Koncové ceny energií pro všechny odběratele klesnou, odhaduje ERÚ

Nahrávám video

Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v příštím roce klesnou. Odhadl, že elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta. Regulovaná složka ceny, kterou určuje stát, přitom v příštím roce pro domácnosti o jednotky procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta, což znamená nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh).

„Nebývá to úplně zvykem, ale tentokrát budeme mít samé pozitivní informace, protože ceny jak dodávek elektřiny, tak dodávek plynu na příští rok klesají,“ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Celkové zlevňování se ale zatím netýká odběratelů, kteří mají dlouhodobou fixaci cen energií. Těm naopak výdaje kvůli nárůstu regulované složky mírně vzrostou a avizované snížení cen by se u nich mělo projevit až po vypršení stávajícího kontraktu. Mírná většina odběratelů stále využívá dodávky energií bez závazku, podíl zákazníků s fixací se ovšem postupně zvyšuje.

Nahrávám video

„Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,“ uvedl Trávníček.

Regulovaná část ceny elektřiny tak v celorepublikovém průměru pro domácnosti vzroste meziročně o 1,4 procenta, což znamená nárůst asi o 36 korun za megawatthodinu. Pro průmysl naopak regulovaná složka ceny elektřiny klesne, na síti vysokého napětí o 0,8 procenta, tedy asi o jedenáct korun za megawatthodinu, a na velmi vysokém napětí, které využívají hlavně energeticky náročné provozy, o 3,6 procenta, což činí přes třicet korun za megawatthodinu.

Celkové ceny dodávky elektřiny klesají na všech napěťových hladinách. „Celková průměrná cena dodávky klesá přibližně o 10,1 procenta u domácností a u průmyslu je to o přibližně sedm až osm procent, záleží, na které hladině napětí to je,“ dodal Trávníček. V elektroenergetice se podle Trávníčka pozitivně projevil pokles nákladů na krytí ztrát v síti a také levnější služby výkonové rovnováhy. Negativní vliv naopak má potřeba investic, které souvisí s připojováním nových obnovitelných zdrojů a s celkovou transformací tuzemské energetiky. Úhrady podle úřadu zvyšuje také pokles spotřeby.

To, co platí u elektřiny, platí podle něj i u plynu. „Ceny dodávky plynu klesají a to pro všechny odběratele. Průměrná cena dodávky meziročně klesá o 8,5 procenta pro domácnosti a 4,4 procenta pro střední a velké odběratele,“ popsal Trávníček.

Vývoj ceny elektřiny
Zdroj: Kurzy.cz

Regulovaná složka ceny u plynu stoupne

Regulovaná složka ceny u plynu výrazněji stoupne, a to u všech odběratelů. Pro domácnosti zhruba o 8,6 procenta, tedy přibližně o 38 korun za spotřebovanou megawatthodinu. Pro střední a velké odběratele pak v průměru o 8,2 procenta, což činí 16 korun za megawatthodinu. Podle Trávníčka je ale nárůst zhruba čtvrtinový nebo pětinový oproti tomu, jaké ceny byly pro letošní rok. „Pořád převažuje ta nižší cena komodity, která tvoří většinu z těchto cen u dodávky plynu.“

Zásadní roli v nárůstu regulované ceny plynu hraje podle úřadu velký pokles spotřeby, která se za tři roky snížila téměř o třicet procent. V celé plynárenské síti tak podle úřadu působí takzvaný vodárenský efekt, kdy se stejný objem nákladů rozpočítá na menší objem spotřeby. Rovněž v případě plynu mají vliv investice. Spolu s tím roste i cena za vnitrostátní přepravu plynu. Důvodem je propad mezinárodního tranzitu po ruské invazi na Ukrajinu. Její podíl na celkové ceně plynu je ale podle úřadu méně než jedno procento.

Vývoj ceny zemního plynu
Zdroj: Kurzy.cz

„Je to dobrá zpráva pro zákazníky,“ uvedl ve vysílání ČT24 ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. „Zdražení, které je třeba v elektřině velmi nepatrné, tak převáží zlevňování komodit. V plynu také, i když ne tak výrazně,“ popsal. Nemyslí si však, že je to dobrá zpráva pro udržitelnost rozvoje – zejména elektroenergetiky a její distribuční části. Zdražení či navýšení nákladů v této části podle něj neodpovídají tomu, jak výrazně narůstají požadavky na elektrické sítě v otázce distribuce. „Od roku 2020 nám narostla cenová úroveň všech zařízení, které distribuce potřebuje, zhruba o 40 procent,“ vyjmenoval.

