Dokument o fotografce Jarcovjákové ztratil šanci na Oscara, má ji ale krátkometrážní Hurikán

Nahrávám video

Český dokument Ještě nejsem, kým chci být se nedostal do nejužšího výběru na ceny Oscar. Snímek Kláry Tasovské o fotografce Libuši Jarcovjákové, natočený v koprodukci České televize, tak ztratil šanci získat cenu pro nejlepší zahraniční film. Zato krátkometrážní snímek Hurikán českého režiséra Jana Sasky se dostal do užšího výběru v kategorii krátký animovaný film.

Dokument Ještě nejsem, kým chci být vznikl ze soukromých deníků a tisíců analogových snímků osobité fotografky Libuše Jarcovjákové. Zachycuje underground osmdesátých let v Československu, dramatický útěk do Západního Berlína i focení pro módní špičky v Tokiu.

Ve světové premiéře byl titul uveden v loňském roce na festivalu Berlinale a letos získal Českého lva za nejlepší dokumentární film. Na Oscary se ovšem nepodívá.

Producent dokumentu Lukáš Kokeš věří, že šanci získat si pozornost akademiků dokumentární snímek měl. „Byli jsme inspirováni příběhem rumunského filmu Colectiv nebo makedonského filmu Země medu, což byly dokumenty, které tyto země vyslaly jako své národní kandidáty, a ony se nakonec umístily v nominacích jak pro mezinárodní film, tak pro nejlepší dokument,“ uvedl.

Na shortlistu byly filmy Vlny či Šarlatán

Česká kinematografie tak nezopakovala úspěch z loňského roku, kdy se na shortlist dostal tehdejší „vyslanec“, jímž bylo drama scenáristy a režiséra Jiřího Mádla Vlny z prostředí Československého rozhlasu.

Kandidát z Česka se v předvýběru objevil rovněž v letech 2019 a 2020, kdy postoupila černobílá adaptace oceňovaného románu Nabarvené ptáče v pojetí Václava Marhoula, respektive životopisný snímek o léčiteli Šarlatán natočený v české koprodukci polskou režisérkou Agnieszkou Hollandovou (ani ta letos neuspěla, když o nominaci usiloval snímek o Franzi Kafkovi, který vznikl v české koprodukci).

Nahrávám video

Předtím tuzemská kinematografie na šanci „aspoň“ užšího výběru čekala poměrně dlouho – od dramatu z dob druhé světová války Želary, které je zároveň zatím posledním českým titulem ve finálových nominacích na Oscara. Jde nicméně o úspěch vzdálený více než dvacet let.

  • Mezi pět nominovaných se český film naposledy probojoval za rok 2003 díky snímku Želary.
  • Do finálového výběru se podařilo dostat ještě dalším pěti snímkům: komediím Lásky jedné plavovlásky (1965), Hoří, má panenko (1967) a Vesničko má středisková (1985) a také dramatům Obecná škola (1991) a Musíme si pomáhat (2000).
  • Soška Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek putovala do Česka naposledy za film Kolja, natočený Janem Svěrákem v roce 1996.
  • Dva Oscary si Československo připsalo v šedesátých letech – za Obchod na korze a za Ostře sledované vlaky.

Šance v krátkometrážní kategorii

Úplně bez šance Česko letos nebude díky krátkometrážnímu Hurikánu, který se dostal do užšího výběru na ocenění Oscar v kategorii krátký animovaný film. V ní uspělo rovněž drama I Died in Irpin debutující ukrajinské režisérky Anastasije Falilejevové produkované českým studiem Maurfilm. 

Hurikán, označovaný za drsnou romanci z pražského Žižkova, uspěl loni na festivalu ve francouzském Annecy, kde získal cenu publika. Černobílý Hurikán bodoval mezi krátkými filmy také v hodnocení členů Sdružení české filmové kritiky.

„Hurikán se zakouká do Báry ze stánku s pivem. To vzápětí dojde a Hurikán se vypravuje pro nový sud. Jednoduchá mise, kdyby se nekonala na Žižkově, který má stejně jako Hurikán věčně kocovinu,“ uvádí společnost Maurfilm, která za filmem stojí.

Krátkometrážní film Hurikán
Zdroj: Maur Film

Je třeba také zmínit, že v kategorii dokumentární film se na zúžený seznam dostal snímek Pan Nikdo proti Putinovi ruského režiséra Pavla Talankina a amerického dokumentaristy působícího v Kodani Davida Borensteina. Film vznikl ve spolupráci dánské produkční společnosti Made in Copenhagen a české společnosti PINK.

Akademie filmových umění a věd nyní zveřejnila zkrácené seznamy uchazečů o ceny Oscar ve dvanácti kategoriích, mimo jiné animovaný krátkometrážní film, dokumentární film, zahraniční film, hudba, zvukové a vizuální efekty, obsazení či kamera. Všechny nominace včetně těch nejsledovanějších kategorií, jako jsou nejlepší film, režie či nejlepší herec a herečka, akademie oznámí 22. ledna. Vítězové jednotlivých kategorií 98. ročníku si pak pro prestižní sošky dojdou v polovině března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...