Část církve kolaborovala s režimem, ale někteří se strachem zápasili, ukazuje film Služebníci

Nahrávám video

Kolaborace církve s komunistickým režimem je tématem filmu Služebníci. Snímek v mezinárodní koprodukci představuje příběh dvou studentů v kněžském semináři totalitního Československa. V Česku tvůrci kvůli koronaviru už dvakrát odkládali jeho premiéru. Nyní ji má na Slovensku, kde jsou kina tři týdny znovu otevřená. Film měl světovou premiéru na festivalu Berlinale a je také vítězem letošního Febiofestu.

Snímek se vrací do Bratislavy roku 1980. Michal a Juraj jsou studenti bohoslovecké fakulty. Učitelé ze strachu před zrušením semináře vychovávají budoucí kněze do podoby vyhovující komunistické straně.

„Je to příběh o tom, jak se rozbije přátelství, když se jeden z chlapců rozhodne bojovat proti systému, ale druhého systém pohltí,“ naznačuje zápletku režisér Ivan Ostrochovský.

Podle skutečných událostí

Každý seminarista se musí rozhodnout, zda si zvolí snazší cestu kolaborace, nebo si zachová víru a stane se předmětem nátlaku Státní bezpečnosti.

„Pro mě je důležitý strach a to, co dělá s lidmi. Jinak přemýšlíte, když se bojíte, a když se nebojíte. Jde o to, aby se lidé zamysleli, co se s námi děje, když jsme vystrašení, kdo nás chce vystrašit a proč,“ uvažuje Ostrochovský.

Příběh filmu Služebníci je inspirován skutečnými událostmi. V osmdesátých letech drželi někteří studenti teologické fakulty v Bratislavě hladovku na protest proti kolaboraci církve s režimem.

„Bylo to odvážné v tom, že v té době snad nikdo nevěřil, že komunismus padne, takže chlapci si v podstatě zničili život,“ říká režisér.

Pacem in terris

Kolaborace církve v Československu měla i svou oficiální podobu. Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, které bylo přímo iniciováno a podporováno komunistickými úřady, dávalo svou loajalitu režimu jasně najevo. S tajnou policií spolupracovala většina profesorů také na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích.

„Je zdokumentován případ, kdy se student pod tlakem vyloučení přišel poradit se svým profesorem, zda má na spolupráci přistoupit. Ten, sám agent Státní bezpečnosti, ho vybídl ke spolupráci s tím, že nedělá nic špatného,“ vypráví historička Ústavu pro studium totalitních režimů Stanislava Vodičková.

Jiné studenty StB vyškolila a vyslala je jako své spolupracovníky do Vatikánu. Někteří z nich byli aktivní ještě v prosinci 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...