Dobré ráno, Brno! Nový komediální seriál prozradí, jak to (ne)vypadá v televizním zákulisí

Když na Špilberku zhasne noční osvětlení, rozsvítí se v režijní místnosti studia České televize na druhé straně města červené světýlko a společně s ním se rozzáří i oči ostříleného televizního režiséra Mirka Kurše. S moderátorskou dvojicí Radkou a Cyrilem se chystá popřát: Dobré ráno, Brno! Stejnojmenný komediální seriál Jana Prušinovského od 9. ledna vysílá Česká televize. Úvodní díl uvede ale už na Silvestra v iVysílání.

Pro Jana Prušinovského jde už o několikátou spolupráci s Českou televizí – ve Čtvrté hvězdě vzal diváky do jednoho nefungujícího hotelu, seriály Trpaslík a Most! se pustily i do vážnějších témat, jako je nesnášenlivost nebo xenofobie, ovšem s nadsázkou a černým humorem. Tentokrát si Prušinovský dělá „bohapustou legraci“ z televizního vysílání. K seriálu Dobré ráno, Brno! napsal spolu s Tomášem Holečkem také scénář.

Televizní rodina, která se dávno rozpadla

Diváci nahlédnou do zákulisí i rodinných životů lidí, kteří v brněnském studiu připravují ranní show. Jan Kolařík hraje režiséra Mirka Kurše. Milovník piva a žen bojuje každý sudý týden o přízeň vstávajících diváků přes nepřízeň techniky, lidského faktoru, přírodních i hromadných katastrof. Bohužel ve vlastních rukách nemá ani svůj život, natož vysílání.

Přání a rozkazy režiséra ale obětavě plní stárnoucí moderátorka Radka toužící po roli ve filmu. „Mohli jsme ten scénář číst víckrát a pořád jsme se bavili,“ říká představitelka Radky Zuzana Zlatohlávková. Televizní zákulisí je podle ní podobné tomu divadelnímu. „Pohádáte se, zpanikaříte, nastane hysterie – a potom jdete před diváky, kteří vůbec nic netuší. Ten střih je nádherný.“

Ondřej Kokorský jako moderátor Cyril je srdcař s vášní pro alternativní způsob života. Dávno rozpadlou televizní rodinu doplňuje mladá rosnička Andrea, která je pro kariérní postup schopná udělat cokoliv. „Mladá holka, která nemá žádné zkušenosti, účastnila se soutěže miss, je hodně ambiciozní, není úplně nejinteligentnější, je naivní a trošku hysterická,“ popisuje ji herečka Simona Lewandowská.

Moderátoři Dobrého rána: V něčem se poznáváme

Inspiraci k námětu čerpal Jan Prušinovský přímo v brněnském televizním studiu. Dramaturgii skutečného Dobrého rána se podle svých slov snažil co nejvíce okopírovat například ve výběru témat, které se na obrazovce rozebírají, i pravděpodobných hostů. Do seriálového ranního vysílání pozvání přijali třeba Jiří Pavlica nebo Halina Pawlowská. A jednu z maskérek si zahrála písničkářka Nikola Mucha.

Postavy televizního týmu jsou ale smyšlené. „Asi můžu rovnou říct, že Soňa nefetuje a já nechodím nahý po šatně,“ prozradil o sobě a své kolegyni Soně Baranové jeden z moderátorů skutečného Dobrého rána Ondřej Blaho.

Nahrávám video

„Myslím, že budeme mít co dělat, abychom našim blízkým a přátelům vysvětlili, že to není o nás, na druhou stranu některé věci jsou tam tak realisticky zachycené, že se divák skutečně podívá do zákulisí,“ dodává. „V postavách, doufám, žádné společné prvky nenacházíme, ale v mikroklimatu týmu ranního výsílání rozhodně,“ přitakává jeho spolumoderátorka.

ČT si dělá legraci sama ze sebe

Jan Prušinovský zdůrazňuje, že stejně jako třeba v seriálech Most! nebo Okresní přebor jde o legraci s úctou. „Člověk si utahuje z prostředí, které má rád. Není to tak konfliktní, jak se zdá. Možná na to jen nejsme zvyklí, dělat si legraci z instituce,“ podotýká.

„Je to fenomén, který tu ještě nebyl, ale je známý třeba v BBC, že si taková organizace umí udělat legraci sama ze sebe. A pokud to tak diváci budou brát, tak se budou královsky bavit,“ radí další z moderátorů reálného Dobrého rána Aleš Zbořil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...