Brněnské Bolero přemýšlí o smrti, genderu i překážkách ve vztazích

Nahrávám video

Tři tvůrce, tři choreografie a tři rozdílná pohybová vyjádření spojuje nová baletní inscenace v Národním divadle Brno. Novou sezonu zahájil brněnský balet komponovaným večerem Bolero, nazvaným podle skladby Maurice Ravela. Tématem jednotlivých choreografií jsou vztahy, základní otázky lidského bytí i otazníky nad vlastní identitou.

Choreografii s názvem Mountain Call vytvořil na míru brněnskému souboru jeho bývalý demi-sólista Dan Datcu z Rumunska. „Oslavuje kulturní identitu, v kontextu rumunského folkloru se věnuje třem tématům, a to je život, manželství a smrt,“ vysvětlil.

Z rumunského folkloru vychází i hudba k choreografii. „Protože je hudba tak plná barev a má tak silnou identitu, rozhodli jsme se, že vše na pódiu zůstane černobílé. Vše, co se týká výpravy a kostýmů, zůstane zcela minimalistické,“ popisuje Datcu.

Nezodpovězené otázky

Choreografie uměleckého šéfa brněnského baletu Mária Radačovského se věnuje hledání genderové identity a souvisejícím tématům, která jsou sice intimní, ale přesto plní veřejný prostor. „Pohybujeme se na tenkém ledě, protože tyto otázky vyvolávají vždycky hodně emocí a vášní,“ připouští.

„Chtěl jsem, aby to byl velmi esteticky ztvárněný duet dvou téměř nahých mužů na scéně. Chtěl jsem, aby to bylo umělecky estetické, ale aby to nebylo na hranici perverznosti,“ dodal Radačovský ke své choreografii nazvané Unanswered Question.

Walking Mad (z představení Bolero)
Zdroj: Národní divadlo Brno/Ctibor Bachratý

Na hudbu Ravelova Bolera, které dalo název celé inscenaci, vytvořil choreografii Walking Mad švédský choreograf Johan Inger. Scénu rozděluje pohyblivá stěna, která umožňuje různé členění a interakce. Symbolizuje například překážky, které si lidé vzájemně vytvářejí ve vztazích. Do repertoáru brněnského baletu se choreografie Walking Mad vrací v obnovené premiéře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...