s pohledem mladších lidí – a také s vývojem graffiti scény – Tomáši Vorlovi pomáhá i spolupráce s mladšími scenáristy. V případě snímku Džob s ním příběh psaly Barbora Vlčková (rovněž je podepsána pod Vorlovým filmem Instalatér z Tuchlovic) a writerka Sany. 

„Naše generace – generace Pražské pětky a Divadla Sklep – měla jako odpor proti režimu pivo, cigára a jeviště. Odpor té další generace je graffiti, hip hop a rap,“ míní Vorel. Nadšení pro graffiti tvorbu kamarády z Gymplu a Vejšky nadále spojuje, jenže zatímco Kocourek už nechce zažívat napětí při nelegálním malování, Kolman potřebuje tohle vzrušení k životu.

Z filmu Džob
Zdroj: Continental Film

Stejně jako předchozí snímky Gympl a Vejška ani Džob podle Mádla neosloví jen mileniály, tedy diváky ve věku hlavních hrdinů. „To je to kouzlo, že kluci se klidně mohli narodit v šedesátých letech a byla by to třeba Stínadla se bouří. Prostě je to touha po realitě, aby vám, když někam jdete a zažíváte dobrodružství, opravdu hrozilo, že dostanete po hubě, aby to nebylo virtuálně, ale dotek,“ vysvětluje. „Je skvělé, že to fascinuje i mladé, což ukazuje, že zas tak ‚vyblikaní‘ ze sociálních sítí a odpojení od sebe nejsou,“ dodal.

Adrenalin zažívala i část štábu a herců, protože v Berlíně, kde byla jedna z filmových lokací, natáčeli načerno, mimo jiné v berlínském metru. „To jsem měl strach, že nás zavřou,“ přiznává režisér. Průvodce jim dělal německý raper a sprejer Shacke One, jehož hudba ve filmu zazní, stejně jako skladby jeho českého kolegy Yzomandiase. Oba si v Džobu navíc zahráli.

Z filmu Džob
Zdroj: Continental Film

Penze už nebude

Džobem příběh Kolmana a Kocourka končí. O jejich krizi středního věku a penzi se diváci už nedovědí. „Byl bych moc rád, ale Tomáš Vorel jako režisér nechce dál tvořit,“ říká Mádl, i když nic nemusí být definitivní, jak naznačuje debata k Džobu na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde měl snímek premiéru.

„Byl na něj (Tomáše Vorla) dotaz, že kdyby byl milion diváků, jestli by tvořil dál. A já jsem viděl, jak z toho naprosto pevného (rozhodnutí), že už vůbec nikdy nebude nic točit, pookřál. Tak je to na vás, milí diváci,“ vzkázal Mádl.

Nebylo by poprvé, kdyby se taková výzva dočkala odezvy. Stejnou hranicí návštěvnosti podmínil Ivan Trojan v nadsázce případné třetí pokračování pohádky Anděl Páně. A do kin na „dvojku“ opravdu přes milion diváků přišlo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...