„Architektura je blázinec,“ myslí si Eva Jiřičná, laureátka Pocty České komory architektů

Má „úžasný cit pro konstrukci stavby“ oceňuje Česká komora architektů mimo jiné na práci Evy Jiřičné. České rodačce, která se dokázala prosadit i ve světě, uděluje letos ocenění za celoživotní dílo. Poctu převezme Jiřičná od svých kolegů 23. června při vyhlášení nominací na letošní České ceny za architekturu.

Porota, v níž zasedli architekti a novináři zabývající se tímto oborem, také vyzdvihla, že Eva Jiřičná „díky svrchované znalosti technologií“ a „schopnosti naslouchat“ přichází „s nejefektivnějšími řešeními“. „Eva Jiřičná architekturu miluje a své profesi dělá tu nejlepší službu,“ nepochybuje Česká komora architektů.

Ve stavitelství Jiřičná podle porotců nedělá rozdíly mezi malými a velkými úkoly, komplexně přistupuje k židli či stolu i kongresovému centru. „Architektura mi připomíná jednu takovou legrační příhodu. Sedla jsem si na letišti do taxíku a komentovala jsem počasí. A taxikář na to řekl: ,Paní, jednou prší, jednou fouká vítr, jednou svítí slunce. Je to blázinec!‘ A v architektuře je to také tak – jednou svítí slunce, jednou prší. Je to blázinec,“ poznamenává k šíři své tvorby Jiřičná.

Navrhovala londýnské muzeum i kostel pro Havla

Mezi její významné autorské realizace patří například interiérové úpravy Victoria & Albert Museum v Londýně nebo autobusový terminál Canada Water tamtéž. „Ta stanice byla v oblasti, kde ji nikdo nechtěl, takže když jsme náš projekt prezentovali lokálnímu obyvatelstvu, říkali: My nechceme nikam jezdit a nechceme, aby někdo jezdil k nám. My tady chceme mít pokoj,“ uvádí architektka Canada Water jako příklad toho, že architektura nemusí být vždy přijímána s nadšením. Alespoň ne zpočátku.

Její portfolio zahrnuje také interiéry obchodních firem Joseph, Boodles, Joan & David nebo vchod obchodního domu Harrods, schodiště v Somerset House a Tiffany Galerie v New Yorku. V Česku je rukopis Evy Jiřičné rozpoznatelný na hotelu Josef na Starém Městě v Praze, nové oranžerii v Královské zahradě Pražského hradu či v úpravě kostela svaté Anny pro Nadaci Vize 97 Václava a Dagmar Havlových.

Spolupráci s prvním českým prezidentem označuje za nezapomenutelnou. „Potkala jsem Václava Havla, když dostal doktorát v Oxfordu, a on mi pošeptal, že by chtěl najít v Praze malý kostelíček, kde by mohl pokračovat ve svých ekumenických konferencích. A za tři neděle takový kostelíček našel. Potom jsme se dlouhým a úporným způsobem snažili dostat povolení, ale nakonec se to podařilo a jsem za ten projekt velice vděčná,“ přiznává.

Nahrávám video

Udělat ve Zlíně něco, co není čtverhranné

Stavby podle jejího projektu stojí i v architektčině rodném Zlíně. „Příležitost, že jsem mohla prožít ty dva světy – žít v Londýně a zároveň se vrátit do Zlína, to považuji za obrovské štěstí,“ prohlásila dnes třiaosmdesátiletá Jiřičná. V zahraničí začínala jako emigrantka po okupaci Československa v srpnu 1968.

Ke Zlínu ji pojí silný vztah, přestože se z něj odstěhovala jako čtyřletá. „Pamatuji si, kde byla cukrárna, kde jsme chodili tatínkovi do práce naproti, jak jsem pozorovala oheň, když bombardovali zlínskou továrnu,“ popisuje Jiřičná. Ráda proto kývla na možnost navrhnout ve Zlíně Kongresové a univerzitní centrum. Přestože začlenit svou architektonickou vizi do Baťova funkcionalistického odkazu nešlo snadno. „Udělat ve Zlíně něco, co není čtverhranné a není z cihel a betonu, nebylo jednoduché,“ říká.

Za svou architektonickou tvorbu obdržela Eva Jiřičná už řadu ocenění. Mimo jiné několik cen Grand Prix Obce architektů nebo Řád britského impéria za zásluhy v oblasti designu. Je rovněž nositelkou několika čestných doktorátů českých i zahraničních univerzit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...