Glosa: Tuzemští artrockeři zahraničním slušným hochům většinou nestačili

Kompilace Art Rock Line 1971–1985 přináší na dvou discích šestatřicet nahrávek tuzemských kapel z této doby. A zároveň vybízí k zamyšlení nad jednou etapou rockových dějin.

S tím, jak rostla instrumentální a také kompoziční zdatnost rockových muzikantů, rostlo i jejich umělecké sebevědomí – a s ním šla ruku v ruce snaha o „něco víc“, o povýšení rocku, do té doby někdy vysmívaného za jeho jednoduchost, na umění.

Ono povýšení by mělo být vlastně v uvozovkách, na prostotě či jednoduchosti rokenrolu nebo blues nebylo vůbec nic špatného. Nemluvě o tom, že se často (harmonicky i textově) jednalo o docela složité záležitosti.

Přibližně na přelomu 60. a 70. let se především v Anglii začaly objevovat kapely snažící se skloubit dravost rocku s odkazem vážné hudby a také s výdobytky moderní poezie. Ovšem mluvíme-li o vážné hudbě, v naprosté většině se hudebníci odkazovali na její skutečně klasickou podobu, ne na soudobé experimenty. Takže než John Cage spíše Richard Wagner.

Slušní hoši z dobrých škol

Důležité jsou i další faktory. Artrockoví muzikanti pocházeli především ze středních tříd, nezřídka měli kvalitní hudební vzdělání, studovali na uměleckých školách, humanitních univerzitách – tedy žádná dělnická třída, ale bohémská inteligence. Zkrátka vzdělaní a spíše slušní hoši, kteří bořit, z logiky věci, nechtěli.

Nepřekvapí ani, že nahrávky získaly na délce, byly prokomponovanější, hudebníci si hráli s různými tématy, někdy až jakoby v malých symfoniích – což ovšem někdy vedlo až k nekritickým, bombastickým excesům.

Tím se ovšem neříká, že by období art rocku nebylo podnětné či že po něm nezůstaly velice kvalitní nahrávky. Naopak, kapely jako například Genesis, King Crimson, Emerson, Lake & Palmer, Soft Machine, Van der Graaf Generator či Roxy Music mohou dodnes sloužit jako důkaz oprávněného místa art rocku v dějinách rockové hudby.

Útočiště před normalizační komisí

Jak je problematické přesně vymezit, co je ještě art rock a co již ne, krásně předvádí aktuální kompilace. Vybírat jistě bylo z čeho, v inkriminované době, tedy především 70. letech, s art rockem koketovala řada kapel.

Jednak to bylo trendy, v „umění“ navíc nacházely útočiště před normalizačními komisemi, jejich produkce byla totiž často především instrumentální, a pokud se již zpívalo, byly to rádoby pokusy o poezii. Tedy nic závadného, žádný underground. Nebylo tudíž co vytýkat, proč – primárně – zakazovat. Ale ať chceme, nebo nechceme, vlastně se tak do jisté míry jednalo o nepřiznaný eskapismus.

Collegium Musicum, Blue Effect i nepřesvědčivý Olympic

Jasně „klasičtí“ jsou na dvojalbu pouze bratislavští Collegium Musicum, vedení varhaníkem a skladatelem, konzervatoristou Mariánem Vargou; na jejich albech najdeme adaptace kompozic Rimského-Korsakova, Haydna či Prokofjeva, a klasické vlivy byly u skupiny vždy patrné. Další vyloženě klasickou nahrávkou, úpravou Rumunské rapsodie č. 1 George Enescua přispěla také bratislavská Fermata, to je ale asi tak vše.

Ostatní skupiny se držely spíše onoho „artového“ přístupu, ať již to byl Blue Effect / M. Efekt, zcela jistě Ota Petřina & Super-Robot, Barnodaj/Progres 2, Jan Spálený zhudebňující Nezvala nebo s trochou dobré vůle Abraxas. Slyšíme i koketování s jazzem (Fermáta, Collegium Musicum, vlivy písničkářství – Dežo Ursiny, C&K Vocal).

Přičemž například u Synkop 61 / Synkop či Petra Nováka by se o oné „artovosti“ dalo diskutovat, ale budiž. Ovšem třeba Olympic a jeho řemeslně umné uchopení artrockového instrumentáře nezní ani dnes příliš přesvědčivě, příliš z toho ční snaha o šikovnost a místy i pompéznost. A proč nedodat, že – možná právě proto – byla tato alba Olympicu velice populární a dodnes je na ně přísaháno.

Takže byť lze mít k některým nahrávkám z hlediska zařazení výhrady, celkově lze ohlédnutí uvítat – byť se ukazuje, že v naprosté většině se naše domácí verze té zahraniční prostě nevyrovná. Ale i to je dobré si přiznat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 mminutami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 15 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
27. 3. 2026
Načítání...