Do Cannes se po dvou letech vrátila kinematografie. Největší filmový festival na světě na svém 74. ročníku letos představuje silnou sestavu snímků, z níž vyčnívá třeba rozporuplně přijatý rockový muzikál Annette, lesbické historické drama Benedetta od režiséra Základního instinktu, nebo očekávaná novinka Wese Andersona Francouzská depeše. Hvězd je letos méně – přesto již na Riviéru dorazili například Matt Damon, Tilda Swintonová, Adam Driver či Marion Cotillardová.
Bylo to zahájení, jaké je pro festival v Cannes typické. Rockový muzikál Annette měl v úterý večer všechny parametry festivalového hitu – po devíti letech od předchozího snímku se s ním vrátil velebený i zatracovaný režisér Leos Carax, který do hlavních rolí obsadil hollywoodské hvězdy Adama Drivera z nových Star Wars a držitelku Oscara Marion Cotillardovou. Výsledek však do hlavního proudu očekávaně nezaplul.
Dvouapůlhodinový muzikál s písněmi poprockového dua Sparks začíná songem So May We Start (Můžeme začít), v němž tvůrci i herci procházejí ulicemi Los Angeles a zpívají tak trochu i k premiérovým divákům o tom, že mohou využít únikové východy, ale že v sále jsou i „marniví“ tvůrci. Ti si po skončení v obřím sále Lumière vyslechli přibližně šestiminutový potlesk vestoje (který ovšem v Cannes není vůbec výjimkou), při němž si Driver i Carax dokonce zapálili cigarety. Reakce na snímek však nejsou unisono pozitivní.
Caraxova částečně autobiografická Annette vypráví o vztahu mezi destruktivním stand-up komikem (Driver), který svým publikem opovrhuje, a éterickou operní divou (Cotillardová), která zase své fanoušky povznáší. Oba jsou jiní, přesto se milují a zpívají o tom při sexu, při pózování fotografům a vlastně i při porodu dcery Annette, která má zvláštní dar, pouto svých rodičů ale neudrží. Všechno se odehrává ve stylizované verzi Los Angeles, dívka Annette vypadá jako zlověstná loutka a vražedný zvrat nastane ve chvíli, kdy protagonisté tančí na palubě jachty uprostřed bouře na moři.
Podle některých snímek, jenž jistými motivy připomíná film Zrodila se hvězda, trpí příliš nevyrovnaným tempem, a není z něho cítit provokativní energie Caraxových předchozích děl, jiní ale na novince oceňují její osobitost, která vykupuje diváckou náročnost. Annette v úterý ve stejnou dobu jako v Cannes promítala i česká kina, nyní už snímek vstoupil i do tuzemské distribuce.
Kontroverzní snímek o jeptišce
Festival, který se loni kvůli pandemii nekonal a letos svůj tradiční květnový termín vyměnil za červenec, však filmy doslova kypí. V nejprestižnější sekci, jíž je Hlavní soutěž, je letos 24 snímků, kandidátů na Zlatou palmu ale bylo kvůli loňskému výpadku tolik, že se vytvořila i paralelní sekce, v níž se promítne dalších 13 filmů od zavedených tvůrců, jejichž filmy se v Cannes v minulosti uváděly.
Páteční večer patřil ostře sledované premiéře nového snímku Benedetta dvaaosmdesátiletého režiséra Paula Verhoevena, který stojí za filmy jako Základní instinkt, Total Recall či Robocop. V Cannes uvedl drama o jeptišce, která se v Itálii 17. století zamiluje do jiné ženy. Premiéru doprovodily pětiminutové ovace, i když někteří diváci byli šokováni explicitními výjevy sexu i násilí, kvůli němuž se dokonce už objevily přirovnání ke snímku Umučení Krista.
Režisér v rozhovoru pro magazín Variety ostatně sdělil, že nálada ve společnosti podle něj směřuje k puritanismu. „Myslím, že ohledně sexuality vládne v Americe neporozumění. Sexualita je přece nejzákladnější součást přírody. Jsem vždy ohromen tím, že lidi šokuje, že je ve filmech sex,“ řekl Verhoeven.
Problém se vstupenkami
Z hlavní soutěže se ještě čeká především na premiéru snímku Francouzské depeše Wese Andersona, který doprovodí hvězdná herecká sestava v čele s Tildou Swintonovou, Adrienem Brodym, Timothée Chalametem, Owenem Wilsonem či Billem Murrayim, nebo na nový režijní počin Seana Penna s názvem Flag Day. Porota v čele s režisérem Spikem Lee ale uvidí ještě třeba nový film oscarového íránského režiséra Asghara Farhadiho s názvem Hrdina. V jedné z vedlejších porot zasedl také umělecký šéf karlovarského festivalu Karel Och.
„Nejvíc se těším na nový snímek režiséra Juha Kuosmanena s názvem Compartment No. 6 o cestě dvou cizinců k polárnímu kruhu. Dělala jsem s ním asi tři rozhovory a jeho předchozí film Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho mám moc ráda. Letos byl trochu problém s lístky, kdy neustále padal rezervační systém, už by to ale mělo být v pořádku,“ sdělila z místa filmová publicistka Iva Přivřelová. Z českých snímků se jinak do jedné z vedlejších sekcí dostal krátký animovaný snímek Rudé boty studentky FAMU Anny Podskalské a také restaurovaná verze filmu Až přijde kocour Vojtěcha Jasného.
Hodně se na Riviéře mluví o dokumentu Val, který intimně mapuje boj herce Vala Kilmera s rakovinou, která ho nakonec připravila o schopnost mluvit, nebo o animovaném snímku Where is Anne Frank?, který aktualizuje příběh Anny Frankové pohledem režiséra ceněného Valčíku s Bašírem Ariho Folmana. Skvělé ohlasy má také lehká romantická komedie Joachima Triera The Worst Person In The World nebo dokument Kráva od Andrey Arnoldové, která sledovala život zvířat určených k porážce.
Posměch Damonovi, čekání na Marilyn
Posměch naopak vzbudilo drama Stillwater inspirované skutečnou událostí, v němž hraje Matt Damon dělnického Američana, který se vydává do Evropy za svojí dcerou, která byla obviněna z vraždy jiné dívky. „Tom McCarthy je režisér oscarového Spotligtu, ale jeho novinka je zmatená, nevyrovnaná, špatně zahraná a nejistě zrežírovaná. Jde o pochybné drama,“ napsal o snímku Peter Bradshaw v deníku The Guardian.
V Cannes se letos hodně řeší protiepidemická opatření, všichni hosté, kteří nemají dva týdny po ukončené vakcinaci, se musí každé dva dny nechat testovat. Někteří diváci ale poukazují na to, že opatření se příliš nedodržují. „Roušky jsou tady spíš rekvizitou než skutečným hygienickým benefitem. Vidíte, jak je lidé nosí po festivalovém centru, ale jakmile se v sále zhasne, minimálně polovina lidí si je sundá,“ hlásil z místa blogger Jordan Ruimy.
Jako každé Cannes, i letos se řeší, co se do filmového výběru nedostalo. Opět to byly například nové tituly Netflixu včetně životopisu Marilyn Monreové Blonde s Anou de Armasovou, která v těchto dnech natáčí v Praze akční thriller The Gray Man. Netflix totiž stejně jako v minulosti nekývnul na požadavek festivalu, aby se jeho potenciální soutěžní snímky promítaly ve francouzských kinech. Cannes však i přesto po roční vynucené pauze ukazuje, že film pořád ještě může být událost.
