Bratři utíkají na Západ přes česká kina. Chtěli jsme, aby nás to bolelo, říkají představitelé bratří Mašínů

Nahrávám video

Do kin vstupuje film Bratři, který se vrací k dodnes rozporuplnému příběhu z doby studené války. Hraný snímek vypráví o odbojové skupině bratří Mašínů a pokusu jejích členů utéct na Západ, aby se mohli připojit k tamnímu boji proti komunistům. K divákům se Bratři dostávají přesně sedmdesát let od dramatického útěku do tehdejšího Západního Berlína. V rolích Josefa a Ctirada Mašínových se představují Oskar Hes a Jan Nedbal. Příběh podle scénáře Marka Epsteina natočil Tomáš Mašín, který je s rodinou odbojářů vzdáleně spřízněn.

Přesvědčení, že s diktaturou lze bojovat jedině se zbraní v ruce, zdědili bratři Mašínové po svém otci. Josef Mašín starší, legionář a před válkou důstojník československé armády, byl v roce 1942 popraven za protinacistický odboj, do něhož se zapojil mimo jiné jako člen skupiny Tří králů.

Také Josef a Ctirad Mašínovi zakládají po únoru 1948, kdy moc v zemi převzali komunisté, odbojovou skupinu. Proti režimu stanuli ve válce a právě jejich násilné činy jsou základem kontroverze, kterou Mašíni dosud vzbuzují.

O život při jejich akcích přišli dva příslušníci Sboru národní bezpečnosti a ozbrojený pokladník, jehož členové odbojové skupiny zabili při snaze získat peníze na financování své činnosti.

„Díky filmu Bratři se, myslím, vrátí mašínovský příběh do veřejného prostoru v novém světle a pomůže pochopit, proč je nutné za svobodu bojovat i proti násobně silnějšímu nepříteli. Bratři bezpochyby dokáží zejména mladým divákům přiblížit pro ně zcela nepochopitelnou realitu totalitního státu, který by svým občanům nejraději nařizoval, co si mají myslet, koho mají nenávidět a co si mají dát k večeři,“ napsal spisovatel Jiří Padevět, který se věnuje protektorátním a poválečným tématům.

Nahrávám video

Hercům radil Josef Mašín

Na podzim roku 1953 se bratrům Mašínům, spolu s Milanem Paumerem, podařilo dostat do Západního Berlína. Jejich útěk byl dramatický, při skrývání na území tehdejšího východního Německa je pronásledovalo na dvacet tisíc členů ozbrojených složek.

Na stejná místa se měli možnost podívat i herečtí představitelé bratří Mašínů Jan Nedbal a Oskar Hes, navíc v doprovodu Josefa Mašína.

„Vzal nás na železniční stanici v Uckru, kde došlo k jedné velké přestřelce, a do Waldova, do lesíka, kde byli několik dní schovaní pod klestím, zatímco proti nim byli psi, těžké kulomety a vojáci. A oni se skrze ně prostříleli. Tahle akce následně stála život Vaška Švédu, kterého tam postřelili a už nemohl pokračovat,“ popisuje Nedbal.

„A když vám tohle všechno vypráví Josef Mašín a stojí od vás jeden metr, tak jeho oči jsou promítačka, vidíte tam malé obrázky toho, co se opravdu stalo, je to nezapomenutelné,“ dodal. Útěk před filmovými kamerami se natáčel v listopadu, podle Oskara Hese bylo filmování v nedostatečném oblečení, dokonce bez bot, náročné i psychicky.

Z filmu Bratři
Zdroj: CinemArt/Zuzana Panská

Zároveň hercům pomohlo se do tehdejší situace lépe vpravit. „Do všech těch kousků jsme se pouštěli s nekonečnou energií, abychom se i my trošku ušpinili, abychom si i my trošku namlátili, aby to nebylo jen jako, aby nás to bolelo,“ říká Nedbal.

Na Západ se Mašíni snažili probít s představou, že se vrátí v amerických uniformách osvobodit svou vlast. Nic takového se nestalo, přestože se zdálo, že kvůli napětí na obou stranách železné opony je třetí světová válka mezi demokracií a komunismem na spadnutí.

Režisér: Bratři jsou film především o rodině

Dvěma členům skupiny se z Československa nepodařilo dostat. Zbyněk Janata a Václav Švéda byli dopadeni a následně popraveni. Na popravišti po obvinění z velezrady skončil také život strýce Mašínů Ctibora Nováka. V roce 1953 ve vězení zemřela Zdena Mašínová, zatčená za odbojovou činnost svých synů.

Ve filmu ji hraje Tatiana Dyková. „Má v sobě velkou ušlechtilost. Přes všechny těžké rány se snažila svou rodinu držet při sobě. Její osud nebyl vůbec lehký a konec jejího života byl strašně nespravedlivý a krutý,“ říká o předobrazu své postavy.

Tatiana Dyková jako Zdena Mašínová starší
Zdroj: CinemArt/Zuzana Panská

V Československu zůstala sestra bratří Mašínů, rovněž Zdena, přezdívaná Nenda (ve filmu ztvárněná Karolínou Leou Novákovou), žije v Olomouci.

„Všichni se ptají, jestli je to akční a dramatický film. Ano. Ale pro mě to je zejména film o rodině, o její soudržnosti a rozpadu díky vnějším, nepřátelským okolnostem,“ podotýká režisér Tomáš Mašín. „Fyzicky se rozdělili, to ano, ale duchovní spojení a rodinné pouto, které mezi sebou měli, drží dodnes,“ podotýká Oskar Hes.

Ctirad Mašín zemřel v roce 2011 v Americe, Josef Mašín návrat do Česka odmítá, dokud prý v Česku bude možná existence komunistické strany. Pozvánku na uvedení filmu Bratři dostal, na premiéře ale svou přítomností nepřekvapil. „Jeho příchod by byl zpolitizovaný, někdo by to možná bral jako nezasloužený kredit,“ míní Hes.

Další role ztvárnili Adam Ernest (Milan Paumer), Matyáš Řezníček (Václav Švéda), Václav Neužil (Ctibor Novák) či Marián Mitaš jako Josef Mašín starší. A na Západ se dostane i film Bratři – za Česko byl vyslán jako kandidát na Oscara, zda postoupí do nominací, bude známo v prosinci. 

Osud skupiny bratří Mašínů souběžně zmapoval dokument Útěk do Berlína, v těchto dnech má premiéru na festivalu Ji.hlava. Natočil ho Martin Froyda spolu s Janem Novákem, který příběh literárně zpracoval v románu Zatím dobrý. V českých kinech se Útěk do Berlína bude promítat od 16. listopadu. Oba snímky vznikly s podporou České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...