Psaní hry Zázrak v černém domě bylo pro jejího autora Milana Uhdeho hořce ironickou sondou do osudů své vlastní rodiny. Nyní hru o vyrovnání s minulostí uvádí Národní divadlo v Brně, v dramatikově rodném městě.
Rodinná snídaně v chátrajícím rodinném sídle je příležitostí napravit pošramocené vztahy, zažehnat vzájemné konflikty a dát se znovu dohromady. Vypořádat se s vlastní minulostí je ale složitější, a tak na povrch postupně vyplouvají staré křivdy.
„Malé společenství jako rodina je i obrazem společnosti,“ podotýká k Zázraku v černém domě režisér inscenace Břetislav Rychlík. „Tématem hry je, že se nemá zakrývat pravda, byť bolestná, nebo stigmata v minulosti, protože to vede vždycky k rozvratu vztahů mezi lidmi.“
Přestože hra není doslovně autobiografická, použil v ní Milan Uhde řadu motivů ze svého života a života své rodiny. Například pohnutý příběh své matky Židovky nebo vlastní prozření o komunistickém režimu.
K uchopení příběhu, který se ho dotýká, potřeboval Milan Uhde časový odstup - Zázrak v černém domě vznikal téměř dvě desetiletí. Premiérové nastudování v Divadle Na zábradlí před jedenácti lety získalo Cenu Alfréda Radoka za inscenaci roku.
