Českou sezonu v Drážďanech si nenechají ujít Černého mimina ani Švankmajerova imaginace

Drážďany hostí až do konce roku české tvůrce, kteří zde v rámci uměleckého festivalu Všechnu moc imaginaci! nabídnou nejen svá výtvarná díla, ale i divadelní a filmová představení, koncerty a autorská čtení, diskuse a performance. „Česká sezona v Drážďanech“ svým způsobem navazuje na tradici česko-drážďanské „družby“.

Velkoryse pojatá akce se pořádá v souvislosti s českým předsednictvím Rady EU. Jak řekl při zahájení České sezony její hlavní kurátor Jiří Fajt, který má ve Státních uměleckých sbírkách Drážďany na starosti program mezinárodních aktivit, „cílem tohoto programově pestrého festivalu zaměřeného na přeshraniční dialog v oblasti umění a kultury je představit nejzajímavější pozice českého výtvarného, slovesného a performativního umění.“

Saská metropole je pro pořádání České sezony ideálním místem, především pro svou blízkost – z Prahy jsou Drážďany pouhé dvě hodiny jak vlakem, tak autobusem, a autem ještě méně, ke všemu je to podél Labe příjemná cesta. Jak podotýká směrem k Pražanům jeden z vystavujících, sochař Krištof Kintera, „jsou mimochodem blíž než Brno, což mnohým nedochází“.

Druhým a jistě pádným důvodem je kulturní význam Drážďan. Nejenže jsou plné uměleckých sbírek a krásné architektury, včetně opraveného chrámu Frauenkirche, ale vazby na české země mělo sídelní město saského kurfiřta již dávno, čeští umělci zde studovali, vystavovali, působili zde čeští hudebníci a pěvci.

A naopak, právě ve zdejších galeriích visí krajiny slavného německého romantika Caspara Davida Friedricha, zachycující krásnou českou přírodu, Krušné Hory a Krkonoše.

Výstavy, projekce i hudba

Česká sezona je rozdělena do čtyř velkých bloků, dojde jak na výtvarné umění, tak na koncerty, literární čtení, divadlo a film, předválečné umění si bude podávat ruku s tím nejsoučasnějším, prezentace nebude omezena na výstavní síně, ale plastiky budou k vidění i ve veřejném prostoru.

Například František Skála na labské promenádě vytvoří monumentální plastiku. Od Davida Černého bude k vidění jeho „trabant“ Quo Vadis a také nadživotní Mimina. Krištof Kintera zaujme plastikou My Light Is Your Light složenou z lamp veřejného osvětlení.

Program doveze v létě také film oscarového režiséra Miloše Formana či představení jeho synů z divadla bratří Formanů. Blok nazvaný Oáza imaginace zahrne akrobatická vystoupení i koncert klezmeru či jazzu.

Zahájení České sezony v Drážďanech
Zdroj: Facebook/Česko-německý fond budoucnosti

Vyvrcholením České sezony pak bude výstava současného českého umění Všechnu moc imaginaci! Na ní povedou klasická díla dialog s tvorbou současných umělců. Kupříkladu surrealistické klasiky Jindřicha Štyrského a Toyen doplní práce Jana Švankmajera, od něhož si Česká sezona vypůjčila i své motto o imaginaci.

Ne za nákupy, ale za uměním

Celkem se v Drážďanech představí více než sto českých umělkyň a umělců. „Česká sezona tak nabídne mimořádně velkorysý prezentační prostor českým umělcům a umělkyním, a to v prostředí kulturně inspirativního Německa,“ upozorňuje Jiří Fajt.

A dodává: „Českou sezonu vnímáme jako nový formát, který bychom chtěli v příštích letech dále rozvíjet, abychom v Drážďanech etablovali kulturní setkávání mezi Německem, Českou republikou, Polskem a dalšími zeměmi střední a východní Evropy v oblasti umění a kultury.“

Česká sezona tak není určena pouze obyvatelům Drážďan a Němcům obecně, lze ji – vedle tak důležité kulturní diplomacie – vnímat i jako příležitost pro Čechy k návštěvě krásného města na Labi. Podle Jiřího Fajta si tak někteří mohou poopravit svou představu o Drážďanech spojenou s dobou před listopadem 1989, tedy odborářskými předvánočními výjezdy za nákupy i „nepříjemnými kontrolami východoněmeckých pohraničníků.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...