České stopy v Cannes nejsou moc vidět, ale najdou se. V Sedmikráskách i portugalském filmu

V soutěži festivalu Cannes Češi ani na aktuálním ročníku zastoupeni nejsou, české stopy se přesto v programu prestižní přehlídky dají najít. Tou nejviditelnější je uvedení digitálně restaurovaného filmu Sedmikrásky Věry Chytilové. Na Česko má návaznost také kameraman Mark Bliss, který přijel s delegací portugalského snímku Restos do Vento. Do platformy Ateliér, vyhrazené budoucím nadějným projektům, byla pozvána režisérská dvojice Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Festival pokračuje do 28. května.

Zatímco zástupce současné tvorby ve festivalových sekcích většinou chybí, tituly ze zlatého fondu československé kinematografie se promítají v Cannes v posledních letech poměrně pravidelně. Digitální restaurování umožnilo festivalovému publiku představit snímky Ikarie XB 1, Démanty noci, Lásky jedné plavovlásky a Až přijde kocour.

Letos Národní filmový archiv dovezl groteskní moralitu Sedmikrásky. Režisérka Věra Chytilová natočila surrealisticky laděné vyprávění o dvou Mariích, které se rozhodnou být stejně zkažené jako okolní svět, v roce 1966. Pod scénářem jsou podepsána i další výrazná jména nové vlny: Ester Krumbachová a Pavel Juráček.

„Sedmikrásky jsou legenda. Nejen jako unikátní příklad spolupráce tří silných autorských osobností, ale také jako film s neobyčejně silným etickým podtextem. Paradox Sedmikrásek spočívá v tom, že celé generace diváků a divaček vnímají film jako radikálně svobodný film, kterému není nic svaté, zatímco Chytilová chtěla na příkladu dvou protagonistek varovat před důsledky nezodpovědného lidského chování,“ říká o snímku generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Uvedení v Cannes otevřelo Sedmikráskám dveře i do francouzské distribuce, v tamních kinech budou k vidění od konce srpna. Do českých biografů vstoupí už 2. června.

Český kameraman Bliss začínal na lodi

Českou stopu lze najít v letošním portugalském úspěchu. Do hlavního programu se dostalo drama režiséra Tiaga Guedese. Jeho název Restos de Vento původem český kameraman Mark Bliss, který snímek natočil, překládá jako Závan minulosti. „Je o souboji jedince, který je odhodlaný postavit se bezpráví, a jakou cenu za to musí zaplatit,“ přiblížil námět.

S režisérem Guedesem spolupracoval Bliss už dříve, nyní ale poprvé na celovečerním snímku. „Zbavili jsme se úplně tradičních postupů, do posledního okamžiku jsme hledali způsob, jakým zachytit kterou scénu. Někdy jsme třeba jednu scénu natočili pouze v jednom jediném záběru a také jsme nezvykle natáčeli celý film chronologicky,“ popsal Bliss spolupráci s portugalským filmařem.

Rodák z Československa se do světa dostal jako námořník. Na lodi pracoval i jako promítač v palubním kině. „V žertu říkám, že to byla moje první filmová škola, protože každý z těch filmů jsem viděl třeba dvacetkrát,“ podotýká. Po emigraci vystudoval v Austrálii skutečnou filmovou školu a točením se začal živit. Kamerou snímal videoklipy, reklamy, dokumenty i hrané tituly – zahraniční i české. Například s Vladimírem Smutným byl kameramanem pohádkového příběhu Jana Svěráka Kuky se vrací.

Nahrávám video

Budoucí Les

S budoucím filmem přijelo do Cannes režisérské duo Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Jejich chystaný projekt Les zařadila canneská organizace Cinéfondation do Ateliéru. V něm upozorňuje na pozoruhodné snímky ve fázi vývoje a otevírá jim cestu na další festivaly i k mezinárodní distribuci.

„Pro nás je to splněný sen,“ přiznávají režiséři. „Ač je snímek zatím ve fázi scénáře, účast v Ateliéru zvyšuje možnost uvést v Cannes i hotový film. Jsme v hledáčku. Zároveň Cannes je mekka uměleckého filmu a autoři, s nimiž jsme vyrostli, tam vždy uváděli své filmy jako první.“

Čtyřicátníci Kazda a Weinreb spolupracují už od studií na FAMU, mezinárodně se prosadili debutem Já, Olga Hepnarová. Černobíle natočené drama o poslední ženě popravené v Československu mělo premiéru na Berlinale.

I ve středu chystané novinky Les stojí komplikovaná ženská hrdinka a i tentokrát příběh sleduje střet jednotlivců s událostmi, které je přesahují. Zápletka pojednává o přírodní katastrofě, která navždy změní osud jedné rodiny. Orkán nerozvrátí jen kmeny stromů, ale i dosavadní soužití. „Točíme o krajině, která se mění. A zároveň se mění i společnost,“ prozradili tvůrci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...