Zda nám hrozí hospodářský úpadek, záleží i na spotřebě plynu tuto zimu, řekl Chmelař

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Inflace a zásahy centrální banky
Zdroj: ČT24

Ekonomika EU se potýká s negativními důsledky vysoké inflace a rostoucích úrokových sazeb. Podle ekonomů, kteří diskutovali v Otázkách Václava Moravce, je jednou z hrozeb současného vývoje možnost, že se u nás současná míra inflace dlouhodobě „zabydlí“ a začne negativně ovlivňovat další vývoj ekonomiky. Stálý představitel České republiky při OECD Aleš Chmelař považuje za pravděpodobné, že nás příští rok čeká hospodářská recese, záležet bude také na současné spotřebě energií. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého by současné vedení centrální banky mělo ještě více krátkodobě zvyšovat úrokové sazby, a zabránit tak udržení inflace po delší dobu.

Inflace v Evropské unii překonala v září další rekord, unijní průměr se blíží hranici 11 procent. Míra inflace v České republice je s 18 procenty pátá nejvyšší v EU, hůře jsou na tom jen pobaltské země a Maďarsko. 

„Jsem přesvědčen, že jsme poblíž vrcholu inflace a teď se hraje zejména o to, jak dlouho ta inflace s námi bude, to je klíčová otázka,“ říká Nidetzký. „Dnes hraje o ukotvenost inflačních očekávání, toho se centrální bankéři bojí nejvíce, protože v momentě, kdy dojde k odkotvenosti inflačních očekávání, tak to je spojeno s dlouhodobým tlakem na růst mezd, na různou fiskální podporu a tím se roztáčí mzdově inflační spirála, která se velmi těžce a velmi draze zastavuje,“ varuje. 

Aleš Chmelař je přesvědčen, že fakt, že Česká národní banka začala úrokové sazby zvyšovat poměrně brzy oproti jiným evropským zemím, dává České republice určitou šanci, že do takové spirály nespadne. Problémem podle něj je, že důvody pro inflaci jsou až z poloviny takzvaně nákladové.

„Jsou dané v současné situaci dvěma faktory, jedním jsou ceny energií, druhým jsou dodavatelské řetězce, respektive zvýšená ekonomická aktivita po covidu a snaha se zásobovat určitými komoditami, které nejsou v dostatku, v návaznosti třeba i na covidová opatření v Číně a obecně na zvyšující se ceny v dodavatelských řetězcích, v logistice. A to jsou věci, které snad mají dočasné trvání,“ říká ekonom. 

Také podle něj je potřeba předejít tomu, aby současná inflace nepřerostla v očekávání o budoucí inflaci. Podle něj se tak zatím částečně už děje. 

„My to vidíme na našich mzdových požadavcích, že jdou zhruba do poloviny celkové inflace, což je zhruba nějaká rozumná mez toho, aby neklesly příliš životní standardy, ale aby se inflace nedostala do nějaké strukturální dlouhodobé úrovně,“ tvrdí Chmelař. 

Inflace v Evropské unii
Zdroj: ČT24

Příčiny inflace

Jedním z faktorů vysoké inflace v Česku je podle Chmelaře to, že se české ekonomice podařilo projít úspěšně covidovou krizi. „Podařilo se nám udržet relativně vysokou ekonomickou aktivitu, která se teď znovu oživuje a v té chvíli přichází zkrátka větší poptávka po komoditách, a ta vede inflaci nahoru. Druhým faktorem je, že ta energetická krize na nás dopadá o něco více, máme v průměru kratší dlouhodobé smlouvy o dodávkách energií. To znamená, že spotové ceny se více propisují do cen energií v republice,“ vysvětluje ekonom. 

Dalším faktorem je podle něj stav trhu práce. Jde jak o celkový nedostatek pracovníků, tak i nedostatek tlaku na efektivitu některých profesí. 

Tomáš Nidetzký je přesvědčen, že na současné vysoké inflaci má podíl také fiskální politika předchozí vlády a zejména příliš štědrá vládní pomoc během období covidové krize. Zmínil také, že v letech, které předcházely covidové krizi, rostly mzdy nad produktivitou práce a inflace se začala zvyšovat v důsledku „přehřátého“ trhu práce a nemovitostí. 

Úrokové sazby v Evropě
Zdroj: ČT24

Zásahy centrálních bank

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek v rámci boje proti vysoké inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2009.

Bankovní rada České národní banky v září ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla zůstanou sazby relativně vysoké delší dobu.

Tomáš Nidetzký tento postup kritizoval. Trhy podle něj očekávají, jakým nástrojem chce současná bankovní rada tlumit inflaci. Sám by za správnou výši úrokové sazby v této době považoval desetiprocentní míru, která by podle jeho mínění stahovala inflaci dolů rychleji. 

„Nová bankovní rada přišla s tím, že prodloužila horizont měnové politiky, a já mám obavu, že je to signál rezignace na boj s inflací v nějakém krátkém období. Vnímám riziko toho, aby se nám inflace v Česku nezabydlela na několik let, protože s tím by potom souviselo, že vysoké sazby, které pro ekonomiku nejsou zdravé, by s námi byly déle,“ vysvětlil. 

Působení vysokých úrokových sazeb označil za „toxické“, mělo by podle něj trvat co nejkratší dobu.  

Hrozba recese

Vyšší úroky pomáhají brzdit inflaci, obvykle však mají negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc předpověděl, že tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. V příštím roce pak čeká další zvolnění růstu, a to na 1,5 procenta.

„Šance pro recesi na příští rok je relativně velká, odhad OECD na růst příští rok je na úrovní 0,2 procenta, což je technická nula,“ vysvětluje Chmelař. „Může se stát, že dvě čtvrtletí po sobě budeme v mínusu a budeme mít recesi, je pravda, že zvýšené úrokové sazby zkrátka tíží ekonomiku a tíží ji o to víc, že inflace je importovaná skrze energie a dodavatelské řetězce,“ dodává. 

Podle něj ale bude nyní záležet hlavně na tom, jak se bude dařit evropskému průmyslu, a v případě České republiky hlavně na německé ekonomice.  Německá opatření podle něj povedou k oživení i v Česku. „Je ale potřeba pohlídat v rámci Evropy, abychom nedošli k závodu jednotlivých států, které budou chrlit peníze do svých průmyslů s motivací nikoliv bojem proti recesi, ale bojem za to, aby jejich průmysl zůstal konkurenceschopný v rámci Evropy,“ dodává Chmelař. 

Hloubka recese podle něj ale bude záležet i na domácí spotřebě energií. „Já se obávám, že v případě, že se nedostatek energií, který bude hodně záviset na teplotě během této zimy, bude přenášet na průmysl, který ještě není úplně odstíněn od cen energií, může dojít k větším insolvencím a zavírání průmyslu, a recese by tedy mohla být větší. Zatím není třeba se toho obávat. Ale bude záležet na tom, kolik celkově plynu a energií spotřebujeme tuto zimu a jak to dopadne na první a druhý a zejména třetí kvartál příštího roku,“ uzavírá Chmelař. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 22 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...