Do kin se vrací Atentát. Režisér Sequens chtěl odbojovou akci proti Heydrichovi natočit co nejvěrněji

K nejpůsobivějším filmovým zpracováním atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha patří film Jiřího Sequense. Premiéru měl v roce 1964, nyní se do kin opět vrací v digitalizované podobě. Na plátna se dostane 26. května, den před osmdesátiletým výročím zásadního odbojového činu.

Snahou Jiřího Sequense a spoluscenáristů Miloslava Fabery a Kamila Pixy bylo předestřít historickou událost co nejvěrněji. Čerpali z archivních dokumentů, dobových fotografií i vzpomínek pamětníků. Postavy zapojené do diverzní akce nesou krycí jména, pod nimiž parašutisté operovali v protektorátu. Doklady Jana Kubiše byly psány na Otto Strnada, Jozef Gabčík se stal Zdeňkem Vyskočilem.

Dokumentární byl podle generálního ředitele Národního filmového archivu Sequens ve snaze o co největší věrnost, nikoliv ale v použití filmových prostředků. Nasvícením či širokoúhlým formátem se mu podařilo vytvořit temnou, až noirovou atmosféru, umocněnou použitím úryvku z Osudové symfonie Ludwiga van Beethovena.

Rekonstrukce, ale stále fikce

Natáčelo se převážně na místech, kde k zachycovaným událostem za protektorátu skutečně došlo. Traduje se, že například ve scéně při obléhání kostela v Resslově ulici byly tanky a vojáci rozmístěni tak, jak to režisér viděl na dobových fotografiích. V ateliéru vznikly pouze dekorace kostelního interiéru a krypty, kam se parašutisté ukryli a kde nakonec skončily jejich životy.

Od zjištění historiků se ale přesto částečně liší například filmové provedení samotného atentátu, sehrané Ladislavem Mrkvičkou a Rudolfem Jelínkem. Filmaři přitom měli tu výhodu, že ještě mohli natáčet na místě neproměněném pozdější výstavbou Prosecké radiály. „Je třeba, abychom ho pořád brali ve fikčním rámci,“ podotýká k snímku filmový kritik Michael Bregant.

Z hereckého obsazení jmenovitě poukazuje na Josefa Vinkláře, představitele zrádce Karla Čurdy. „To je studie opravdu vystresovaného slabocha. Čurdu hraje trochu jako Cvacha,“ naráží Bregant na Vinklářovu osudovou postavu ze seriálu Nemocnice na kraji města. Za nejsilnější a nejvíce uvěřitelný herecký výkon naopak považuje Radoslava Brzobohatého v roli parašutisty Adolfa Opálky.

Dramatická rekonstrukce atentátu vyzdvihuje zásluhy exilové vlády prezidenta Edvarda Beneše, což se zdá vzhledem k době vzniku snímku překvapivé. V Československu byl atentát na Heydricha poprvé ztvárněn už v roce 1946, kdy otevírá film Františka Čápa Muži bez křídel. V padesátých letech se scénám přímo z atentátu museli filmaři vyhýbat, neboť jej provedli příslušníci západního odboje.

„Pixa se Sequensem připravili film už v roce 1959 – ve verzi, která neprošla. Zelenou k natáčení dostali až v roce 1963. Podmínky už byly přece jen trochu liberálnější, takže mohli natočit film, který nebyl primárně oslavou východního exilu,“ vysvětluje Bregant. O deset let později televize uvedla krimi seriál, jímž se Sequens také zapsal do kinematografie - 30 případů majora Zemana.

První filmy o atentátu točili Němci v Hollywoodu

Za normalizace se atentát či jeho přípravy objevily v Klíči režiséra Vladimíra Čecha a Sokolovu Otakara Vávry, oba snímky ale byly zatěžkány komunistickou ideologií.

Zahraniční filmaři zpracovali odbojářský čin přesahující svým významem hranice protektorátu poprvé ještě během druhé světové války. Již rok po atentátu měly v USA premiéru dva snímky: Hangmen Also Die! natočil německý režisér Fritz Lang, druhý Hitler's madman režíroval také německý režisér Douglas Sirk.

Další zfilmování se kupříkladu objevilo v roce 1975 v americkém snímku Operace „Daybreak“ režiséra Lewise Gilberta. Z novějších počinů vzbudilo v roce 2016 diváckou pozornost drama Anthropoid, i proto, že vzniklo v české koprodukci a točilo se v Česku. O rok později měl premiéru Smrtihlav ve francouzské režii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...