Živnostníci s příjmy do milionu korun by se mohli jednotného paušálu dočkat od roku 2021

Nahrávám video

Vláda dokončuje opatření na podporu drobných a středních živnostníků. Jedním z hlavních bodů je zavedení jednotného paušálu pro osoby samostatně výdělečně činné. Místo daní, sociálních odvodů a zdravotního pojištění by podnikatelé s příjmem do jednoho milionu odvedli státu jednotný, předem stanovený paušál. Podle zjištění České televize by novinka měla platit od roku 2021.

„V příštím roce by se vše mělo dokončit po stránce technické a od začátku toho následujícího roku by vše mělo být účinné,“ přiblížil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Návrh zákona, který má paušál zavést, teď dokončuje ministerstvo financí. Dotčení ministři už svoje požadavky na to, jak by měla změna fungovat, poslali.

Resort zdravotnictví s jednotným paušálem souhlasí, i když to bude znamenat určitý výpadek příjmů. Odvádět by totiž měli všichni s příjmem do milionu stejně vysoké pojistné, a to jen v minimální výši.

„Mělo by dojít k určitému snížení výběru pojistného, ale nepatrnému, asi o sto milionů korun. To není nic, co by mělo zásadní dopad,“ přiblížil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Jeho ministerstvo vítá mimo jiné to, že případné nedoplatky na paušální platbě bude vymáhat daňová správa. Zdravotní pojišťovny dostanou vždy plnou částku.

Resort práce a sociálních věcí chce vědět, jak se budou finance přerozdělovat

Zato ministerstvo práce a sociálních věcí je zatím zdrženlivé. Po resortu financí požaduje vysvětlení, jak bude vypadat přerozdělování peněz na sociální pojištění.

„Musíme definovat, jakým způsobem budou částky z finančního úřadu přeposílány na jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení a jak budou převedeny například do systému důchodového pojištění,“ podotkl vedoucí oddělení poradců ministryně práce a sociálních věcí Michal Picl (ČSSD).

Jednotný paušál
Zdroj: ČT24

I ministerstvo práce chce z paušální částky minimální výši sociálního pojištění. Ta se každý rok mění. Kdyby tedy paušální odvod platil už letos, podnikatelé s ročním příjmem do milionu by měsíčně odváděli na sociálním pojištění 2388 korun, na zdravotním 2208 a k tomu 500 korun daň.

„Pro nejmenší živnostníky není největší úspora o tom, jestli získá jeden nebo dvě procenta na nějaké daňové bonifikaci, ale v tom, že ušetří čas, který musí věnovat administrativě,“ zdůraznil Havlíček. Dopad na snížení zátěže oceňuje i Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

ODS by hranici pro paušál zvýšila

Opozice plán vítá, ale chce vyšší hranici než jeden milion korun. „Pokud to vláda bude chtít prosadit, budeme navrhovat, aby se to dotklo více živnostníků – nejen těch, kteří mají tržby do jednoho milionu korun,“ zmínil ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík zase považuje za nešťastné, že v tuzemsku začíná být milion hranicí, kde najednou narostou prakticky všechny výrazné zátěže.

Vláda každopádně počítá s tím, že systém bude dobrovolný a každý z podnikatelů si bude moci vybrat, zda do něj vstoupí.

  • V Česku je přes milion osob samostatně výdělečně činných. Do téhle skupiny patří vedle živnostníků a zemědělců typicky třeba také umělci nebo soudní znalci. To jsou takzvaní malí podnikatelé. Většina z nich pracuje na živnostenský list. Jejich počet rok od roku roste. V porovnání s rokem 2006 je jich o 200 tisíc víc.
  • Nejvíc jich je v Praze, přes 180 tisíc. Jen o něco míň ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Téměř 600 tisíc lidí má živnost jako hlavní výdělek, více než 400 tisíc ji bere jako přivýdělek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...