Glosa: Festival Crossing Europe byl bohatý na chudé ženy

Ženy a chudoba překvapivě velmi zřetelně vystupovaly na povrch z většiny snímků na 16. festivalu evropských filmů Crossing Europe v rakouském Linci (od 25. do 30. dubna). Překvapivá nejsou samotná témata, ale jak nápadná v mnoha filmech obě byla.

Festival Crossing Europe nabízí pozoruhodné filmy napříč Evropou. Vybírá do programu ty, které bodují na významných filmových festivalech. Novinkou letošního ročníku v Linci byla soutěžní sekce YAAAS! o mladých pro mladé neboli filmy s tematikou mládeže, které vybírali mladí kurátoři. V této sekci se promítal i český koprodukční film Všechno bude od Olma Omerzua. V dalších sekcích festival uvedl ze současné české kinematografie koprodukční Útěk (Fuga, režie Agnieszka Smoczyńska) a dva dokumenty Svědkové Putinovi (režie Vitalij Manskij) a Central Bus Station (režie Tomáš Elšík).

Témata žen a chudoby byla příznačná především pro kinematografie střední a východní Evropy a Balkánu. Proto například nekonvenční švýcarsko-německý film Nevinný (Der Unschuldige, režie Simon Jaquemet) při převaze těžce sociálních filmů vyčníval. Ale i v něm jde o ženskou hrdinku a její tíhu – čtyřicetiletá Ruth na svých bedrech nosí problémy dnešního člověka a světa.

Bývalá kosmopolitní aktivistka se usadila a vede průměrný život jako zdravotní laborantka, ovšem eticky náročné lékařské pokusy, pubertální dcera s vysokým libidem a propuštěný bývalý milenec z vězení ji paralyzují a dostanou do situace, z níž těžce hledá východisko. Je ideální adeptkou pro hospitalizaci na psychiatrii, ale její okolí se ji snaží takzvaně ze spárů ďábla dostat skrze Boha. Nejsilnějším momentem filmu jsou scény, kdy žena tajně odpojí od přístrojů trpící pokusnou opičku po neúspěšné transplantaci hlavy a rozhodne se ji pohřbít.

Protipól může charakterizovat ukrajinsko-francouzsko-polský dokument Domácí hry (Domašni Igri, režie Alisa Kovalenková). Hlavní hrdinkou je fotbalistka Alina, která se stará o své dva mladší sourozence. Matka je totiž ve vězení a otec nefunguje. Fotbal je její únik před starostmi a chudobou do normálního světa. Jenže chudoba v tomto snímku působí jako aranžovaná pro filmaře, kteří na Východě hledají takzvané silné příběhy.

A za podobnými kuriózními tématy se dobře jde právě na evropský Východ. Jednu z hlavních cen mezinárodní poroty získal film Lehký jako pírko (Light as Feathers). Nizozemská režisérka Rosanne Pelová se s kamerou vydala na polskou vesnici, aby se na několik let ponořila do trudných životních podmínek chudých lidí.

Mladý Eryk je pudový venkovan, pracuje na husí farmě. Žije jen s matkou a babičkou v nedokončeném domě, zamiluje se do kamarádky ze sousedství, ona ho sice nechce, ale otěhotní. Režisérka filmem na jedné straně ukazuje chudobu a silný ženský vliv na polském venkově, na straně druhé se snažila postihnout také určitou sílu v Erykově pudové odpovědnosti za život.

Zajímavé je, že chudými hrdinkami jsou především ženy. Muži jako by v boji s chudobou neměli místo. Buď vlastní chudobu řešit neumí, nechtějí, nebo nemohou. A ještě jedna zajímavost – festivalové publikum v rakouském univerzitním městě rádo navštěvuje právě tento typ snímků o lidech v bezvýchodné životní situaci. Svou roli v tom hraje další výrazný rys rakouských diváků: snaha angažovat se ve společnosti – ať už proti klimatickým změnám, proti jaderné energetice nebo proti vykořisťování chudých lidí. Divácký zájem o takové hrdiny dává přece jen trochu naděje, že tak zlé, jak ukazují některé filmy, to v Evropě není.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...