Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Nahrávám video

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.

Snímek Mnichov 1972 (v originále název September 5 akcentuje přímo den, kdy k teroristickému útoku došlo) natočil švýcarský režisér Tim Fehlbaum, který filmařinu vystudoval právě v Mnichově. Premiéru mělo drama oživující skutečné a dodnes citlivé události na loňském festivalu v Benátkách a uvedly ho i další přehlídky.

Magazín The Hollywood Reporter spekuloval, že film ale odmítl festival v Torontu (TIFF) z obav, aby promítání nevyvolalo kontroverzi v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem. Jakkoliv by se Mnichov 1972 zdál příhodným titulem pro zahájení, protože torontská akce začínala v den výročí útoku 5. září.

Kontroverzím se pořadatelé ani tak nevyhnuli. V zahajovací den zařadili totiž na program dokument Rusové ve válce, který schytal kritiku jako kremelská propaganda, a festival proto raději další projekce zrušil.

Z filmu Mnichov 1972
Zdroj: CinemArt

Teroristický útok s tragickým závěrem

Fehlmanův film se snaží o rekonstrukci dramatického dne z pohledu televizního štábu. V úterý ráno 5. září 1972 obsadilo palestinské komando z organizace Černé září ubikaci izraelské výpravy v olympijské vesnici a požadovalo propuštění více než dvou set Arabů vězněných v Izraeli a dvou vězněných německých teroristů Andrease Baadera a Ulrike Meinhofové z Frakce Rudé armády (RAF).

Hned na začátku dvacetihodinového dramatu Palestinci zastřelili dva izraelské sportovce. Dalších devět rukojmí zemřelo při osvobozovací akci na vojenském letišti Fürstenfeldbruck v Bavorsku, odkud chtěli palestinští radikálové odletět. O život přišel také jeden německý policista a pět teroristů.

Úspěch přehlušilo střílení, vzpomíná československý veslař

Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl se souhlasem Izraele po jednodenním přerušení v hrách pokračovat. Olympiády v Mnichově se účastnila i československá výprava, která celkem získala osm medailí.

„To všechno přehlušilo střílení v olympijské vesnici. Bylo mi líto všech. Už to nebylo ono, neslo to následek všeho, co se odehrálo,“ popsal atmosféru po útocích Oldřich Svojanovský, který spolu se svým bratrem Pavlem a kormidelníkem Vladimírem Petříčkem vyhráli stříbro ve veslování.

Pro Německo byl teroristický útok (nota bene proti Izraelcům), respektive zpackaná policejní akce, ranou o to větší, že mnichovské hry byly prvními pořádanými touto zemí po válce a poměrně mladá spolková republika jimi chtěla přemazat pachuť těch předchozích z roku 1936, kdy nacisté využili olympiádu k propagandě.

„Jsme sto metrů od toho“

Autory filmu Mnichov 1972 především zajímá, jak informování o teroristickém útoku změnilo média. „Bylo to poprvé, kdy byla tak hrozná událost sdílena globálně v přímém televizním přenosu,“ říká americký herec John Magaro, představitel mladého a ambiciózního produkčního televize ABC Geoffreyho Masona. Ten patří ke štábu ABC, který má zajišťovat přenosy ze sportoviště, ale 5. září 1972 vysílá nakonec z Mnichova drama sledované celým světem.

K tomuto pohledu režiséra a spoluscenáristu (s Moritzem S. Binderem a Alexem Davidem, pozn. red.) snímku Tima Fehlbauma přivedl rozhovor se skutečným Masonem, jenž tehdy řídil maraton mimořádného vysílání.

John Magaro ve filmu Mnichov 1972
Zdroj: CinemArt

„Jsme sto metrů od toho, kde se to děje, jsme jediní, kdo to může sledovat naživo,“ zazní ve filmu věta, která přispěla k tomu, že „sporťáci“ nakonec zpravodajsky pokrývali vyhrocené dění. Jeden z nich se převlékl dokonce za sportovce a s falešnou legitimací se dostal do olympijské vesnice, aby mohl sledovat vývoj událostí v dohledu ubytování izraelského týmu.

O čem lze informovat?

Uprostřed zmatku a tlaku na rychlá rozhodnutí novináři řešili dilemata, která proti sobě staví zodpovědnost a právo na informace. Co když televizní záběry nechtěně informují teroristy o tom, že se k nim blíží policejní ostřelovači? Lze v přímém přenosu ukázat, jak někoho zastřelí?

„Nedokážu ani popsat, jak rychle se události v té místnosti vyvíjely,“ popsal Mason loni v rozhovoru pro The Hollywood Reporter. Cítil prý nespravedlnost. „Byl to protiklad k tomu, proč jsme tam byli. To sportovci si zasloužili slávu,“ říká. Způsob, jakým výzvu zvládl, mu pomohl v kariéře televizního novináře, zároveň se s prožitím intenzivních okamžiků vyrovnával prostřednictvím alkoholu.

Z filmu Mnichov 1972
Zdroj: CinemArt

Zlom v etice krizového zpravodajství

V době sociálních sítí a chytrých telefonů je otázka role médií – a nejen těch – při informování o takových událostech ještě naléhavější, podotýká v souvislosti s filmem například veřejnoprávní německá stanice Südwestrundfunk nebo deník Die Welt.

Pokrytí tragédie v září 1972 označují za zlomový bod v etice krizového zpravodajství a upozorňují, že média v takové situaci nejsou jen v roli pozorovatelů, ale také aktérů se zodpovědností. Co a jak zveřejňovat se ostatně řešilo i v českých reáliích při masové střelbě na pražské Filozofické fakultě před Vánoci roku 2023.

I Svojanovský se o dění v olympijské vesnici dozvěděl z médií. V jeho případě z rádia v autobuse, v němž se s dalšími sportovci vracel z krátkého výletu. Svůj závod měli s bratrem za sebou, chtěl si užít atmosféru letních her. Zpráva o teroristickém útoku je ale zasáhla. „Už jsme tam pak nechtěli setrvat a jeli jsme vlakem do Prahy,“ vzpomíná.

Z filmu Mnichov 1972
Zdroj: CinemArt

O Mnichově točil i Spielberg

K tragickým událostem ze září 1972 se před dvaceti lety vrátil mimo jiné také Steven Spielberg. Scénář k filmu s prostým názvem Mnichov vznikl podle knihy Vengeance (Pomsta) od kanadského novináře George Jonese. Vychází ze zpovědi jednoho z členů izraelského komanda, které pronásledovalo palestinské teroristy odpovědné za mnichovský útok.

Spielberg označil sice „svůj“ Mnichov za modlitbu za mír, ale už před premiérou budil rozporuplné reakce. Některé americké židovské skupiny filmaře kritizovaly, že se snaží o vyváženost tam, kde to není na místě.

Za snímek Mnichov získal Spielberg pět nominací na Oscara. Do nominací, konkrétně za scénář, se dostal i snímek Mnichov 1972. O něco starší dokument Kevina Macdonalda Jeden den v září z konce devadesátých let si oscarovou sošku dokonce odnesl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...