Filmová upoutávka týdne: Scorsese se vrací k mafiánům. Robert De Niro tak omládnul o desítky let

Americkému režiséru Martinu Scorsesemu se podařilo dokončit dlouho připravovaný film The Irishman. Scorsese se s ním vrací do prostředí mafiánských intrik a zločinů. Snímek navíc představuje už devátou spolupráci režiséra s Robertem De Nirem, naposledy to ovšem bylo už před více než dvaceti lety na jiném krimi filmu – Casino.

Příběh filmu The Irishman se zakládá na skutečných událostech a točí se kolem Franka Sheerana v podání De Nira. Veterán druhé světové války je už starý muž, vzpomíná ale na svůj život, který byl krvavý i po válce. Vytvořil si totiž vazbu na mafii. Ta ho dostala i do odborů, jimž šéfoval Jimmy Hoffa, kterému pak pomáhal se špinavou prací. Zásadním momentem bylo, když Hoffa v roce 1975 záhadně zmizel a už ho nikdo nikdy nenašel, a Frank Sheeran si připomíná, jakou v tom hrál roli.

Al Pacino jako Jimmy Hoffa a Robert De Niro jako Frank Sheeran
Zdroj: Facebook The Irishman

The Irishman má ambici postavit se po bok vrcholných děl Martina Scorseseho zaměřených na svět zločinu, jako jsou Mafiáni, Casino nebo Skrytá identita, která mu vynesla zatím jediné oscarové ocenění. Scorseseho filmografie je ale košatější.

V sedmdesátých letech patřil ke skupině autorů, která proměnila pravidla toho, jak se filmy dělají a jak vypadají. Průlomem pro něj byly Špinavé ulice z roku 1973, které představovaly první z příležitostí, při níž režíroval Roberta De Nira. Talent Scorsese potvrdil i dalším kultovním snímkem Taxikář nebo Zuřícím býkem, černobílým filmem z boxerského prostředí, který mu vynesl první oscarovou nominaci.

Al Pacino, Martin Scorsese a Robert De Niro na slavnostním uvedení filmu The Irishman
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Tvorba Scorseseho má ale i duchovní rovinu. Dal to najevo například v roce 1988, kdy nabídl jiný pohled na biblické události v Posledním pokušení Krista, v dramatu Kundun z roku 1997 se věnoval osobě dalajlamy a na japonské pouti doprovázel dva jezuitské mnichy ve filmu Mlčení.

Zkoumání nových možností filmu

I když letos režisér oslaví 77. narozeniny, energie a zájem zkoušet nové věci z jeho děl nemizí. Důkazem je třeba nedávný Hugo a jeho velký objev, zřejmě jediný režisérův snímek vhodný pro děti. Hodně při něm využil digitální triky a šlo o jeden z nemnoha případů efektivního využití 3D. Ostatně i The Irishman, přestože vyznívá jako typ tradiční látky, které se Scorsese věnoval už mnohokrát, má výjimečný technologický aspekt.

Joe Pesci a Robert De Niro ve filmu The Irishman
Zdroj: Facebook The Irishman

Jelikož film pokrývá dlouhý časový úsek, až od druhé světové války, vzbuzuje velká očekávání ohledně toho, jak se mu povede zapracovat digitální omlazovací technologii. Díky té nemusel postavu Franka Sheerana v jeho dvaceti čtyřech letech hrát mladší dvojník Roberta De Nira, ale sám De Niro. Podobně se „omlazovací kúry“ dočkali v různých scénách i další známí herci jako Al Pacino nebo Joe Pesci.

Už před samotným natáčením kvůli tomu udělali tvůrci zkoušku. V roce 2015 Scorsese a De Niro znovu vytvořili jednu scénu z filmu Mafiáni, který měl premiéru v roce 1990, aby si ověřili, že jsou technologie na takové výši, aby omlazení působilo věrohodně a nevyrušovalo ze sledování příběhu.

Film The Irishman kvůli tomu ale nebyl také úplně levný a měl problém sehnat finance. Poté, co nedokázali tvůrci získat nebo udržet žádného z tradičních distributorů, se do věci vložila streamovací společnost Netflix a dílo získala pro sebe. Na jedné straně tak jde o zatím nejdražší projekt této společnosti, oficiální rozpočet nakonec činí 159 milionů dolarů, ovšem podobně jako loňská Roma Alfonse Cuaróna jde o prestižní záležitost, která Netflixu zvedá renomé.

Fanoušci Martina Scorseseho se ale musí smířit s tím, že pokud nechytnou některou z mála projekcí po světě, uvidí jeho novou fresku (která má nakonec 209 minut) jenom on-line.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...