Zisky potravinářských firem nejsou enormní, tvrdí šéfka komory Večeřová. Některé přitom trhaly rekordy

Nahrávám video

Některé velké zemědělské a potravinářské firmy hlásí za loňský rok rekordní zisky. Ceny výrobců rostly rychleji než jejich náklady, jako jsou energie nebo krmiva. V porovnání k obratu nejde o žádné enormní sumy, řekla ve středeční 90‘ ČT24 prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Místopředseda Zemědělského svazu Jaroslav Vaňous přikládá úspěšný rok v zemědělství „mimořádnému souběhu okolností“. Podle ekonoma ze společnosti MND Martina Janíčka ale takto velké zisky svědčí o nedostatečné konkurenci.

Velké zemědělské a potravinářské firmy hlásí za loňský rok rekordní zisky. Například výrobce sýrů a másla, společnost Alimpex Food, zvýšil loni svůj zisk ze tří na 54 milionů korun, vystoupal tedy nejvýše za deset let. Meziroční, více než stoprocentní nárůst, vykázal i výrobce Tatranek a Fidorek – Mondeléz Česko.

Naopak méně se dařilo třeba Polabským mlékárnám, které proti loňskému roku snížily svůj zisk téměř o osm milionů korun. Výrobcům sýrů Veselá kráva, společnosti Bel Sýry Česko, se zisk z předloňských 23 milionů loni překlopil do ztráty téměř 38 milionů korun. Horší výsledky měly česká odnož nadnárodní společnosti Nestlé nebo firma Danone.

Špatné předpovědi se nepotvrdily v masné výrobě. Úspěšný rok má za sebou Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert. Čistý zisk společnosti stoupl o 165 procent a přesáhl částku 241 milionů korun. Dobrý rok pak hlásí i další podnik na trhu s kuřecím masem Drůbežářský závod Klatovy. Nižší zisk o osmdesát procent proti předloňsku pak zaznamenali v Maso uzeninách Písek.

Podle Večeřové zisk nezávisí na velikosti firmy. „Závisí to na tom, jak byla zainvestovaná, jak má zvládnuté technologie, inovace, jak měli domluvené energie. Prostě záleželo to na tom, jak kdo měl rozčleněné náklady,“ řekla.

Nejde o horentní zisky, říká Večeřová

Absolutní zisky podle ní mohou na první pohled působit jako obrovské sumy. V porovnání k obratu podle ní nicméně zisk činí dvě až tři procenta z obratu. „Což tedy rozhodně žádná enormní nebo horentní suma není,“ řekla s tím, že aby firma vůbec mohla investovat a posouvat se dál, potřebuje minimálně dvě procenta. „A musím upozornit, že konkrétně Alimpex se dostal na 1,5 procenta,“ zdůraznila.

Vaňous upozornil, že drahá hnojiva, která byla nakoupena v loňském roce, se projeví až letos. „V zemědělství je ten výrobní cyklus prostě o něco delší,“ poznamenal. Připomněl, že i pro zemědělce rok 2022 dopadl dobře. „Ale řekl bych, že to bylo spíš díky mimořádnému souběhu okolností – jednak nákladových a druhá věc byly komoditní trhy, na které zemědělci opravdu vliv nemají,“ poznamenal. Právě hnojiva podle něj byla kromě energií tím, co zaznamenalo největší cenový nárůst. „Tam byl ten nárůst cen třeba čtyřnásobný,“ nastínil.

Podle Večeřové se firmy po právu obávaly krachu. „Vždyť my jsme měli, co se týče nárůstu cen energií v loňském roce proti roku 2021, absolutně nejvyšší nárůst v celé Evropě. Takže ti potravináři a zemědělci měli oprávněnou obavu, protože nikdo nevěděl, co bude,“ zdůraznila. Firmy podle ní byly „dehonestovány a obviňovány, že vyhrožovaly a teď mají zisky“. Zopakovala, že zisky podle ní enormní nejsou. Večeřová také řekla, že pokud firmy prosperují, má z toho prospěch i stát v podobě daní či odvodů za sociální a zdravotní pojištění.

Ekonom: Zisky značí nedostatečnou konkurenci

Agrární analytik Petr Havel podotkl, že známy jsou hospodářské výsledky jen několika desítek největších firem. „Což samozřejmě není kompletní obraz celého našeho potravinářství a jeho ziskovosti,“ řekl. Také on se domnívá, že to, že jsou zisky v absolutních hodnotách ještě vyšší, neznamená že firmy navyšovaly procenta. „Je to prostě dáno situací vyšších cen, vyšších tržeb, a z toho tedy i vyšších zisků – ale v absolutní míře, ne v procentech,“ dodal. Je přesvědčen, že se zisky velkých firem promítnou do platů jejich zaměstnanců.

Havel připustil, že v obecné rovině platí, že velké firmy mají na trhu výhodu. „Je zřejmé, že velké potravinářské firmy mají velkou kapitálovou, a tedy i vyjednávací sílu. Pro maloobchod jsou neopomenutelnými dodavateli,“ zdůvodnil. „To znamená, oni mají tu sílu, aby si takzvaně řekli pro sebe o tu rozumnou cenu. Ale to nutně nemusí být navýšení zisku,“ podotkl. Připustil, že pomoc od státu byla příliš plošná. Podle něj ale nelze říct, že jen velké firmy ji nepotřebovaly a malé ji potřebovaly.

