Základní poštovní služby by kromě České pošty mohli zajišťovat i další provozovatelé

Základní poštovní služby by podle výběrového řízení, které připravuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), mohla od roku 2023 zajišťovat nejen Česká pošta, ale i další držitelé poštovní licence, kterých je teď 37. Na veřejném slyšení Senátu o poštovních službách to uvedla předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková.

Mezi základní poštovní služby patří doručování listovních zásilek včetně cenných a doporučených, jejichž objem v důsledku elektronizace a digitalizace každoročně klesá, stejně jako doručování balíků a peněz formou poštovních poukázek. Výběrovému řízení bude předcházet průzkum, jaký je o základní služby zájem a jaká je jejich dostupnost a kvalita, uvedla Továrková. Tendr by podle ní chtěl ČTÚ dokončit v první polovině roku 2022.

Továrková uvedla, že by do univerzální služby už do budoucna nemuselo patřit doručování balíků, které je ziskové. Základní služba by naopak měla nadále obsahovat služby, které jsou pro fungování státu nezbytné. Továrková nevyloučila, že by se do tendru mohlo přihlásit i sdružení regionálních poskytovatelů poštovních služeb. Zájemci by mohli podávat nabídky na zajištění služeb v regionech s tím, že by bylo pokryto celé území státu, dodala.

Česká pošta je kritizována kvůli rušení poboček na venkově, prodlevám v doručování zásilek a v poslední době i kvůli omezování provozní doby, na což poukázal mimo jiné místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Generální ředitel České pošty Roman Knap se hájil tím, že pošta musí v konkurenčním prostředí zajistit služby dané zákonem, které jsou ztrátové. Stát podle Knapa poště dluží za poslední roky přes čtyři miliardy korun. Důvodem je podle náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka to, že Evropská komise zatím nerozhodla o tom, zda pošta může dostávat půldruhé miliardy korun ročně jako dotaci na zajištění služeb.

Loni Česká pošta hospodařila přes úspory včetně omezení počtu zaměstnanců s rekordní ztrátou 376 milionů korun. Zlepšit by to mělo chystané rozdělení podniku na tři divize, které by zajišťovaly základní služby, finanční služby a doručování balíků.

Změnu provozní doby u 1500 z 3200 poboček, které budou mít dva dny v týdnu otevřeno od 10:00 do 18:00 a tři dny od 08:00 do 16:00, zdůvodnil Knap snahou zavést jednosměnné provozy. Zároveň tím chce vyhovět jak těm, kteří mají čas na poštu dojít dopoledne, tak těm, kteří mohou spíše navečer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...