Čapkova Matka nechce v Izraeli pustit syna do války. Brněnská inscenace diváky dojala

Nahrávám video

Národní divadlo Brno hraje v Tel Avivu drama Matka. První uvedení protiválečné hry Karla Čapka vyvolalo v obecenstvu národního divadla Habima dojetí. V repríze představení diváci uvidí ještě v úterý. Matka se v Tel Avivu poprvé hrála už na konci třicátých let, tedy nedlouho po premiéře v Československu.

Nové nastudování Matky mělo v Brně premiéru loni na jaře. Aktuální kontext Čapkově hře dodalo vypuknutí války na Ukrajině o několik týdnů dříve. V nastudování Štěpána Pácla ztvárnila titulní roli Tereza Groszmannová.

„Ta hra je dodnes tak dobrá, protože to není nějaký plakát. Je hrozně důležité, že se odehrává v rodině a k nedorozumění dochází mezi těmi, kteří jsou si k sobě nejblíže. To je zraňující a zároveň je tam jistá možnost pochopení, že se nakonec zjistí, co má být tím správným krokem,“ podotkl režisér Pácl.

Matka je považována za protiválečnou hru. Komorní drama sleduje rozhodování ženy, jejíž manžel i děti zemřeli ve válce – zbyl jí jen nejmladší syn, i ten se ale chce přidat k bojům. Téma je pro Izraelce blízké, míní ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš. „A i přesto, že děti Izraelci milují nade vše, jsou si dobře vědomi, že se musí, pokud jsou napadeni, bránit,“ dodal.

V Tel Avivu se Matka hrála v češtině s hebrejskými titulky. Podle ČTK vyvolala hra v publiku dojetí. Některým divákům se po poslední scéně, kdy matka nakonec svého syna sama do války pošle, objevily v očích slzy.

Čapkovo varování

Drama Matka mělo v Československu premiéru  v únoru 1938, tedy nedlouho před Čapkovou smrtí a také mnichovskou dohodou, na jejímž základě musela republika postoupit své pohraniční území nacistickému Německu. Čapkův text reaguje na Hitlerovy ambice a rovněž na vzestup fašismu. Autor děj zasadil do neurčené země, která by ale mohla být občanskou válkou rozděleným Španělskem.

Brněnská inscenace nabídla aktuální rekvizity, původní rádio nahradila satelitní televize, děj přinesl odkazy na levicové i pravicové demonstrace, modré helmy mírových sil OSN a různé moderní zbraně.

Matka se hrála v Izraeli už ve třicátých letech

V izraelském národním divadle Matku nastudovali už na sklonku třicátých let. Roli matky tehdy ztvárnila ikona izraleského divadla Chana Rovina.„Byla to tehdy velmi politická a aktuální hra,“ podotýká ředitel divadla Habima Noam Semel. Zároveň v té době v Habimě podle Českého centra v Jeruzalémě uvedli i další Čapkovo drama z té doby – Bílou nemoc, v níž autor také varoval před rozpínáním nebezpečných ideologií. 

obrázek
Zdroj: ČT24

S propagací a organizací hostování pomohlo brněnskému divadlu České centrum v Tel Avivu. „Není úplně jednoduché tak velký soubor přivézt. Výjimečný je i fakt, že vystoupí v Habimě, tedy v izraelském národním divadle, kde vždy hrají ty nejlepší zahraniční soubory, takže je to určitě pocta,“ uvedl Mikoláš.

Habima na oplátku přiveze do Brna inscenaci The One My Soul Loves, která zpracovává útok na telavivský podnik pro LGBTQ+ komunitu v roce 2009. Hra bude součástí festivalu Divadelní svět Brno. „Věřím, že to bude začátek spolupráce,“ dodal ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...