Cyrana ve Slováckém divadle trápí místo nosu kožní onemocnění, ale pořád také láska

Nahrávám video

„Svůj širák odhazuji v dál.“ Svou nejznámější větu Cyrano z Bergeracu ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti nepronese. A změna textu není jediné, čím se aktuální nastudování liší od slavného dramatu z 19. století. Divadelníci totiž sáhli po adaptaci od současného britského dramatika Martina Crimpa. Známý milostný příběh je podle nich v tomto přepisu pro diváky srozumitelnější.

Příběh Cyrana z Bergeracu, který svůj cit schovává za vybroušenou poezii, napsal francouzský dramatik Edmond Rostand na sklonku 19. století. Děj zasadil do Paříže o dvě století dříve. Ve Slováckém divadle si místo klasiky zvolili současný přepis od Martina Crimpa, autora dramatiky, která bývá označována jako „in-yer-face“, tedy her cíleně provokujících.

„Crimp vnáší svou adaptací Rostandova textu do celého tématu velmi zajímavý současný otisk. Postavy problematizuje, což je úplně zásadní posun,“ podotýká režisér Dodo Gombár.

Tělesná vada není ten problém

Představitel hlavního hrdiny Jiří Hejcman se tak nemusel zdokonalovat v šermu. Moderní Cyrano místo kordem mistrně šermuje mikrofonem. Současnou podobu Rostandova formálně vybroušeného verše našel Crimp totiž v rytmické deklamaci – v rapu.

Titulní hrdina přišel i o svůj typický velký nos, místo něj ho trápí kožní onemocnění. „Určitě nestavíme Cyrana jako pána s nalepeným dlouhým nosem, protože si myslím, že to vůbec není nutné. Znetvoření, nějaká tělesná vada, je jenom zástupný problém. Jeho problém je úplně někde jinde,“ domnívá se Hejcman. Nešťastného Cyrana vnímá jako antihrdinu. „Myslím, že bojuje hlavně sám se sebou,“ dodává.

Bez nosu se Cyrano musel obejít na jevišti už několikrát. Například v inscenaci Národního divadla Brno před více než deseti lety nos měl i neměl – inscenátoři mu místo něj přisoudili protézu, která ho ovšem také vyčleňovala ze společnosti.

Co je skutečnost?

I současný Cyrano v Uherském Hradišti se ale kvůli svému fyzickému handicapu neodvažuje vyznat Roxaně ze své lásky. Činí tak alespoň prostřednictvím slov, která radí mladému kadetovi Kristiánovi, jenž na rozdíl od Cyrana kouzlem slov nevládne. Kristiána ztvárnil Pavel Šupina, před dvaceti lety si tuto roli zahrál právě Hejcman.

„Rozkrývám věci, které jsem tehdy samozřejmě logicky nemohl chápat a teď je chápu. Takže to beru jako takový zvláštní oblouk, herecký i životní,“ srovnává Hejcman. Roxanou milovanou oběma muži se na jevišti stává Kateřina Michejdová.

Cyrano z Bergeracu
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Podle autorů nastudování zůstává téma u Rostandovy klasiky i Crimpovy beatboxové romance stejné – tázání se po tom, co tvoří, kým jsme, co je skutečné a co jen zdání a co chceme považovat za důležité.

Tuto otázku si Cyrano z Bergeracu klade od roku 1897, kdy bylo drama poprvé uvedeno. V pražském Národním divadle mělo premiéru už dva roky po té světové. Prvním českým Cyranem byl Jakub Seifert. Po něm si titulní roli zahráli například Eduard Vojan, Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Bedřich Karen, Otomar Krejča či Jaromír Hanzlík a jiní. V novém miléniu třeba Tomáš Dastlík, Martin Stropnický, Martin Huba nebo Daniel Bambas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...