Dokumentaristka navštívila Baťova města po celém světě. Byl to náš rodák, tvrdí všude

Nahrávám video

Dělí je tisíce kilometrů, přesto mají jedno společné – založili je bratři Baťové. Ve městech jako Batanagar nebo Bataypora postavila obuvnická společnost v první polovině minulého století domy pro svoje dělníky. Jak se v nich žije dnes, zachytil dokument Batalives. Diváci mohou do „baťovských životů“ nahlédnout v kinech od čtvrtka 5. dubna.

Baťovských satelitů vzniklo po celém světě více než třicet. Továrny, domky pro dělníky i denní režim se v nich lišily jen málo. Dokumentaristka Karolína Zalabáková při natáčení navštívila pět míst.

„Lidé v každé zemi si většinou myslí, že Baťa byl jejich rodák,“ říká režisérka dokumentu Karolína Zalabáková.

Kritiku baťovského konceptu práce a života zaznamenala spíše u těch, kteří ho nezažili. „Pamětníci na to vzpomínají vyloženě v dobrém, mají tendenci baťovský systém až adorovat,“ srovnává rozdíl v generačním pohledu.

Chtěl bych vidět blondýny

„Ve Zlíně byly výdobytky na tu dobu nevídané, například baťovské domky, které se dávaly sezdaným párům na příděl, měly splachovací záchod, což nám připadá normální, ale na tu dobu to byl vyloženě nadstandard. Nebo uprostřed města ve fabrice bylo vytápěné koupaliště,“ dodává, co bylo na baťovském modelu tak přitažlivé. 

Pro Brazilce Devanila, jednoho z protagonistů dokumentu, je Zlín přitažlivým místem i teď. Obuvnickou historii ve „svém“ brazilském městě Batypora si nepamatuje, učí se ale česky a chce se odstěhovat do Zlína. Důvod má prostý. „Chtěl bych vidět sníh a také blondýnky, které znám jenom z televize,“ přeje si.

Život jako pásová výroba

Naopak další protagonista dokumentu Henrik z nizozemského Batadorpu pracoval u Bati celý život. Vzpomíná na to rád. Domky v Batadorpu jsou ulicím Zlína podle dokumentaristky dost podobné. „Ale je to takový Zlín s faceliftem a lepšími auty,“ podotýká.

„Celé městečko si muselo jít kolektivně zacvičit, pak jít kolektivně do továrny, pak mělo kolektivně pauzu. Jejich život se vlastně stal pásovou výrobou,“ popisuje fungovaní Baťových měst Zalabáková.  

Původní zlínský originál jí atmosférou nejvíce připomnělo chorvatské Borovo, původně Bata-Borovo. „Tam jsme si připadali jako na zlínské Lesní čtvrti nebo na Podlesné,“ srovnává. S tím rozdílem, že tamní domky a továrny rozstříleli vojáci během války v Jugoslávii.

Ruiny fabrik jsou tam už jen atrakcí pro místní mládež. Baťovskou zástavbu demolují také v indickém Batanagaru, který ustupuje novému golfovému resortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...