Cenu Jindřicha Chalupeckého získal Gajdošík za otevřený aktivismus. Vytvořil vlastní verzi zpráv

Cenu Jindřicha Chalupeckého získal sedmadvacetiletý Andreas Gajdošík, absolvent Ateliéru intermédií na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Umělec, který v tvorbě dlouhodobě kombinuje programátorské schopnosti se sociální a politickou angažovaností, je známý především projekty zveřejněnými ve virtuálním prostoru. Mezinárodní porota jej vybrala pro jeho otevřeně aktivistický přístup.

Laureát jubilejního 30. ročníku uspěl mezi pěti finalisty, nejprestižnější českou cenu pro umělce do 35 let převzal v pátek večer v Olomouci. „Oceňujeme Gajdošíkovo chápání umění jako svobodného prostoru, který umožňuje kritické uvažování a jednání,“ uvedli porotci ve zdůvodnění jeho výběru do skupiny letošních finalistek a finalistů. Andrease nakonec porota vyhlásila laureátem za on-line projekt nazvaný Nelidské zdroje.

Projekt Nelidské zdroje na výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého přitom musel částečně předčasně skončit. Potom, co Gajdošík vytvořil parafráze stránek zpravodajských serverů iDnes.cz a Lidovky.cz, mu jejich majitel, společnost Mafra, pohrozila soudním sporem. Stránky, které nabízely vlastní verzi zpráv o premiérovi Andreji Babišovi (ANO), proto nakonec vypnul, na výstavě jsou představeny pouze off-line. 

Nahrávám video

Dílo Andrease Gajdošíka spočívá v intervencích do mediální sféry a sociálních sítí, tvorbě mystifikačních softwarů nebo webových stránek. Cílem je kritická reflexe zavedených struktur uměleckého světa i politiky.

„Projekt Andrease Gajdošíka je založený na poměrně jednoduchém principu, jeho dosah skrze internet, sociální sítě, veřejnou a mediální diskusi je ale značný. Mnohem důležitější než to, co je v galerii, je právě přítomnost díla ve veřejném a virtuálním prostoru,“ vysvětluje ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Diváckou cenu Českých center získala Pavla Malinová

Gajdošík je členem zvukově-performativní skupiny Evropská unie. Kromě ceny z dílny Maxima Velčovského tradičně získá dvouměsíční stipendijní pobyt v New Yorku a 100 tisíc korun na realizaci nového autorského projektu. Diváckou cenu Českých center a s ní spojený rezidenční pobyt v sídle některého z Českých center letos získala Pavla Malinová za svou sérii maleb doplněnou o kamenné sochy.

O prestižní cenu soutěžili kromě Andrease Gajdošíka a Pavly Malinové také francouzský umělec Baptiste Charneux, Marie Lukáčová a umělecká skupina Comunite Fresca, kterou tvoří Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová. Finalisté nejvýznamnějšího českého ocenění pro vizuální umělce do 35 let se představují se svými díly od konce září až do 19. ledna na výstavě v Pražákově paláci v Brně.

Prestižní cena pro mladé umělce se udílí od roku 1990 z podnětu dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka. Mezi držitele ceny, která nese jméno po významném historikovi umění a kritikovi, patří řada známých malířů či sochařů střední a starší generace, kteří dostávali cenu v jejích počátcích.

V posledních letech se mezinárodní porota nejčastěji přiklání ke konceptuálnímu umění. Loni si ocenění odnesl pětadvacetiletý Lukáš Hofmann, který vystupuje také pod jménem Saliva.

Slavnostní vyhlášení Ceny Jindřicha Chalupeckého bylo letos součástí přehlídky současného vizuálního a zvukového umění PAF Olomouc, ocenění bylo poprvé uděleno mimo Prahu a Brno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...