Borkovec, Kaprálová či Iljašenko se uchází o Cenu literární kritiky

Ceny literární kritiky zveřejnily kompletní nominace. Jména autorů nominovaných za prózu doplnily nominace za poezii. Ocenění udělí pořádají spolek kritiků napříč literárními časopisy 25. března.

O Cenu literární kritiky (CLK) za poezii se budou letos ucházet básnické sbírky Marie Iljašenko Zvířata přicházejí do města, Aleše Kauera Lebka hoří neonovým snem a Kláry Goldstein Birán.

Iljašenko podle porotců píše návodnou až didaktickou poezii, často se jedná o básnické povídky. „Až na výjimky nepoužívá takzvané básnické prostředky, spíše vypráví příběh svého setkávání se zvířaty, navíc uprostřed války, která ničí lidi i zvířata a které možná všichni společně rozumí stejně málo,“ uvedl literární kritik Jiří Zizler. Iljašenko byla už nominována na cenu Magnesia Litera za svůj debut Osip míří na jih z roku 2015.

Birán, jak pojmenovala svou sbírku Goldstein, je malým městem na Kubě, v němž se narodili Fidel a Raúl Castrovi. Autorka se podle poroty dříve věnovala jiným velkým postavám, patří mezi ně skladatel Gustav Mahler nebo chilský básník Pablo Neruda. Jejich prostřednictvím a skrze postavu Fidela Castra Goldstein zkoumá především téma svobody. Goldstein získala v kategorii poezie v roce 2022 finálovou nominaci na Magnesii Literu za sbírku Falkenfrau.

Kauerova sbírka tematizuje podle porotců hněv a také probíhající válku, a to jak na ukrajinské frontě, tak válku dezinformační. Hněv v ní není destruktivní, ale mísí se se smutkem nad ztrátou světa.

Prózy o existenciální úzkosti i ztrátě kontroly

Třemi finálovými prozaickými knihami, které porota vybrala před týdnem, jsou tituly Petra Borkovce Nějaká Cécile a jiné, Dory Kaprálové Mariborská hypnóza a Portrét vědce v systému postindustriální společnosti od Josefa Pánka. Nominované prózy se podle odborníků věnují motivům existenciální úzkosti, ztráty kontroly či pocitu vlastní bezmoci.

U krátkých textů Borkovce vydaných s názvem Nějaká Cécile a jiné porota vyzdvihla estetizaci ošklivosti. Autor podle ní rozvíjel mystifikaci, afekty i nenaplněná očekávání a vylíčil a zachytil tak podvojnost krásy a odpornosti v živém světě.

Kaprálová svou Mariborskou hypnózu koncipovala jako specifický záznam pobytu ve slovinském městě. Noří se při něm do minulosti a postavy, s nimiž se setkala, se mísí s těmi, které patrně vymyslela a které se často pohybují na okraji.

Pánek v Portrétu vědce v systému postindustriální společnosti vyslal astrofyzika na konferenci do Irska, kde hlavního a jediného hrdinu urazí přístup kolegů. Místo sezení na konferenci se tak potuluje po irských městech včetně Dublinu a vede monology v hovorovém jazyce. Snaží se podle odborníků pojmenovat stav vědy, potažmo světa, v němž se smysl těžko hledá.

Protiváha k Magnesii Liteře

Cílem CLK, které se poprvé udělovaly loni, je rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře. Ceny vznikly jako určitá protiváha širokým cenám Magnesia Litera. Týkají se jen prózy a poezie. Ceny uděluje spolek kritiků z literárních časopisů A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar.

Loni si Cenu literární kritiky za prózu odnesla Emma Kausc s titulem Narušení naděje a za poezii Iryna Zahladko se sbírkou Jak se líčit v nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...