Divadelní premiéry: Dvakrát Manon Lescaut, Pipi i Faust

V únorových novinkách na tuzemských jevištích se sešly hned dvě Manon Lescaut, jedna prožívá svůj příběh v baletu, druhá v opeře. Repertoáry českých divadel obohatily také současnější pojetí klasických dramat, muzikál o manželkách Jindřicha VII. či interaktivní představení. Přehled zahrnuje divadelní premiéry, o nichž informovaly Události v kultuře.

Švandovo divadlo: Dívenka na trampolíně

Švandovo divadlo pokračuje v linii autorských textů o výjimečných osobnostech české historie, o nichž se ví nezaslouženě málo. Komorní hra Pavla Jurdy Dívenka na trampolíně se inspiruje životem Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové, kteří sdíleli společný osud v komunistickém Československu i následně v kanadské emigraci. V Torontu vedli exilové nakladatelství ’68 Publishers, kde tiskli knihy Václava Havla, Milana Kundery nebo Bohumila Hrabala.

„Hledali jsme ty lidské momenty,“ říká režisér Martin Františák o osobním příběhu na pozadí velké historie. V hlavních rolích Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové se představují Luboš Veselý a Bohdana Pavlíková.

Nahrávám video

Divadlo J. K. Tyla: Six

V muzikálu Six se šest manželek anglického krále Jindřicha VIII. předhání, která kvůli jejich společnému manželovi trpěla nejvíce. Muzikál Six se od uvedení v Edinburghu postupně stal hitem na londýnském West Endu i na Broadwayi. Divadlo J. K. Tyla má být teprve třetí scénou na světě, která dostala svolení muzikál nastudovat ve vlastní inscenační podobě. Režie se ujala Daniela Špinar.

„Skutečné historické postavy se během fiktivního koncertního souboje svěřují se svými reálnými životními úděly, zcela současná forma zpracování ale jejich osudy přibližuje dnešním, především mladým divákům,“ upozorňuje dramaturg muzikálu a spoluautor českého překladu Pavel Bár. Hudební stránku muzikálu podle něj inspirovaly popové královny posledních desetiletí, například Adele, Sia, Céline Dionová, Britney Spearsová nebo Ariana Grande.

Nahrávám video

Národní divadlo Brno: Manon Lescaut

Vášeň, zoufalství i naději nabídne opera Manon Lescaut, kterou na konci devatenáctého století napsal Giacomo Puccini. Vycházel ze stejnojmenného románu. Hlavní hrdinka Manon touží po lásce mladého rytíře, ale zároveň i po životě v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř.

Od února operu uvádí Národní divadlo Brno v režii Štěpána Pácla, pro něhož jde o první operní inscenaci. „Puccini napsal velký, silný příběh dvou mladých lidí, ničím výjimečných lidí, ale lidí, kteří propadli nezměrné síle lásky. A stejně jako o nich je to příběh i o nás, i my – bez ohledu na věk a životní zkušenosti – propadáme bezhlavě tvořivé, a zároveň ničivé síle lásky. A vždy jde o to, kterou její část necháme převládnout,“ uvedl Pácl.

Nahrávám video

Státní opera: Manon Lescaut

Tragický příběh lehkomyslné Manon Lescaut kromě opery v Brně vypráví od února také balet ve Státní opeře. Inscenace L’Histoire de Manon se opírá o choreografii Kennetha MacMillana, který v osudovém rozporu mezi rozumem a citem vyniká vhledem do psychologie postav.

Pražského provedení baletu se ujal Robert Tewsley, který MacMillanovo choreografické pojetí inscenuje po celém světě. „Bohužel téměř všechno, s čím se v Manon setkáváme, v nějaké formě stále existuje. A tak si myslím, že se tomu nemáme vyhýbat a tvářit se, že to není. Žebráci, chuďasové, boháči i prostitutky, strach i smrt. Je to realita, před níž se nelze skrýt,“ řekl Tewsley v rozhovoru pro magazín Národního divadla.

Ve Státní opeře se rovněž zkouší Pucciniho opera Manon Lescaut, premiéra je v plánu na konec března.

Nahrávám video

Národní divadlo: Oresteia

Národní divadlo uvádí volnou adaptaci antické trilogie Oresteia. Moderní uchopení britského dramatika Roberta Ickea předkládá dva tisíce let starou historii jako napínavou detektivku, ale i jako osobní a společenské drama o nebezpečí hněvu a marnosti odplaty. Vypráví rodinnou ságu o světě na pokraji zkázy a o naději v nové začátky.

„Udělal lidi, ne bohy, zodpovědnými za své činy, takže morální otázky jsou tak mnohem palčivější a aktuálnější,“ domnívá se režisér Marián Amsler. Hlavních rolí se zhostili Zuzana Stivínová a David Matásek.

Nahrávám video

Národní divadlo moravskoslezské: Ptáčci

Hra Ptáčci libanonsko-kanadského autora Wajdiho Mouawada se dočkala české premiéry. Nastudovalo ji Národní divadlo moravskoslezské. Příběh vypráví o starých rodinných traumatech, předsudcích, ale také o přijetí toho, kým skutečně jsme. „Je to velkolepá hra o osudu a údělu člověka. Osobní příběh o identitě,“ podotýká režisérka Aminata Keita.

