Ani turisti v šortkách, ani nahé celebrity. Dress code zpřísnili v La Scale i Cannes

Milánskému divadlu La Scala došla trpělivost s návštěvníky, kteří na operu chodí jako doma k televizi. Oznámilo, že diváky v šortkách či žabkách na představení nepustí. Dress code nedávno zpřísnil také filmový festival v Cannes, aby na červeném koberci zamezil celebritám v přílišném odhalování.

„Do divadla nelze vpustit diváky v tílku či krátkých kalhotách, v těchto případech nejsou vstupenky proplaceny zpět, informuje Teatro alla Scala na svém webu. Nekompromisní pravidlo zavedlo tento měsíc. Podle informačních tabulí přímo v divadle je také zakázáno přijít na představení v žabkách a podobné nevhodné obuvi.

Základní dekorum versus „stejně na sebe nevidíme“

Smoking a rukavičky po lokty La Scala nevyžaduje, ale žabky a tílko s kraťasy už tolerovat nehodlá. Zpřísněná pravidla také připomínají, že diváci si nemají do hlediště jednoho z předních světových operních domů nosit vlastní pití a svačinu. Někteří požadavky na dress code vítají jako snahu dodržet základní dekorum.

Jiní považují za zbytečné něco takového řešit. „Můžeme se přestat bavit o tom, co si vzít na sebe, až si sedneme do ztemnělé místnosti, kde na sebe nevidíme?“ reagoval například kritik Andrew Mellor, když list The New York Times (NYT) odcitoval jeho dřívější poznámku, že jediné oblečení, na kterém v divadle záleží, je to na jevišti.

Raději mladí diváci v šortkách než žádní?

Podle médií přísnější vymáhání pravidel prosadil ředitel divadla Fortunato Ortombina, který La Scalu řídí od letoška, zatímco jeho předchůdce, francouzský impresário Dominique Meyer, razil tolerantnější přístup. Meyer tak reflektoval i osobní zkušenost. Několikrát vzpomínal na kritiku, které zamlada čelil při představeních opery v Paříži kvůli příliš „dělnickému“ vzhledu. Za důležitější považoval, aby mladí lidé do divadla přišli, než v čem přijdou.

Alespoň minimálními pravidly se La Scala snaží vybalancovat nelehkou situaci, v níž se ocitají i jiné evropské scény, tedy mezi snahou nalákat mladé návštěvníky, a zároveň uchovat atmosféru luxusního zážitku, komentuje rozhodnutí divadla NYT.

Například milánská mutace deníku Corriere della Sera nicméně upozorňuje, že italské publikum do třiceti let si je vědomo, co se sluší a patří, a často překvapí elegancí a noblesou. Špatným příkladem jsou diváci, kteří si zakoupili lístky na poslední chvíli a jsou „ve své domovině zvyklí na mnohem ležérnější divadelní etiketu“.

Pravidla, na která se zapomnělo

Italský deník La Repubblica podotýká, že tento „nový“ dress code platí vlastně už od roku 2015 a oficiálně nikdy nebyl zrušen, jen se jednoduše nedodržoval. Například před deseti lety přijelo do Milána mnoho zahraničních návštěvníků v souvislosti se světovou výstavou EXPO. Tehdy, stejně jako teď, mířil požadavek na oblékání „v souladu s divadelní etikou“ především na turisty.

Při zahájení sezony v La Scale se dress code dodržuje, na běžných představeních už to pravidlem není
Zdroj: Reuters/Francesco Ammendola/Italian Presidency/Handout

Za příčinu poklesu úrovně v oblékání do divadla přitom milánská scéna neoznačila konkrétně mladé lidi, ale obecně nárůst turistů v Miláně, kteří do kulturního svatostánku zavedli „styl Scala-camping“, jak ho popisuje divadelní „příručka pro přežití“. Zákaz kraťasů a žabek před deseti lety byl hledáním „nejmenšího společného jmenovatele“ mezi turistickým letním pohodlím a etiketou. Do očekávaných pravidel chování patří, připomíná příručka, také vypnuté mobilní telefony, nešustění bonbony a šetření s ovacemi vestoje.

La Scala požadavek dodržování dress codu vysvětluje „respektem k divadlu samotnému i ostatním divákům“. Mluvčí scény Paolo Besana pro NYT podotknul, že lidé ale na základě přísnějšího přístupu nemají získat pocit, že do La Scaly „spousta lidí chodí ve spodním prádle“.

V Praze očekávají, ve Vídni zakazují

Ostatní evropské scény zůstávají v případě dress codu spíše u doporučení, včetně Národního divadla v Praze. To píše: „Dress code bývá předepsán jen pro mimořádné události. Svým zevnějškem dává ale divák najevo, že si je vědom slavnostního okamžiku, který v divadle prožívá. Očekáváme proto, že svým zevnějškem, oblečením a chováním respektuje divák v hledišti a přilehlých prostorách divadla společenské zvyklosti obvyklé při návštěvě divadelního představení.“

Nicméně třeba Vídeňská státní opera přímo varuje, že divákům může být vstup odepřen, pokud dorazí v tílku, šortkách a žabkách, a že nejsou povoleny pokrývky hlavy, které by ostatním v sále bránily ve výhledu.

Festival v Cannes nechce nahotu ani vlečky

Správný dress code se letos probíral i v souvislosti s filmovým festivalem v Cannes. Prestižní přehlídka totiž aktualizovala pravidla pro oblékání na červený koberec. Celebrity mají nechat ve skříni příliš objemné šaty, zejména s předlouhou vlečkou, které by překážely ostatním a šly by jen těžko vměstnat do sedadel v kinosále. Tato omezení donutila změnit outfit na poslední chvíli třeba herečku Halle Berryovou, která zasedla ve festivalové porotě. Zapomenout musela na efektní vlečku.

Reakce vzbudila ale především informace, že povolena není – a to nejen na červeném koberci – ani nahota. Festival tento požadavek zdůvodnil povahou akce a odvoláním na francouzské zákony.

Ye a Bianca Censoriová na cenách Grammy
Zdroj: Reuters/Daniel Cole

Mluví se o zesilujícím trendu nahoty při okázalých příležitostech, jako je zahájení festivalu nebo třeba ceny, včetně letošního udělování Oscarů, kde byla podle agentury AP záliba v nahém vzhledu zvláště znát. Jakkoliv podle módních znalců nejde o nic nového.

Diskusi, co červený koberec snese, přiživila letos na cenách Grammy modelka Bianca Censoriová. Když před fotografy sundala kožich odhalila průsvitné šaty, které neskrývaly téměř nic. Úsporné oblékání Censoriové je už známé, provokativní vyznění jen posiluje modelčin manžel, rapová hvězda Ye alias Kanye West. Jeho antisemitské výroky vedly nedávno mimo jiné k protestům proti jeho vystoupení v Bratislavě letos v červenci. To se nakonec neskuteční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...