Zároveň s tím narostly také požadavky na připojování mikrozdrojů, ale i nových odběrných míst. „Vidíme tam kumulované zdražení od roku 2020, které ani nepokryje běžné navyšování cenové úrovně, natož nějaké nové investice,“ dodal. V distribuci elektřiny se tak podle něj kumuluje výrazný dluh. Navýšení ceny tak podle něj není dostatečné.

Nahrávám video

Analytik XTB JIří Tyleček vnímá pohyb regulované složky cen energií trochu v předvolebním duchu. „Prudký růst minulého roku se neopakuje, ale to neznamená, že se snižují nároky na nutné investice v souvislosti s přechodem energetiky na obnovitelné zdroje,“ řekl. Potřeba investic do sítí a ztráta tranzitních poplatků v případě plynu podle něj povede v příštích letech k citelnému nárůstu regulovaných poplatků. „Jiná varianta neexistuje. Z politických důvodů může být sice tento nárůst utlumen, ovšem tento scénář by vedl k nedostatečným investicím a v konečném důsledku tak k nižší stabilitě a spolehlivosti sítě,“ podotkl Tyleček. Připustil, že pro velkou část domácností energie v příštím roce skutečně zlevní.

Šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz Lukáš Kaňok upozornil, že v průměru ceny energií v příštím roce klesnou, zlevňování se ovšem nebude týkat všech zákazníků. „Pokud se vám energie samy nesnížily, pak si příští rok zaplatíte víc. Poplatky jsou totiž vyšší než v letošním roce,“ podotkl. Snížení cen se tak podle něj bude týkat klientů se smlouvou na dobu neurčitou. „A to pak znamená, že i přes snižování ceny stále platíte výrazně více, než je nutné. A trochu mě mrzí, že na to nikdo neupozorňuje,“ dodal Kaňok.

Nahrávám video

Jak se tvoří ceny?

Regulovanou část stanovuje ERÚ ve svých cenových rozhodnutích. Zahrnuje složky, které je nutné vybrat na provoz, údržbu, obnovu a posilování i inovace sítí, ale také na fungování operátora trhu a regulátora. U elektřiny se navíc vybírá příspěvek na podporované zdroje energie.

Pro letošní rok regulovaná část elektřiny pro domácnosti meziročně stoupla o 65 procent, což znamenalo nárůst o více než 1000 korun za MWh. Regulovaná složka plynu pro domácnosti na letošní rok pak meziročně vzrostla téměř o 39 procent, což představovalo nárůst o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupla u velkých odběratelů.

U elektřiny letos tvoří regulovaná složka pro domácnosti více než 39 procent výsledné ceny, u plynu asi pětinu. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší. Takzvanou obchodní část ceny, která tvoří většinu z koncových cen pro odběratele, tvoří naopak dodavatelé. Právě tuto částku už zákazníci vidí v cenících. Většina z nich během letošního roku opakovaně upravovala ceny, které po poklesu cen energií na trhu postupně snižovala i zákazníkům.

Neregulovaná část je odvozena od cen komodity (silová elektřina a zemní plyn) na velkoobchodních trzích neboli na burze a navýšena o zisk dodavatele energie. Rozhodnutí o výši neregulované části ceny je čistě na dodavateli, ERÚ nemá oprávnění do ní jakkoli zasahovat, dodal úřad.

Dodavatelé chystají zlevňování

Od 1. ledna chystají někteří dodavatelé další zlevnění – a to u základních ceníků bez fixace. Patří mezi ně například ČEZ, který upraví ceny pro zhruba 1,7 milionu zákazníků. Elektřina zlevní asi o šest procent, plyn pak zhruba o desetinu.

Ceny upraví i firma E.ON. Podnik avizoval snížení cen pro 700 tisíc klientů bez fixace – taktéž od 1. ledna. Od začátku roku se zlevnění dočkají i klienti MND a Centropolu, obě firmy uvažují o další úpravě ceníků zkraje příštího roku. Změnu ohlásilo také innogy, snížené částky uvidí zákazníci od prosince letošního roku. Plyn a elektřina od tohoto dodavatele zlevní asi o 360 korun za megawatthodinu. Se současnými ceníky vstoupí do nového roku Pražské energetika, které upravovala ceníky už v září. Elektřinu zlevnila asi o pětinu, plyn asi o šestnáct procent. Další úpravu částek firma zatím neplánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...