Eitan, hlavní mužská postava příběhu, pochází ze židovské rodiny, dělá kariéru jako biogenetik, žije v Německu a za studiem cestuje do Ameriky. V newyorské univerzitní knihovně potká Wahidu – marockou historičku s americkým občanstvím. Láska ale narazí na předsudky Eitanovy nejbližší rodiny.

Nahrávám video

Divadlo na zábradlí: Paní Dallowayová

Magdaléna Sidonová se pražském Divadle Na zábradlí stala Paní Dallowayovou. Předlohou je román Virginie Woolfové o ženském světě, jeho úskalích, o příčetnosti, duševním zdraví a o sebevraždě. Sama autorka označila tuto knihu za svou nejlepší.

Román, jehož známosti napomohl také oscarový film Hodiny, se odehrává během jediného dne. Charakterizuje ho vysoká míra imaginace, asociace myšlenek a obrazů, což se inscenátoři snažili převést i na jeviště. „Záměrně někdy necháváme prostor pro to, aby si divák domýšlel, co se ve vnitřním světě postav odehrává,“ potvrdila režisérka Anna Klimešová.

Nahrávám video

Činoherní studio: Pipi Dlouhá punčocha

Jedna z nejznámějších postav švédské spisovatelky pro děti Astrid Lindgrenové baví svými kousky publikum v Ústí nad Labem. Tamní Činoherní studio totiž hraje Pipi Dlouhou punčochu. Představitelku našlo v Marii Machové.

Podle režiséra Michala Háby nelze brát hubatou a živelnou hlavní hrdinku realisticky. „Pipi je princip – ve svém vzpírání se autoritám, ve své hravosti, ve své představivosti. A až filozofujícím údivu nad světem,“ domnívá se. Tvůrčí tým inscenaci uvádí jako „tak trochu koncert a podívanou pro všechny, kdo jsou nebo někdy byli dětmi“. Do činohry zapojil vtipné písně, zvukové efekty a bláznivě barevné kostýmy. „Nás docela bavilo nechat Pipi nabourávat i samotné divadelní konvence,“ přiznal Hába.

Nahrávám video

Jihočeské divadlo: Směšná temnota

Jihočeské divadlo zve diváky na interaktivní představení. Novinka Směšná temnota se hraje na studiové scéně, kam se vejde jen několik desítek diváků, ti se stávají součástí hry. Kromě sluchu a zraku zapojí také čich, hmat i chuť. Představují domorodce, psa i kámen.

Příběh vypráví o dvou vojácích, kteří pátrají v džungli po záhadně ztraceném kolegovi, jehož podezřívají, že zabil svoje spolubojovníky. Dramatik Wolfram Lotz zasadil děj do smyšleného prostoru, byť padnou zmínky o Afghánistánu. „Využívá absurdní humor, když se střetává civilizace s jakousi divočinou, a pohrává si s tím, co je to ta civilizace a co divočina,“ doplnila režisérka Martina Schlegelová.

Nahrávám video

Horácké divadlo: Faust

Horácké divadlo Jihlava sáhlo po klasice, jakou je Faust od Johanna Wolfganga Goetha. Režisér Jakub Čermák se dramatické básni o učenci, který zaprodal svoji duši, pokusil dát osobitý tvar. Novodobým předpeklím se pro něj stala léčebna dlouhodobě nemocných. „Od počátku jsem věděl, že chci dělat Fausta pouze v případě, že budu mít možnost režírovat oba dva díly. Chtěl jsem zkrátka zdolat tuto velehoru, hnacím motorem byla právě snaha nějak uchopit druhý díl, který se zřídka uvádí,“ uvedl Čermák.

První polovina vykresluje Faustovo milostné vzplanutí k Markétě a jeho tragický osud, druhá je spíše filozofickou úvahou nad zpupností a pýchou, s níž se lidé snaží podmanit svět, a od publika vyžaduje jiný druh vnímání. „V naší úpravě hrajeme druhý díl jako činohru beze slov. Nejde o tanec ani o pantomimu, pouze o čistý pohyb,“ vysvětlil Čermák. O titulní roli, mladší a starší verzi Fausta, se dělí Matěj Polák a Jakub Škrdla.

Nahrávám video

Slezské divadlo: Její pastorkyňa

Slezské divadlo v Opavě se vrací k opeře Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Jednu ze svých nejúspěšnějších inscenací za poslední roky nabízí s novým hudebním podkladem. Dílo vycházející ze skutečných událostí vypráví o partnerské a rodičovské lásce, žárlivosti, pýše, vině a obavách ze ztráty postavení ve společnosti.

Remake inscenace z roku 2014 znovu vytvořila režisérka oceněného nastudování Jana Andělová Pletichová. Z původního obsazení se diváci mohou těšit například na Jenůfu v podání Terezy Kavecké či Kostelničku, kterou ztvárňuje Katarína Jorda.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...