Ministerstvo financí uspělo v mezinárodním sporu s insolvenčním správcem zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe. Odvolací soud v Mnichově potvrdil, že správce musí respektovat postavení České republiky a daňové pohledávky českých orgánů budou spláceny přednostně. Česko tak bude i nadále v rámci insolvenčního řízení vystupovat jako zajištěný věřitel, informovalo ministerstvo financí.
Společnost Viktoriagruppe vyhlásila bankrot v roce 2014. Před jejím úpadkem česká finanční a celní správa zajistila své pohledávky na zaplacení daní zástavami na nemovitostech, které měla tato společnost v České republice. Správce tyto zástavy zpochybnil a obrátil se na Zemský soud v Mnichově, který měl podle žaloby nařídit, aby české zástavy vymazal.
Vrchní zemský soud v Mnichově nyní potvrdil prvoinstanční rozsudek z dubna letošního roku, podle kterého německý soud nemůže rozhodovat o zástavách, jež byly zřízeny českými správními orgány na území České republiky. Takový zásah by byl podle soudu v rozporu s principem imunity státu v mezinárodním právu a narušoval by suverénní výkon moci na českém území, uvedlo MF.
„Tato mezinárodní kauza je velmi komplikovaná, protože samotné insolvenční řízení probíhá v Německu a řídí se německým právem. Viktoriagruppe ale měla majetek a dluhy na daních i v České republice, které se řídí naším právem. Místo vedení zjevně bezúspěšných sporů bychom uvítali, kdyby insolvenční správce efektivně a hospodárně směřoval k ukončení insolvenčního řízení,“ uvedl náměstek ministryně financí pro řízení sekce právní a majetek státu Ondřej Landa.
Stát již dříve, na jaře letošního roku, uspěl u českých soudů ve sporu s insolvenčním správcem společnosti Viktoriagruppe o zhruba 75,3 milionu korun. Správce požadoval peníze za to, že Česko skladovalo v německém Krailingu naftu údajně pod cenou. Proto se domáhal doplacení rozdílu. Žaloba byla Obvodním soudem pro Prahu 5 zamítnuta v celém rozsahu, následně verdikt potvrdil Městský soud v Praze.
Po vyhlášení bankrotu se nemohla Česká republika dostat skoro dva roky k naftě za miliardu korun, kterou u firmy v Německu skladovala. Transport nafty začal v říjnu 2016, poslední vlak přijel zpět do Česka v listopadu 2017. Doprava stála 47 až 48 milionů korun.
- Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uzavřela v roce 2004 s německou firmou Viktoriagruppe smlouvu o skladování části zásob paliv. Podle původního kontraktu firma skladovala pohonné hmoty v zásobnících v ČR. Koncem roku 2004 byla podepsána mezinárodní smlouva o skladování nouzových zásob mezi ČR a Německem.
- V únoru 2010 byl uzavřen dodatek smlouvy, podle které mohla česká pobočka Viktoriagruppe začít skladovat část zásob v Německu. Už tehdy tisk upozornil na to, že není veřejně znám vlastník Viktoriagruppe (spekulovalo se o napojení na ruský Lukoil). Firma později podle médií majetkovou strukturu sdělila SSHR.
- Podle dodatku z roku 2010 měla Viktoriagruppe povinnost hradit SSHR náklady na pronájem prázdné nádrže v centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, což představovalo 4,9 milionu korun měsíčně. V listopadu 2012 nastoupil do čela SSHR Ondrej Páleník, který byl v roce 2018 spolu se svým předchůdcem Tomášem Perutkou obžalován kvůli uzavření nevýhodného smluvního dodatku na pronájem nádrže v Nelahozevsi firmě VG. Státní zástupce tvrdí, že muži státu způsobili škodu 49,5 milionu korun. SSHR po nich ovšem požaduje náhradu škody v celkové výši 245 milionů. Oba muži to odmítají.
- Viktoriagruppe před časem budila v Česku pozornost v kauze zadržování českých zásob paliva v Bavorsku. V červenci 2014 kontrola ve skladu Viktoriagruppe v bavorském Kraillingu ukázala, že chybí 700 tisíc litrů nafty z českých zásob. Palivo musela firma doplnit, SSHR firmě navíc udělila půlmilionovou pokutu a snížila částku za skladování. Když v září téhož roku měly být české pobočce Viktoriagruppe kvůli dluhům na daních obstaveny účty, finanční úřad zjistil, že konta jsou prakticky prázdná. Koncem měsíce další kontrola SSHR v Kraillingu ukázala, že opět chybí část paliv, zhruba pět milionů litrů nafty.
- V říjnu 2014 se v českých médiích objevily informace o potížích Viktoriagruppe. Server Aktuálně.cz také uvedl, že stát odváží zásoby z českých skladů Viktoriagruppe do státního podniku Čepro (pohonné hmoty tam byly přemístěny do listopadu 2014). V prosinci 2014 pak mateřská společnost Viktoriagruppe na sebe v Německu podala insolvenční návrh. Před úpadkem česká finanční a celní správa zajistila své pohledávky na zaplacení daní zástavami na nemovitostech, které měla tato společnost v ČR. Insolvenční správce tyto zástavy zpochybnil a obrátil se na Zemský soud v Mnichově. V pátek 18. 10. 2019 bylo oznámeno, že odvolací soud v Mnichově potvrdil, že správce musí respektovat postavení ČR a daňové pohledávky českých orgánů budou spláceny přednostně.
- Kauza navrácení české nafty vypukla v lednu 2015, když šéf SSHR Pavel Švagr informoval, že insolvenční správce Viktoriagruppe neuznal, že nafta uložená v Kraillingu patří Česku. Po vleklé právní bitvě, jednání politiků a dohadech s konkurzním správcem se postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu zpět do Česka. V červenci 2016 totiž SSHR podepsala s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo naftu zpět. Poslední vlak z Kraillingu vyjel koncem listopadu 2017. SSHR za dopravu zaplatila 47 až 48 milionů korun.
- Před odjezdem posledního vlaku Švagr řekl, že chybí 6,3 milionu litrů nafty v hodnotě asi 100 milionů korun. Loni v březnu policie obvinila kvůli zmizelé naftě bývalého majitele Viktoriagruppe Petra Malého, jednatele české pobočky společnosti Lubomíra Novotného, další dva lidi a jednu firmu. Jsou stíháni kvůli podvodu, škodu policie vyčíslila na 108 milionů korun.
- V prosinci 2017 insolvenční správce Viktoriagruppe Mirko Möllen oznámil, že chce od ČR naftu za miliardu korun vrátit, poslal SSHR předžalobní výzvu a na začátku loňského roku podal žalobu na vydání nafty. Pražský soud již loni v prosinci zamítl Möllenovu žádost na doplacení dvou milionů eur (asi 53 milionů korun) za skladování nafty v Německu a počátkem letošního dubna stát uspěl ve sporu s Möllenem o zhruba 75,3 milionu korun. Insolvenční správce požadoval peníze za to, že Česko skladovalo v německém Krailingu naftu údajně pod cenou.
