Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.

Porota dokumentárních snímků v přístupu Lubojacki k tématu ocenila „vynalézavý režisérský hlas“. Vítězství v této kategorii opravňuje k účasti v soutěži o cenu Oscar za nejlepší dokumentární film. Dokumenty Berlinale samostatně oceňuje od roku 2017, letos porota vybírala ze šestnácti titulů napříč různými festivalovými sekcemi. Snímek spojený s Českem vyhrál poprvé.

„Když nemáte kde bydlet nebo žijete se závislostí, stanete se pro společnost neviditelnými,“ uvedla při přebírání ceny Lubojacki. Řekla, že při natáčení filmu o bezdomovectví a závislosti narážela na řadu odsudků. „Tahle cena znamená, že jsou ve středu pozornosti, že na nich záleží,“ dodala.

Z dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato
Zdroj: Czech Film Center/CLAW films

Formálně hravý snímek propojuje deníkové záběry se stylizovanými vzpomínkami, fotografiemi animovanými pomocí AI a grafickými intervencemi textů. Lubojacki bez sentimentu sleduje příčiny i důsledky závislosti svých blízkých a klade otázky, kde končí láska a začíná kontrola.

Snímek má i jednu z vedlejších cen

Film natočený v koprodukci České televize už před slavnostním večerem získal Caligariho cenu, tedy jedno z vedlejších ocenění Berlinale. Tu udílí nezávislá tříčlenná porota od roku 1986. Vybírá přitom z filmů v sekci Forum, v níž samo Berlinale žádné ceny neudílí. Pojmenované je ocenění na počest jedné z německých filmových klasik z roku 1920, Kabinetu doktora Caligariho od režiséra Roberta Wieneho.

Český nebo slovenský film Caligariho cenu ještě nezískal, kinematografie středovýchodní Evropy uspěla naposledy v roce 1994, kdy ocenění získal snímek nedávno zesnulého maďarského režiséra Bély Tarra Satanské tango.

Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato je jedním ze čtyř snímků s českou stopou, které letos měli návštěvníci Berlinale možnost zhlédnout. V sekci Generation Kplus se představil krátký animovaný film En, ten, týky! slovenské režisérky a animátorky Andrey Szelesové, který vznikl rovněž v česko-slovenské koprodukci.

V koprodukci tuzemska, Německa, Íránu a Lucemburska vzniklo drama Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové, které se promítalo v kategorii Panorama. Ve světové premiéře Berlinale uvedlo v sekci Classics ještě digitálně restaurovanou podobu snímku Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové z roku 1979.

Zlatého medvěda vyhrál domácí filmař

Hlavní cenu Berlinale v podobě Zlatého medvěda po více než dvaceti letech vyhrál domácí filmař. Snímek Gelbe Briefe (Žluté dopisy) vznikl v německo-francouzsko-turecké koprodukci a za vítěze ho zvolila mezinárodní porota, jíž předsedal německý režisér Wim Wenders. Naposledy hlavní cenu festivalu z německých filmařů získal v roce 2004 Fatih Akin, který je stejně jako Catak tureckého původu.

Žluté dopisy vypráví příběh tureckého uměleckého páru, který se stane terčem politického pronásledování. Je natočený v turečtině, jeho hlavní hrdinové Derya a Aziz jsou umělci z divadelního prostředí v Ankaře. Kvůli incidentu na premiéře jedné z jejich her se přes noc stanou terčem zmíněného pronásledování a přijdou o práci i domov. Krizová situace se podepíše i na soudržnosti jejich rodiny.

Ilker Catak se Zlatým medvědem z Berlinale
Zdroj: Reuters/Axel Schmidt

Mezinárodní porota rozdala také Stříbrné medvědy, tedy ocenění za jednotlivé filmařské a herecké kategorie. Velkou cenu poroty získal film Kurtuluş (Spása) tureckého režiséra Emina Alpera. Cenu poroty dostal britsko-americký film režiséra Lance Hammera Queen at Sea (Královna na moři), který se zabývá tématem onemocnění demencí v rodině. Za režii porotci ocenili britského režiséra Granta Geeho, který na Berlinale představil film Everybody Digs Bill Evans (Všichni milují Billa Evanse).

Hlavní herecká cena zůstává v Německu

Cenu za nejlepší herecký výkon v hlavní roli získala německá herečka Sandra Hüllerová, která ztvárnila postavu ženy vydávající se za muže v historickém dramatu Rose rakouského režiséra Markuse Schleinzera. V kategorii nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli se rozhodla porota výjimečně ocenit Stříbrným medvědem dva herce ze snímku Queen at Sea: Annu Calderovou-Marshallovou a Toma Courtenaye.

Za nejlepší scénář dostala Stříbrného medvěda Geneviéve Duludeová-de Cellesová za film Nina Roza, který se odehrává mimo jiné v Bulharsku. Cenu za mimořádný umělecký příspěvek si odnesli autoři amerického snímku Yo (Love is a Rebellious Bird) Anna Fitchová a Banker White.

Berlinale a politika

Berlinale potvrdilo i na slavnostním večeru pověst nejpolitičtějšího z velkých filmových festivalů. Řada oceněných pronesla slova na podporu Palestinců a kritizovala Izrael, který se podle nich v Pásmu Gazy dopustil genocidy. Kritiku vyjádřili turecký režisér Alper, libanonská režisérka Ostaová či syrsko-palestinský režisér Abdalláh Chatíb, který získal cenu za nejlepší debut. Na pódium přinesl Chatíb palestinskou vlajku a německou vládu obvinil z podílu na genocidě.

Skupina více než osmdesáti umělců včetně Tildy Swintonové, Javiera Bardema či Tatiany Maslanyové tento týden v otevřeném dopise obvinila Berlinale z „institucionálního mlčení o genocidě na Palestincích“. Ředitelka festivalu Tricia Tuttleová na závěr sobotní ceremonie kritiku jako už dříve odmítla a podotkla, že Berlinale „nikdy nebylo místem pro mlčení“. „Je to místo, kde mohou umělci hovořit, i když někdy hovoří způsoby, které nejsou pohodlné,“ dodala. Vyzvala, aby lidé přijali to, že svět je komplexní a je třeba ho tak vnímat.

V říjnu 2023 ozbrojenci palestinského teroristického hnutí Hamás a jeho spojenci při útoku v jižním Izraeli pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Jeruzalém poté zahájil rozsáhlou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, při níž jeho armáda podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila přes 72 tisíc Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Podle zahraničních nevládních organizací nicméně bylo přes 80 procent obětí v regionu civilních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...