Devadesátky byly nejsledovanějším českým seriálem za posledních 18 let. Pomohla i nostalgie, myslí si režisér

Nahrávám video

V neděli závěrečným šestým dílem skončila série České televize Devadesátky. Kriminálka vycházející ze skutečných případů, zejména takzvaných orlických vražd, se tak stala vůbec nejsledovanějším českým seriálem na všech tuzemských stanicích od roku 2004. S jejími hrdiny se diváci opět setkají na podzim v třetím pokračování Případů 1. oddělení, k nimž Devadesátky vznikly jako prequel. Obě série natočil režisér Peter Bebjak.

Devadesátky si za uplynulých šest nedělních večerů nenechala ujít takřka polovina všech, kteří měli v danou dobu zapnutou televizi. Nejvíce diváků k obrazovkám přikovala předposlední část, v níž scenáristé rekonstruovali objev sudů s těly obětí na dně orlické přehrady. Epizodu vidělo 2,41 milionu diváků, a stala se tak nejsledovanějším nedělním pořadem v hlavním vysílacím čase od začátku elektronického měření sledovanosti v roce 1997.

„Příběhy byly samozřejmě zajímavé, ale byla to do jisté míry i nostalgie po době, kdy jsme byli mladší,“ vysvětluje si divácký zájem režisér Peter Bebjak.

  • Každá z celkem šesti epizod přilákala k obrazovkám v den uvedení v průměru 2,23 milionu diváků starších patnácti let s průměrným podílem na sledovanosti 47,51 %.
  • Nejsledovanějším dílem byl pátý, věnující se orlickým vrahům. Vidělo jej 2,41 milionu diváků.
  • Do týdne po odvysílání seriál odloženě na webu vidělo 161 tisíc lidí, což je nejvyšší odložená sledovanost na internetu hned po seriálu Most!.
  • Výrazně nadprůměrná byla i odložená televizní sledovanost. Celkový příspěvek odložené k živé televizní sledovanosti činí 50 %.

Spíš papírování než akce

„Mafiánská“ devadesátá léta popsaly už četné dokumentární pořady a tehdejší praktiky se propsaly i do hraných počinů, třeba filmů Příběh kmotra a Sametoví vrazi.

Seriálové Devadesátky chtěly nahlédnout všeobecně známé kauzy pohledem vyšetřovatelů. Vznikly po úspěchu kriminálního seriálu Případy 1. oddělení. I ty vycházely ze skutečných, jen novějších případů, které rozplétali čeští kriminalisté.

Televizní vyšetřování se snažilo co nejvíce přiblížit skutečnou práci policistů, v níž nad akcí převažuje rutina, mravenčí práce a papírování. Scénář k oběma seriálům psal bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš. V Případech 1. oddělení spolu s novinářem Janem Malindou, v Devadesátkách se k exvyšetřovateli přidal Matěj Podzimek.

Seriáloví policisté nejsou skuteční

Seriáloví kriminalisté mají fiktivní jména, inspiraci těmi skutečnými ale tvůrci nepopírají - ne vždy k nadšení skutečných policistů. Například jeden z kriminalistů, kteří přispěli k objasnění takzvaných orlických vražd, František Havlovič, v rozhovoru pro Právo neskrýval naštvanost. Diváci si ho spojili s postavou zkorumpovaného seriálového operativce Františka Tůmy, který se zaplete s mafií. Hraje ho Ondřej Sokol.

„V současné době jsem středem pozornosti a hlavně posměchu i urážek, protože jsem se tam projevil jako korupčník, který vzal úplatek a spolupracoval s mafií. Volají mi lidé, píšou SMS zprávy a ptají se i podivují,“ popsal Havlovič reakce, s nimiž se po odvysílání seriálu setkává. Úplatky a další selhání jsou v jeho případě přitom jen vymyšlené. Seriál prostřednictvím Tůmovi postavy poukazuje na provázání policie a zločinců, které někdy překročí hranici mezi stranou zákona a podsvětím.

„Mají určitý předobraz ve skutečných vyšetřovatelích, ale tím, co je k nim přidané, jsou z nich vytvořené fiktivní postavy. Není úplně šťastné se s nimi ztotožňovat,“ reaguje režisér Bebjak. „Scenárista Mareš vycházel z toho, co sám zažil, jak vnímal tu dobu a prostředí devadesátých let. Jeho podněty a postřehy nemusí úplně přesně kopírovat skutečné postavy.“

Devadesátky
Zdroj: ČT/Klára Cvrčková

Z Jonáka jsem byl nadšený

Havlovič nesouhlasí také s tím, že se v seriálu používají skutečná jména pachatelů, svědků i některých obětí. V Devadesátkách vystupují třeba známé figury devadesátkového podsvětí, jako je kmotr Mrázek, Antonín Běla nebo Ivan Jonák.

„U postav, které skutečně žily, jsme se snažili, aby se podobaly skutečným lidem, zvláště když měli i své jméno,“ podotýká Bebjak. Zvláště podoba herce Michala Novotného s někdejším majitelem Discolandu Sylvie odsouzeného za vraždu manželky vyvolala mezi diváky poměrně velký rozruch. „Chvíli to trvalo, než jsme Michala našli, ale když jsem pak viděl poprvé fotografie ze zkoušky v maskérně, tak jsem byl nadšený,“ přiznává i režisér.

Ivanu Jonákovi je věnován i závěrečný díl dokumentární série Polosvět (je dostupná v iVysílání). Česká televize ji odvysílá 17. února. Doprovodné dokumenty k Devadesátkám jsou věnovány zločineckým kauzám devadesátých let, z pohledu kriminalistů i zločinců. Také tento pořad u diváků boduje. Pět dosud odvysílaných epizod si nenechalo ujít bezmála 560 tisíc diváků, nejsledovanější díl Polosvět nájemních vrahů si pustilo dokonce 711 tisíc lidí.

Případy 1. oddělní se vrátí třetí sérií

Na podzim by se měli diváci pak opět setkat se seriálovou mordpartou. Případy 1. oddělení totiž přijdou se třetí sérií. „Už se mi podařilo dotočit všechny mé části, druhý režisér Michal Blaško bude ještě dotáčet do začátku března. Hotovy už jsou sestřihy některých epizod,“ prozradil Peter Bebjak.

I toto pokračování se podle něj drží záměru přiblížit na skutečných případech co nejvěrněji postupy skutečných policistů. „Samozřejmě že je tam opět jistá umělecká licence, ale gros případů je z reality,“ uzavřel.

Prozradil také, že jeho další práce pro Českou televizi se zatím obejde bez zločinu. Momentálně v Krkonoších obhlíží lokace pro vánoční pohádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...