Zrušit sankce vůči Rusku? Když slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, míní Svoboda

Nahrávám video

Diplomatickou cestou Evropská unie v uplynulých letech prodlužovala protiruské sankce. Naposled se tak stalo v posledním červnovém týdnu. Nicméně Rusko podle prezidenta Vladimira Putina na sankce nedoplácí tolik, jako Evropská unie. Podle europoslanců Jana Zahradila (ODS) a dosluhujícího Pavla Svobody (KDU-ČSL) ale ani v novém uspořádání po volbách do evropského parlamentu není patrné, že by od nich EU chtěla upustit.

Ruský prezident Vladimir Putin se v nedávné době vyjádřil, že zatímco Rusko počínaje rokem 2014 přišlo vlivem protiruských sankcí ze strany Evropské unie asi o 50 miliard dolarů, Evropská unie ztratila 240 miliard a Spojené státy 17 miliard dolarů. Kromě ekonomických ztrát mají sankce na ruské hospodářství i pozitivní vliv, dodal ruský prezident. Potřeba nahradit západní dovoz aktivizovala mnohá ruská odvětví, podle Putina třeba strojírenství, energetiku nebo zemědělství.

Po volbách do Evropského parlamentu se tak znovu může stát tématem, zda protiruské sankce, zavedené po ruské okupaci Krymu a bojích ve východní části Ukrajiny, mají smysl. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD) v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že pokud nezmění svůj postoj Rusko, dle jeho názoru se ze strany EU pravděpodobně nic měnit nebude.

Obchod Rusko – EU
Zdroj: ČT24

„Ta kompozice (evropského) parlamentu není natolik odlišná, jako složení parlamentu bylo předtím, pouze se nějakých 30 až 40 europoslanců z mainstreamu přesunulo k populističtějším stranám, a tam nevidím nějakou vůli toto revidovat,“ uvedl Chmelař.

Italský vicepremiér Matteo Salvini však tvrdí, že by se nemělo diskutovat jen v zákulisí mezi diplomaty, ale chce mít protitruské sankce jako zásadní téma.

„Všichni víme, že ty sankce jsou symbolickým vyjádřením nesouhlasu s tím, že Rusko násilím obsadilo část cizího území a dokud se to nezmění, tak že by ty sankce byly odvolány. Sice některé země jako Itálie na to mohou mít specifický pohled, ale myslím, že většina evropských zemí bude tuto symboliku držet dál,“ uvedl v OVM europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Podle Chmelaře na postoji Salviniho není nic překvapivého. „To je již tradiční italská pozice, kterou i na úrovní Evropské rady několikrát vznáší. Nakonec vždycky se Evropská rada usnesla, že chce v sankcích pokračovat, pokud nebudou nějaké kroky ze strany Ruska,“ dodal Chmelař.

„Reakce pánů jako je pan Salvini nejsou myslím žádným překvapením, protože je dlouhodobým veřejným tajemstvím, že strany jako Liga jsou financovány Kremlem. Musíme tak vědět, že pokud slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, minimálně v nějaké redukované podobě. Tedy postoj Itálie v této věci vůbec není překvapivý,“ dodal poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Pavel Svoboda.

„Pro Česko není Rusko zajímavý obchodní partner“

„Nijak bych se tím nezatěžoval, zvlášť pokud ruský prezident říká, že na tom EU ztrácí, možná některé evropské země ano. Nemyslím si, že mezi nimi je primárně Česká republika, ten objem zahraničního obchodu s Ruskem za posledních dvacet let se pohyboval v řádu několika málo procent,“ řekl europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Obchod Česko – Rusko
Zdroj: ČT24

Pro představu – zatímco export z Česka do Ruské federace přesahoval před zavedením sankcí 110 miliard korun, dovoz se například v roce 2013 pohyboval až na úrovni 150 miliard. V posledních letech české firmy vyváží do Ruska zboží v hodnotě mezi 75 až 90 miliardami korun, naopak dovoz z Ruska se pohybuje kolem 120 miliard.

Podobně klesá i export celé Evropské unie do Ruska. V roce 2014 vyvážela EU do Ruska zboží za více než sto miliard eur, v roce 2015 klesl vývoz na hodnotu necelých 74 miliard eur. A za poslední dva roky státy EU vyváží do Ruska zboží v hodnotě 85 miliard eur.

„Možná pro někoho překvapivě klesá z Ruska i dovoz ropy a zemního plynu, začínáme dovážet z jiných teritorií, než z Ruska,“ dodal Zahradil. Podle něj by se Česko mělo orientovat obchodně na jiné trhy, jako je Japonsko či jihovýchodní Asie.

A připomněl, že právě v poslední červnový den uzavřela EU obchodní dohodu s Vietnamem. „To je další obrovský trh, skoro sto milionů lidí. Orientujme se obchodně na tyto trhy. S Ruskem bych se tak nefascinoval, nezatěžoval, myslím, že v zahraničněobchodní bilanci České republiky už nebude hrát nikdy nějak přehnaně významnou roli,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...