Efekt Taylor Swiftové na ekonomiku se přeceňuje, tvrdí odborníci

Turné Taylor Swiftové po Evropě sledují s očekáváním nejen fanoušci této hudební megastar, ale i ekonomové. Vyprodané stadiony s desetitisícovými kapacitami a „swifties“, kteří potřebují někde jíst a spát, znamenají zvýšené tržby pro podniky na koncertních zastávkách. Jenže dlouhodobý vliv velkých hudebních akcí na ekonomiku se přeceňuje, míní ekonomové.

Někteří ekonomové jsou skeptičtí k takzvané swiftonomice, tedy očekáváním, že fanoušci Taylor Swiftové pomůžou stimulovat ekonomiku v místech koncertů. Pravděpodobné totiž je, že až swifties po vystoupení svého idola odjedou, z ekonomického přínosu desítek tisíc dočasných návštěvníků příliš nezůstane.

Skvělý víkend pro Stockholm

Analytici z agentury Reuters dávají za příklad Stockholm, kde si Taylor Swiftovou poslechlo téměř 180 tisíc fanoušků. Půlka z nich přijela z ciziny. Švédské metropoli vygenerovali obrat blížící se 850 milionům švédských korun (1,87 miliardy korun). Hotely a restaurace vydělávaly jako o závod, a dokonce i prodej kovbojských klobouků vzrostl o 155 procent, odhadla stockholmská obchodní komora.

Pro Stockholm skvělý třídenní kšeft, ale kapka v moři pro švédskou ekonomiku, která je přitom s roční produkcí 623 miliard USD (14,5 bilionu korun) až osmá největší v Evropské unii. „Tento dodatečný obrat je pro Stockholm a zejména pro jeho odvětví cestovního ruchu velkou víkendovou vzpruhou,“ potvrdil hlavní ekonom Stockholmské obchodní komory Carl Bergkvist. „Ale tím to končí – jeden víkend bez viditelného nebo významného dopadu na celkový hospodářský růst.“

Beyoncé a inflace

Dopad na ceny je podobně neviditelný a mohl by být dokonce menší, než když o rok dříve přijela do Evropy Beyoncé, jejíž vystoupení vyvolalo obavy z inflace. Například BBC tehdy výkyvy v ekonomických ukazatelích Švédska spojovala s tím, že si popová hvězda vybrala na zahájení svého turné Stockholm. „Nevinil bych Beyoncé z vysoké inflace, ale její vystoupení a celosvětová poptávka po jejím koncertě ve Švédsku k tomu zřejmě trochu přispěly,“ uvedl tehdy pro BBC ekonom Michael Grahn z Danske Bank.

Psalo se o „efektu Beyoncé“. Ať už s ním, nebo bez něj, švédská inflace od té doby spadla z deseti procent na současných něco málo přes dvě procenta. Inflace se řeší i v souvislosti s Taylor Swiftovou. Poptávka po hotelových pokojích a letenkách, kterou vytváří Eras Tour po celé Evropě, by mohla tlačit na růst cen, které se promítají do míry inflace v jednotlivých zemích, píše The New York Times.

Když zpěvačka vystupovala minulý měsíc v Lisabonu, míra inflace v Portugalsku zrychlila, a to částečně kvůli skokovému nárůstu cen hotelů v hlavním městě „v důsledku významné kulturní události“, jak to formuloval tamní statistický úřad.

Dopad má i olympiáda a Euro

Ekonom Michael Grahn v komentáři k turné Beyoncé před rokem také podotkl, že je „velmi vzácné“, aby jedna hvězda měla takový dopad, jaký lze spíš čekat při pořádání velkých fotbalových turnajů. A ani Taylor Swiftová – které se připisuje nevídaný vliv téměř na všechno, od hudebního průmyslu po prezidentské volby v USA – zřejmě tak mocně s ekonomikou hnout nesvede. 

„Existuje efekt Taylor Swiftové? Pokud ano, tak jen extrémně malý a dočasný,“ míní ekonom banky ING Carsten Brzeski. „Před podobnými velkými akcemi se vždycky hodně mluví o velkých ekonomických přínosech, ale po jejich skončení byste potřebovali lupu, abyste v číslech tyto takzvané přínosy našli,“ dodal.

Na pozvednutí evropské ekonomiky, která se poslední dva roky s obtížemi vyhýbá recesi a zaostává za Spojenými státy, každopádně není Taylor Swiftová případně sama. „Nemyslím si, že je udržitelnou variantou růstu země spoléhat na to, že bude mít koncerty superhvězd,“ poznamenal ekonom společnosti Nomura George Moran. Naděje se vkládají i do olympiády ve Francii a fotbalového mistrovství Evropy v Německu.

Jen přesun výdajů

Pro obě akce ovšem platí to samé co pro velké koncerty. Jak olympiáda, tak Euro jsou sice přínosem pro restaurace, výtoč piva nebo prodejce souvisejících suvenýrů, ale nemají trvalý vliv na spotřebu. „Tato spotřeba obvykle představuje výdaje, které by spotřebitelé vynaložili tak jako tak, a jde obvykle o substituci,“ vysvětlil profesor sportovního managementu Simon Shibli z Sheffield Hallam University.

Podle tohoto argumentu jdou peníze vynaložené na vstupenky nebo ubytování z rodinného rozpočtu, v němž zbyde o to méně na jiné výdaje, třeba na cestování nebo stravování v restauracích. „Index čepovaného piva“, který vydává finanční dům Danske Bank, vykázal masivní nárůst, když Dánsko naposledy hrálo na mistrovství Evropy. Na maxima se dostal, když hospody a restaurace zaznamenaly 106procentní nárůst tržeb při zápase s Anglií.

„Z mikroekonomického hlediska tyto akce znamenají stimul, ale i ten je malý a dočasný,“ komentoval tato data Piet Haines Christiansen z Danske Bank. „Jsou relevantní pro konkrétní odvětví jako hotely a stravování, kamkoliv dorazí Taylor Swiftová, nebo pro prodej piva v zemích, které zrovna hrají fotbal,“ dodal.

Jedna miliarda liber pro Británii, tvrdí odhady

Průzkum banky Barclays o utrácení swifties minulý měsíc naznačil, že koncerty Taylor Swiftové přinesou jen britské ekonomice jednu miliardu liber (29,5 miliardy korun). Podle Morana ze společnosti Nomura je ale tyto odhady těžké podložit, protože nikdo neví, jak moc lidé přesměrují své výdaje od jiných aktivit.

Kromě zmíněného substitučního efektu je třeba připomenout, že velká část obratů vygenerovaných turné Eras skončí v USA, což ještě zmenšuje už tak malý lokální ekonomický přínos.

Fanoušci čekají na koncert Taylor Swiftové ve Stockholmu
Zdroj: Reuters/News Agency/Pontus Lundahl

V ekonomikách velikosti Británie nebo států kontinentální Evropy ale podobné transfery nepohnou ani s daty o mezinárodním obchodu. Jen v dubnu totiž přebytek obchodní bilance (převaha vývozu nad dovozem) dvaceti zemí eurozóny dosahoval 39 miliard eur, připomíná Reuters.

Další vyhodnocení swiftonomiky lze čekat po skončení turné Eras. Sledovaná zpěvačka letos v létě vystoupí v 18 evropských městech, v řadě z nich víckrát. Vyhodnotit ale už lze ekonomickou stopu severoamerické části tour. The New York Times uvádí, že vygenerovat mohla až 4,6 miliardy dolarů. K zájmu přispělo, že spotřebitelé utráceli za koncerty, jídlo a volnočasové zážitky, které si museli odepřít během pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...