Divadlo Petra Bezruče se poprvé otevřelo před 75 lety. Výročí ale neslaví, chybí mu diváci

Divadlo Petra Bezruče v Ostravě si připomíná 75 let od svého vzniku. Oslavy letošního výročí spojeného s datem 1. prosince 1945 ale kvůli pandemii a souvisejícím opatřením nebudou. Soubor nehraje pro diváky v sále a neustále vyhlíží termín ukončení restrikcí. Ve své historii divadlo uvedlo 670 premiér, letošní sezona spojená s jubileem jich do celkového součtu přidala ale jen málo.

Současný stav považuje ředitel Divadla Petra Bezruče Jiří Krejčí za velmi složitý. „Současná situace je poměrně vážná a podobnou divadlo dosud nepamatuje,“ uvedl Krejčí a doplnil, že Divadlo Petra Bezruče je zcela závislé na příjmech od diváků. „Ti prostě a jednoduše nejsou. Tohle trvá již osm měsíců a změna k lepšímu je v nedohlednu,“ uvedl.

Podle něj má herecký soubor obrovskou chuť pracovat, avšak lze u nich již vypozorovat určitou frustraci z toho, že pořád jen zkouší a nemají možnost výsledky své práce předvést divákům. „Tohle období je pravděpodobně nejsložitější za celou divadelní historii. Naprosto nelze smysluplně plánovat, chybí finance, chybí diváci, chybí skoro vše. Už si ani nepamatuji, jak divák vypadá,“ řekl Krejčí.

Start kariéry Čepka nebo Divíškové

Za 75 let existence divadla tamní soubor uvedl 670 premiér. „Počet herců, kteří prošli naším divadlem, bohužel nelze vyčíslit, bude to v řádu stovek a stovek, ale byly mezi nimi velké osobnosti,“ řekla mluvčí divadla Michaela Kubicová.

Mimořádně důležitou se v historii divadla podle ní stala sezona 1959/1960, a to díky příchodu téměř celého absolventského ročníku pražské DAMU s režiséry Janem Kačerem a Evženem Němcem. „Svou divadelní a hereckou kariéru zde začali například Petr Čepek, Nina Divíšková, Ladislav Mrkvička či František Husák,“ řekla.

K výrazným osobnostem divadla podle ní patřil také v roce 2018 zesnulý Luděk Eliáš, který dlouhá léta náležel ke kmenovým hercům a v letech 1961 až 1966 byl ředitelem divadla.

Divadlo mladých

Ostravské divadlo vzniklo bezprostředně po skončení druhé světové války, v květnu roku 1945. Tehdy se skupinka mladých divadelních ochotníků rozhodla založit divadlo, které by prostřednictvím umění výchovně působilo na děti a mládež. Pod názvem Kytice hráli na adrese Masarykovo náměstí 33 v původním sále Divadla loutek.

Po rozpadu Kytice našlo divadlo své místo v Přívozské ulici v bývalém Katolickém domě již jako profesionální divadlo. „A právě 1. prosince 1945 tam zahájilo svou činnost Divadlo mladých. Název Divadlo Petra Bezruče používá od prosince 1955,“ doplnila Kubicová.

Od té doby se divadlo stěhovalo a měnilo svůj název ještě několikrát. Putovalo do Domu kultury pracujících Ostravy (dnes Dům kultury města Ostravy) a v roce 1990 se přestěhovalo do svého současného sídla. Jmenovalo se také Činohra Petra Bezruče a v roce 1991 se divadlo vrátilo ke svému původnímu názvu Divadlo Petra Bezruče.

V divadle působí některé výrazné herecké osobnosti regionu. Například Norbert Lichý, který získal v roce 2008 cenu Thálie v kategorii mužský herecký výkon za roli Mendela Singera v inscenaci Job.

Někdo to rád Bezruč

Oslavy letošního jubilea spojeného s datem 1. prosince 1945 ale ovlivnila koronavirová epidemie a s ní související opatření. „Z důvodu probíhající koronavirové pandemie nebudeme pořádat žádné velkolepé oslavy. Máme však radost, že se ještě před vypuknutím pandemie podařilo ve spolupráci s Českou televizí natočit o našem divadle dokument Někdo to rád Bezruč,“ řekla mluvčí divadla.

Česká televize pořad uvede počátkem února 2021 spolu se záznamem inscenace Transky, body, vteřiny. Představení získalo Ceny divadelní kritiky 2019 v kategoriích inscenace roku a poprvé uvedená česká hra roku a herec Jakub Burýšek byl oceněn jako talent roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...