Filmová upoutávka týdne: Osmdesátková nostalgie strhla Wonder Woman

V příštím roce se dočká pokračování úspěšný komiksový film, který na plátně poprvé představil slavnou superhrdinku Wonder Woman. Komiksová amazonka s tváří Gal Gadotové minule vyprávěla příběh z časů první světové války, tentokrát se přesune do nedávné doby – osmdesátých let minulého století.

Superman a Batman, nejznámější ikony komiksového nakladatelství DC, měli v poslední době problém zaujmout diváky v kinech. Možná i proto, že je mohli lidé v různých podobách na plátně potkávat už od sedmdesátých let. A tak se mezitím zrodily nové výrazné postavy filmového vesmíru DC.

Jedním je Aquaman, kterého ztvárňuje Jason Momoa a který si loni o Vánocích došel pro miliardu dolarů na celosvětových tržbách. Druhou úspěšnou tváří je Wonder Woman, která se předloni mohla pochlubit nejvýdělečnějším komiksovým filmem toho roku v amerických kinech.

Za pár měsíců se bude snažit svůj úspěch potvrdit, a jak bývá u pokračování velkých snímků zvykem, bude se snažit svůj předchozí triumf ještě překonat. Minulý film nabídl příběh o tom, co je Wonder Woman neboli civilním jménem Diana Princeová zač, odkud pochází a jak se žena obdařená v podstatě božskými schopnostmi dostala mezi lidmi.

O čem přesně bude pokračování, ale zůstává neurčité. Jasný je jenom časový posun – ze závěru první světové války se posouvá do roku 1984. A kdo zná její komiksová dobrodružství, může napovědět, že bude čelit dvěma protivníkům – šelmovité Cheetah a byznysmenovi Maxwellu Lordovi.

Trendy nostalgie

Proč zrovna rok 1984? Narážka na známý antiutopický román George Orwella? Z první upoutávky to nevypadá. Spíš se zdá, že se Wonder Woman nechává unášet populární nostalgickou vlnou vztaženou k osmdesátým letům – ke kterým se mnoho děl současné popkultury vrací ať už prostřednictvím narážek, tak vizuálním stylem, nebo i opakováním příběhových vzorců.

Symbolem tohoto trendu se stal seriál Stranger Things, který je do této éry zasazen a v němž skupina kamarádů čelí paranormální hrozbě. Letos se dočkal už třetí (a ne poslední) série. Jiným případem je film Ready Player One od Stevena Spielberga, který se jakožto sci-fi sice odehrává v budoucnosti, ale zároveň zobrazuje virtuální realitu posedlou kulturou osmdesátých let.

Režisérka a spoluscenáristka Wonder Woman 1984 Patty Jenkinsová uvedla, že v osmdesátých letech vyrůstala a potvrzuje, že tato doba měla svou specifickou náladu. Tato éra byla pro pokračování komiksového filmu vybrána i proto, že podle ní dobře prezentuje pozitivní i negativní stránky lidstva.

„Byla tehdy skvělá muzika, vznikaly elegantní a krásné věci. Jiné aspekty této dekády ale odhalily to nejhorší z nás. Zasadit Wonder Woman do těchto časů, kdy jsme se pohybovali v extrémech, je úžasné,“ přiblížila.

Noví protivníci, noví herci

Co se nemění, je představitelka titulní role. Gal Gadotová od posledního superhrdinského výstupu stihla jenom dabing v animovaném snímku Raubíř Ralf a internet. Příští rok by se ale vedle Wonder Woman 1984 měla objevit i v dalších projektech včetně adaptace detektivního příběhu do Agathy Christie Smrt na Nilu, s níž Kenneth Branagh volně navazuje na Vraždu v Orient expresu

Ve Wonder Woman 1984 se pak nečekaně vrací Chris Pine jako Steve Trevor. Novými posilami v ansámblu jsou Kristen Wiigová, která má za sebou nespočet komedií, nebo Pedro Pascal, který sice aktuálně zažívá slávu díky seriálu z prostředí Star Wars The Mandalorian, ale mnoho lidí by ho nemuselo poznat, protože v seriálu neustále nosí helmu.

Diváci se druhého dílu Wonder Woman dočkají v červnu příštího roku. Jenkinsová už prozradila, že je vymyšlena zápletka i pro třetí film. Hned tak se ho ale fanoušci nedočkají. „Myslím, že je potřeba dát tomu trochu oddech,“ uvedla s tím, že by se mezitím ráda věnovala i jiným věcem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...