Změna ve výuce finanční gramotnosti. Už nebude jen pro žáky škol, ale i pro seniory a nezaměstnané

Nahrávám video

Stát mění přístup k výuce finanční gramotnosti a nově ji zacílí i na seniory, nezaměstnané nebo lidi z vyloučených lokalit. Výuka zatím probíhá jen ve školách, ministerstvo financí chce ale tematiku dostat k širší veřejnosti. Do kurzů zapojí i policisty a sociální pracovníky. Na začátek příštího roku se navíc chystá nové testování toho, jak lidé klíčovým pojmům o financích rozumějí.

„Působení tzv. šmejdů a všech těchto neinvestičních institucí, které poskytují velmi nevýhodně, velmi podvodným způsobem služby, je mnoho a musíme občany chránit,“ vysvětluje důvod pro změny vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

„Podívat se proti světlu na vodoznak,“ zní odpověď jednoho ze školáků na otázku, jak by rozeznal, zda je bankovka pravá nebo falešná. Manažer vzdělávání a motivace ČSOB Stanislav Hecl s ním souhlasí, ve školách vede přednášky právě k finanční gramotnosti. Během nich se děti dozvídají důležité věci ze světa peněz. „Aby si uvědomovaly příjmy a výdaje a kde si mohou v případě nouze některé výdaje odpustit,“ vysvětluje.

Od roku 2013 je finanční gramotnost povinnou součástí vzdělávání na základních školách a od roku 2007 i na těch středních. Tehdy patřili právě mladí lidé k ohroženým skupinám.

Podle ministerstva financí se ale poslední dobou mění rozložení těch, kteří potřebují v oblasti financí vzdělávat. K žákům a studentům mají proto teď přibýt senioři, nezaměstnaní a lidé ze sociálně vyloučených lokalit. „Objevují se další skupiny, které jsou zranitelné, ale v těch aktivitách u škol zůstaneme,“ podotýká Schillerová.

Finanční gramotnost se zlepšuje

Finanční gramotnost se v Česku nicméně zvyšuje, podle posledního šetření, kterého se zúčastnilo 14 zemí EU, se Česká republika umístila jedenáctá. Ovšem platí i to, že dvě třetiny dospělých se nechovají ekonomicky, stejné množství domácností nesestavuje rodinný rozpočet a třetina lidí neví, jak řešit ztrátu hlavního přijmu. Nově mají proto pomáhat i policisté a sociální pracovníci.

„Jsou v terénu, často se setkávají se seniory nebo se sociálně slabými, kteří se stanou terčem útoku. Vybaveni informacemi mohou poradit,“ přibližuje Schillerová, jak budou pracovníci pomáhat. I podle poslankyně ČSSD Aleny Gajdůškové je to dobrá myšlenka: „Je to potřeba vzhledem k novému množství možností. Je skutečně nutné poučit a dát informace i těm starším.“

Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík dodal, že v případě seniorů je také třeba dávat návod, jak postupovat, i příbuzným, kteří se dozvědí, že třeba jejich babička koupila hrnec za 50 tisíc.

„Myslím, že to je téma hlavně pro neziskový sektor, pro nejrůznější neziskovky a občanská sdružení,“ říká k tomu ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Stále je co zlepšovat

Ačkoliv jsou obecně Češi o něco zkušenější a své finance mají víc pod kontrolou než před pár lety, jak ukázala studie České bankovní asociace, zas tak radikálně nepokročili. A to navzdory existenci různých osvětových projektů zaměřených na finance.

„Finanční gramotnost sice bod po bodu v posledních letech stoupá, ale stále se pohybujeme v průměrných hodnotách, tedy znalostech. V posledních třech letech dochází k růstu vždy o jeden procentní bod, nyní jsme na 57 %. O výrazném zlepšení tedy mluvit nemůžeme,“ hodnotí výsledek průzkumu zveřejněného v září gestorka projektů finančního vzdělávání České bankovní asociace (ČBA) Helena Brychová.

Naprostá většina Čechů (89 procent), si myslí, že jsou jejich znalosti v oblasti financí dostačující, vyplývá z výsledků studie, přesto se ale někdy raději poradí. Kamenem úrazu je ale to, že se v doporučeních poradců a finančních odborníků následně ztrácejí, a stejně tak jim dělá problém vyznat se v záplavě informací na internetu.

Myslíte si, že jsou Vaše znalosti o financích dostačující?
Zdroj: ČBA

I ministerstvo financí by si představovalo výraznější zlepšení. Na vládu má proto do konce roku přijít Národní strategie finančního vzdělávání (NSFV), která aktualizuje zhruba devět let starý dokument.

„Stanovuje základní principy, jakým směrem by se mělo finanční vzdělávání v následujících letech z pohledu vlády ubírat, reaguje na nové vnější podmínky a potřeby,“ vysvětlilo pro web ČT24 ministerstvo. 

Začíná to u dětí

Podle finančních expertů už umí děti hospodařit s penězi lépe. „Bude to i tím, že jich mají více. Určitě k tomu pomáhá i internet, ve kterém jsou dnes děti zdatnější než jejich rodiče,“ potvrdila ČT24 expertka na finance mBank Veronika Kalátová. Peníze děti dostávají většinou v hotovosti, na druhou stranu svůj vlastní účet má už 43 procent z nich.

Děti dnes pracují s digitálními technologiemi, internetem, kupují si aplikace, jejich povědomí o světě financí je tak podle expertů často lepší než u jejich rodičů. Díky tomu taky velmi rychle získávají představu o hodnotě peněz.

Druhá věc je tyto peníze odpovědně utratit. „Je ale paradoxně lepší, když je utratí právě nezodpovědně a pak je rodič opraví. Protože když si to zažije teď, bude to prevence do dospělosti,“ vysvětlil jeden z bankéřů, který dochází vzdělávat děti do škol, a jinak také manažer Hello bank! Michal Pitucha.

„Horší varianta je, když je k tomu nikdo nevede, pak si na to přichází až ve fázi nezodpovědného zadlužování. Princip, který učím, je totiž ten, že kreditní karta není špatná. Je to dobrý sluha, ale zlý pán. Jde o to, jak si půjčíme. Pokud si půjčuju na něco, co má delší životnost než doba, za kterou to splatíme, pak to nemusí být automaticky špatné,“ dodal Pitucha.

Co s vyhranými penězi? Děti a rodiče s nimi naloží stejně

Co by se stalo, kdyby rodič nebo dítě vyhrálo tisíc korun? Dvě ze tří, stejně jako dva ze tří rodičů by vyhraných 1000 korun ušetřili. Třetí dítě, respektive třetí rodič by je utratil. V tom panuje mezi dětmi a rodiči shoda, ukázal zase průzkum , který vznikl v České spořitelně a zaměřil se na to, jak se k penězům staví právě ti nejmenší.

Shoda mezi rodiči a dětmi se už ale vytrácí v tom, za co by částku utratili. Zatímco děti by utrácely za stavebnice Lego, oblečení, počítačové hry, mobily, hračky a sladkosti, rodiče jsou daleko praktičtější. Kromě nákupu oblečení by dětem pořídili třeba boty nebo rodinný nákup či by vyrazili na výlet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...