Ekonom Janíčko ale podotkl, že zisky rostly i kvůli inflaci. „Víme, že inflace byla minulý rok patnáct procent – to znamená, že něco takového byste od těch zisků očekávali, plus nějak hospodářský růst. To, že ovšem existují takhle velké zisky v některých sektorech, samozřejmě svědčí o tom, že tam je nedostatečná konkurence. To je prostě evidentní. Pakliže je nějaká firma schopná mít marže čtyřicet procent nebo i více, tak samozřejmě je základní otázka, kde je konkurence. A týká se to všech odvětví, týká se to i všech jednotlivých stádií výroby, v potravinářském sektoru zejména,“ okomentoval.

Vaňous: Někdo to zaplatit musí

Vláda se firmám s těžkou situací snažila pomáhat různě – v prosinci přistoupil kabinet Petra Fialy (ODS) k zastropování cen energií i pro velké podniky. Od ledna letošního roku pro ně tak platily stejné podmínky jako pro ostatní odběratele.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) hlavní důvod zvyšování cen spočíval v tom, že Rusko napadlo Ukrajinu. „A to společně s tou spirálou, která byla ještě roztočena před volbami – výdaje státu a pumpování peněz do ekonomiky –, mělo vliv na to, že ceny šly nahoru,“ řekl s tím, že v současné době se situace stabilizuje. Kroky současného kabinetu i České národní banky považuje za velmi dobré. „A já pevně věřím, že na konci roku ta situace bude stabilní a budeme hovořit o inflaci na úrovni kolem pěti procent, možná nižší,“ dodal.

Také členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) připomněla, že ceny některých produktů se zvedly po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „A každý podnikatel samozřejmě promítl toto zvýšení cen včetně energií a pohonných hmot do svých výrobků,“ poznamenala. Podle ní jde v současné době o stabilizaci na trhu, na níž nemá vliv zastropování cen. „Protože dnes podniky nakupují ceny energií nižší, než je strop, který stanovila vláda,“ zdůvodnila.

Večeřová kritizovala, že zastropování cen energií přišlo pozdě a v některých případech už bylo zbytečné. Zároveň podle ní bylo na velmi vysokých cenách ve srovnání například s Německem, Polskem nebo Slovenskem. „Samozřejmě firmám to pomohlo, byly tam určité finance, které z toho dostaly, ale přišlo to pozdě a mělo to být na nižší úrovni, takže možná, že kdyby se to nestalo, tak by se s tím ty firmy nějakým způsobem srovnaly také,“ podotkla.

Podle Vaňouse se k zemědělcům „zase tolik pomoci nedostalo“ a potýkají se s tím, že na evropském trhu nejsou konkurenceschopní. „Protože máme vyšší náklady, než mají naši kolegové v Polsku,“ řekl. Vysoké náklady od zemědělců se pak podle něj nutně projevují v potravinářství a ve výsledku tak i na konci řetězce u spotřebitelů. „Protože někdo to zaplatit musí,“ řekl. Podle Vaňouse už zemědělci svůj díl zlevnění mají za sebou. „Od ledna letošního roku do současné doby cena mléka od zemědělců trvale klesá. Dnes už je pod deseti korunami, náklady jsou někde kolem 11,50 koruny za litr mléka,“ uvedl příklad.

Dopady pocítili nejvíce ti chudší, upozorňuje sociolog

Inflace podle sociologa za společnosti PAQ Research Daniela Prokopa dopadla na různé části společnosti jinak. „Chudší polovina rodin s dětmi byla hodně zasažena a jejich životní úroveň je výrazně nižší než před dvěma lety,“ řekl ve středečním Interview ČT24. Právě zde by se podle něj měla koncentrovat vládní pomoc.

Upozornil, že reálné mzdy jsou nyní výrazně nižší. „A jsou nižší zejména u té chudší poloviny pracujících,“ přiblížil. Právě chudší lidi podle něj více zasáhl nárůst cen v oblasti bydlení. Vláda se domácnostem snaží pomoci například cenovým stropem na energie. „Ten cenový strop, jak je dnes nastaven, tak pro střední třídu jsou ty ceny relativně v pohodě, pro nízkopříjmové jsou relativně vysoko,“ zhodnotil sociolog.

Podle Prokopa inflace také způsobila, že narostl počet lidí, kteří z měsíčního příjmu nic neuspoří. „Z nějakých dvaceti procent na třicet pět za rok a půl,“ shrnul výsledky výzkumu společnosti PAQ Research. I ve střední třídě se podle něj sice objevili někteří lidé, kteří se dostali do potíží, tato společenská třída jako taková se podle něj nicméně neocitla v existenčních problémech.

Prokop upozornil, že narůstá rozdělení ve společnosti. „Kdy pro střední a vyšší třídu je to, kam narostly ceny, udržitelné. A pro tu nižší a nižší střední třídu jsou ty ceny relativně vysoké. A myslím si, že vznikne stejně jako v roce 2013 takový pocit, kdy část společnosti říká – na co si stěžujete, už je to vyřešené. A část společnosti bude nespokojena,“ varoval Prokop.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...