Česká filharmonie zahajuje 128. sezonu. S Dvořákem vyjede do světa, doma připomene Smetanu

Nahrávám video

Česká filharmonie ve středu zahajuje novou, 128. sezonu. V Rudolfinu během tří zahajovacích koncertů zazní výlučně hudba Antonína Dvořáka. Vystoupení je prologem k Roku české hudby, ale i připomenutí dvou set let od narození Bedřicha Smetany.

Antonínu Dvořákovi patří začátek sezony mimo jiné proto, že v roce 1896 dirigoval úplně první koncert České filharmonie, vysvětluje její generální ředitel David Mareček. Filharmonie pro zahájení nové sezony vybrala Dvořákovu koncertní předehru V přírodě, koncert pro housle a orchestr a moll, v němž se představí německo-americký houslista Augustin Hadelich, a osmou symfonii G dur. Vystoupení povede šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov.

Uplynulou sezonu Mareček vnímá jako úspěšnou, protože se do sálů vrátili diváci, a věří, že ta 128. bude výjimečná – mimo jiné proto, že bude spjata s Rokem české hudby a také dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany. Nynější zahajovací koncerty má za jakýsi prolog k dění v příštím roce.

Česká filharmonie chystá operu Libuše, v zahraničí se pak předvede s Dvořákovými skladbami – vyjede na jarní asijské turné, v létě pak plánuje koncerty po Evropě. „Rok 2024 uzavřeme z New Yorku. Z toho máme velkou radost, protože po dlouhé době vystoupíme hned třikrát v Carnegie Hall a budeme tam hrát tři různé programy. Bude to průřez českou hudbou se slavnými sólisty – na cello vystoupí Yo-yo Ma, na housle Gil Shaham a na klavír Daniil Trifonov,“ vyjmenovává Mareček.

Připomíná, že v New Yorku nepůjde jen o vystoupení České filharmonie, americkým divákům se představí také Pražský filharmonický sbor či Pavel Haas Quartet. „Bude to takový český festival v New Yorku,“ říká Mareček.

Nadcházející sezonu Česká filharmonie pozve řadu hostujících hudebníků, Mareček vyzdvihl dva debuty. Britský dirigent s italskými kořeny Antonio Pappano povede koncert k výročí sametové revoluce a českým divákům se představí také ruský dirigent Tugan Sochijev, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu vzdal místa v moskevském Velkém divadle. Únorové koncerty v Rudolfinu přijede dirigovat Simon Rattle, který už s filharmonií spolupracoval před deseti lety.

Novinky jsou spjaty také právě s Rudolfinem. To prochází rekonstrukcí vnitřních prostor a Mareček se těší zejména na úpravy zvenčí: „To bude střešní terasa, máme projekt, který ji zpřístupní veřejnosti. Je to jeden z nejhezčích výhledů na Prahu,“ komentuje s tím, že finance už se podařilo díky mecenášům a sponzorům zajistit, termín otevření terasy zatím ale známý není.

Dvě stě let Smetany

V rámci projektu Smetana200, který má příští rok připomenout významného skladatele, ministerstvo kultury rozdělí 200 milionů korun, jeho součástí budou nastudování jevištních a koncertních děl, muzikologická konference či celorepubliková taneční soutěž. Jedním z cílů projektu je i větší propagace Smetany v zahraničí.

Dle Marečka se dostane na všechny – nejen na velké, regionální a menší soubory, ale i na ty amatérské. „Cílem programu je, aby nejenom Smetanou, ale českou hudbou žila celá země,“ míní.

„Nejedná se pouze o hudební akce, jsem v kontaktu i s muzei, divadly, školami a amatérskými spolky. Velké smetanovské přehlídky chystají vedle Smetanovy Litomyšle také operní domy v Ostravě a Plzni a k výročí se připojují pražské i regionální festivaly. Česká televize chystá celovečerní film o Smetanovi,“ doplnil koordinátor Roku české hudby a projektu Smetana200 Marek Šulc.

„V blížícím se výročním Roku české hudby 2024 chceme pochopitelně připomínat Bedřicha Smetanu, ale také chceme poprvé poukázat na šíři a pestrost všech žánrů hudby, které vznikly a stále vznikají na našem území,“ uvedl Michal Medek, obchodní ředitel České filharmonie a ředitel Smetanovy Litomyšle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...